Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení | Zákon č. 582/1991 Sb. - ČÁST ŠESTÁ - ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ

ČÁST ŠESTÁ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ

HLAVA PRVNÍ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Díl první

Řízení ve věcech dávkových

Oddíl první

Řízení o peněžitých dávkách a o přídavcích na děti

§ 55

Předmět řízení

Předmětem dávkového řízení je rozhodování o nemocenském, podpoře při ošetřování člena rodiny, vyrovnávajícím příspěvku v těhotenství a mateřství, peněžité pomoci v mateřství, podpoře při narození dítěte, pohřebném a o přídavcích na děti.

§ 56

Řízení v organizaci

(1) V případě, kdy je na dávku zákonný nárok a kdy splnění všech stanovených podmínek je nesporné, jakož i v případě, že je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny, poskytuje dávku, popřípadě zastavuje její výplatu, snižuje nebo zvyšuje její výši organizace, která provádí nemocenské pojištění nebo která je příslušná k poskytování dávek.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení v případech, kdy tato správa plní úkoly organizace při provádění nemocenského pojištění nebo poskytování dávek.

(3) Na postup organizace a okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.¹¹)

§ 57

Řízení na okresních správách sociálního zabezpečení

Okresní správa sociálního zabezpečení rozhoduje

a) vznikl-li spor o nárok na dávku nebo o její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty,

b) o vrácení přeplatku na dávce, způsobené zaviněním příjemce této dávky,

c) o dobrovolných dávkách,

d) o tom, komu se mají vyplácet dávky, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny.

§ 58

Místní příslušnost

(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu účastníka řízení, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, pokud rozhoduje o dávkách zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům, popřípadě jiným oprávněným,

b) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud rozhoduje o dávkách jejím spolupracujícím osobám.

§ 59

Účastníci řízení

Účastníkem řízení o vrácení přeplatku na dávce způsobeném zaviněním příjemce dávky je vždy i organizace, která dávku vyplatila.

§ 60

Zahájení řízení

(1) Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise nebo na návrh organizace anebo z podnětu správy sociálního zabezpečení.

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z podnětu okresní správy sociálního zabezpečení.

§ 61

Podávání žádosti o dávku

(1) Žádost o dávku nemocenského pojištění podávají

a) zaměstnanci u své organizace, popřípadě malé organizace; zaměstnanci, jejichž pracovní vztah trvá i po propuštění z výkonu trestu na svobodu a u kterých nastal důvod k poskytnutí některé dávky nemocenského pojištění před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než opět nastoupil do zaměstnání, u příslušného nápravně výchovného ústavu,

b) osoba samostatně výdělečně činná a spolupracující osoby u okresní správy sociálního zabezpečení,

c) uchazeči o zaměstnání u okresní správy sociálního zabezpečení,

d) občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění u okresní správy sociálního zabezpečení,

e) ostatní občané u organizace, která provádí jejich nemocenské pojištění (§ 18 odst. 2).

(2) Občané, kteří již nejsou účastni nemocenského pojištění, avšak jsou ještě oprávněni požadovat dávky nemocenského pojištění ze svého bývalého nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku u organizace nebo okresní správy sociálního zabezpečení, která by pro ně byla podle odstavce 1 příslušná v době trvání jejich nemocenského pojištění.

(3) Pozůstalí po občanech uvedených v odstavcích 1 a 2 podávají žádost o dávku u organizace nebo okresní správy sociálního zabezpečení, která by podle odstavce 1 byla příslušná pro přijetí žádosti o dávku zemřelého občana.

(4) Občané, uvedení v odstavci 1 a 2, jsou oprávněni podávat žádost o dávku pro sebe i pro své rodinné příslušníky. Rodinný příslušník, popřípadě jiný oprávněný může podávat žádost o dávku, která mu přímo náleží.

(5) Žádost o dobrovolnou dávku se podává vždy okresní správě sociálního zabezpečení.

Způsob uplatnění nároku na dávky v jednotlivých případech

§ 62

Uplatnění nároku na nemocenské

(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař, popřípadě lékařská poradní komise. Při karanténě se předloží potvrzení o nařízení karantény vydané způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(2) Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období, a to předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař, popřípadě lékařská poradní komise.

(3) Nárok na nemocenské za dobu, o kterou lázeňská péče přesáhla celkovou výměru dovolené na zotavenou, se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje lázeňská léčebna.

(4) Skutečnost, že jde o pracovní neschopnost pro aktivní tuberkulózu, se dokládá potvrzením o pracovní neschopnosti ověřeným příslušným odborným oddělením zdravotnického zařízení, popřípadě jiným k tomu pověřeným zdravotnickým zařízením.

§ 63

Uplatňování nároku na podporu při ošetřování člena rodiny

Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje a potvrzuje příslušný lékař. Při uplatňování nároku na podporu z toho důvodu, že dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, vystavuje a potvrzuje tiskopis dětské výchovné zařízení nebo škola.

§ 64

Uplatňování nároku na peněžitou pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje a potvrzuje příslušný lékař. Žena, která do své trvalé péče nahrazující péči mateřskou, převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela, neuplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství na základě tohoto tiskopisu, ale na základě písemné žádosti; totéž platí i v případě, že nárok na peněžitou pomoc uplatňuje muž.

§ 65

Uplatňování nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise příslušný lékař určený ministerstvem zdravotnictví.

(2) Organizace, ve které je žena zaměstnaná, potvrdí na tiskopise, z kterého důvodu byla převedena na jinou práci, jakou práci před převedením konala, zejména, zda to byla práce, kterou nesmějí být zaměstnány těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu. Dále potvrdí, k jaké práci byla převedena a od kterého dne.

§ 66

Uplatňování nároku na podporu při narození dítěte a pohřebné

Nárok na podporu při narození dítěte a na pohřebné se uplatňuje předložením předepsaných tiskopisů, které vystavují a potvrzují obecní úřady pověřené vedením matriky narozených nebo zemřelých.

§ 67

Uplatňování nároku na přídavky na děti

(1) Nárok na přídavky na děti se uplatňuje předložením předepsaných tiskopisů.

(2) Nárok na příplatek k přídavkům na děti se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který potvrzuje příslušný lékař a posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení.

§ 68

Rozhodnutí

(1) V rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce se určí, že příjemce dávky je povinen jej uhradit tomu, kdo dávku vyplatil.

(2) Rozhodnutí o dávce se oznamuje též organizaci, která je provede.

Oddíl druhý

Řízení o lázeňské péči

§ 69

Podávání žádostí

(1) O lázeňskou péči se žádá předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje, potvrzuje a ověřuje příslušný orgán státní zdravotní správy podle zvláštních předpisů.²⁰)

(2) Žádost se podává u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele.

§ 70

Rozhodování

(1) O poskytnutí lázeňské péče rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu žadatele. Při výběru žadatelů o lázeňskou péči se okresní správa sociálního zabezpečení řídí pořadím zdravotní naléhavosti a dbá na to, aby byla dávána přednost těm, kteří jsou navrhováni pro nemoci označené v indikačním seznamu "X", při stejné diagnóze těm, kteří jsou v dispenzární péči, popřípadě kteří nejsou schopni práce nebo pracují na rizikových pracovištích, dorostu, účastníkům odboje a osobám rehabilitovaným podle zákona č. 119/1990 Sb.

(2) Rozhodnutí o poskytnutí lázeňské péče zašle okresní správa sociálního zabezpečení žadateli do 6 týdnů od projednání jeho žádosti. Toto rozhodnutí musí obsahovat označení okresní správy sociálního zabezpečení, která je vydala, datum jeho vydání, datum projednání žádosti o lázeňskou péči, musí být podepsáno a opatřeno úředním razítkem. Dále v něm musí být uvedeno místo léčení, léčebna, nástupní termín a výše úhrad ze strany žadatele.

(3) Nemůže-li být lázeňská péče poskytnuta z důvodu nedostatku poukazů, oznámí okresní správa sociálního zabezpečení písemně tuto skutečnost žadateli s tím, že si jeho žádost ponechává k vyřízení v dalším období, které je omezeno dobou platnosti vystaveného tiskopisu. Oznámení zašle okresní správa sociálního zabezpečení žadateli do 6 týdnů po projednání jeho žádosti. Pokud ve stanoveném období nemohlo být rozhodnuto o poskytnutí lázeňské péče, tato skutečnost se již žadateli neoznamuje.

(4) V případech, kdy lázeňská péče nemůže být poskytnuta z jiných důvodů, než je uvedeno v odstavci 3, vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí, které zašle žadateli do 6 týdnů od projednání jeho žádost. Toto rozhodnutí musí obsahovat označení okresní správy sociálního zabezpečení, která je vydala, datum jeho vydání, odůvodnění, proč nemůže být lázeňská péče poskytnuta, musí být podepsáno a opatřeno úředním razítkem.

(5) Okresní správa sociálního zabezpečení, která rozhodla o poskytnutí lázeňské péče, je příslušná též k rozhodování o

a) použití jiného dopravního prostředku než stanoví předpisy o lázeňskou péči, a

b) povolení průvodce pro doprovod žadatele do lázeňské léčebny a zpět, a to na základě návrhu jeho ošetřujícího lékaře.

(6) Okresní správa sociálního zabezpečení, která rozhodla o poskytnutí lázeňské péče, je příslušná též doporučovat lázeňské léčebně v případech stanovených zvláštními předpisy²⁰) povolení průvodce - ošetřovatele pro žadatele, a to na návrh jeho ošetřujícího lékaře.

(7) Proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení ve věcech lázeňské péče není možné podat odvolání ani jiný opravný prostředek.

(8) Obecné předpisy o správním řízení¹¹) se na řízení o lázeňské péči nevztahují.

§ 71

Přidělování poukazů

(1) Poukazy na lázeňskou péči jsou přidělovány okresní správou sociálního zabezpečení na základě zdravotní naléhavosti, s přihlédnutím k počtu poukazů pro jednotlivé indikace a čtvrtletí.

(2) Okresní správa sociálního zabezpečení zajistí řádné vyplnění poukazu dle údajů v žádosti a jeho zaslání žadateli na základě předložení dokladu o zaplacení příplatku na lázeňskou péči, zpravidla 4 týdny před nástupním termínem uvedeným na poukazu.

(3) Okresní správa sociálního zabezpečení zajistí nejpozději 3 týdny před nástupním termínem uvedeným na poukazu doplnění žádosti o povolení, včetně čísla poukazu, nástupu léčení, podpisu a otisku svého razítka a zaslání její první části příslušné lázeňské léčebně. Druhu část žádosti si ponechá pro svoji evidenci.

(4) Poukaz vystavený okresní správou sociálního zabezpečení na jméno žadatele, kterému byla lázeňská péče povolena, je nepřenosný.

(5) Poukazy může zcela výjimečně z vážných důvodů vyměnit v rámci okresu příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, mezi jednotlivými okresy Česká správa sociálního zabezpečení.

§ 72

Vrácení poukazů

(1) Nemůže-li žadatel, kterému byl zaslán poukaz na lázeňskou péči, nastoupit z vážných důvodů lázeňskou péči, je povinen neprodleně vrátit poukaz okresní správě sociálního zabezpečení, která mu jej přidělila.

(2) V případě, že příslušný orgán státní zdravotní správy zjistí, že žadateli, kterému byl již zaslán poukaz na lázeňskou péči, nemůže být tato péče poskytnuta, je žadatel povinen vrátit poukaz do tří dnů ode dne, kdy mu příslušný orgán státní zdravotní správy tuto skutečnost oznámil.

Díl druhý

Řízení v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění

§ 73

Předmět řízení

Předmětem řízení v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění je rozhodování:

a) ve sporných případech o vzniku, trvání nebo zániku nemocenského pojištění (pojistného poměru), o druhu pojistného poměru a o dalších otázkách pojistného poměru,

b) o pojistném,

c) o přirážce k pojistnému,

d) o penále,

e) o pokutách,

f) o příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.

§ 74

Místní příslušnost

(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace, popřípadě malé organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) sídlem organizace nebo sídlem nižší složky této organizace, jestliže se řízení týká této nižší složky, pokud je předmětem řízení rozhodování o přirážce k pojistnému,

b) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném poměru osoby samostatně výdělečně činné nebo o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou nebo pro spolupracující osobu.

§ 75

Rozhodnutí

(1) O pojistném, penále a přirážce k pojistnému rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, který musí obsahovat též označení organizace, popřípadě malé organizace, které se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému předepisuje a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné musí dále obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.

(2) O pojistném včetně jeho příslušenství, přirážce k pojistnému a o penále může okresní správa sociálního zabezpečení rozhodovat též formou výkazu nedoplatků.

(3) Ve výkazu nedoplatků pojistného se uvádějí nedoplatky podle stavu účtu závodu k určitému dni. Tento stav vyplývá z částek, které organizace sama vykázala, z částek, které jí byly platebním výměrem předepsány, z penále a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného, po odečtení vykonaných plateb. Výkaz nedoplatků musí obsahovat též označení organizace, jíž se nedoplatky pojistného vykazují, dlužnou částku a den ke kterému byla zjištěna, popřípadě penále a příslušenství, které má být zaplaceno s vykázaným nedoplatkem a poučení o vykonatelnosti.

(4) Pokud není v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, platí pro náležitosti platebního výměru a výkazu nedoplatků obecné předpisy o správním řízení.¹¹)

§ 76

Oznámení rozhodnutí

Rozhodnutí o přirážce k pojistnému se doručuje též orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka ukládá.

§ 77

Vykonatelnost rozhodnutí

Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů; výkaz nedoplatků je vykonatelný, jakmile byl doručen.

Díl třetí

Společná ustanovení o řízení v dávkových a v jiných než v dávkových věcech nemocenského pojištění

§ 78

(1) Odkladný účinek nemá odvolání podané proti rozhodnutí,jímž byla dávka snížena nebo odňata, nebo jímž byla zastavena její výplata.

(2) Proti rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného příjemce dávky vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, která byla vydána v odvolacím řízení, lze podat opravný prostředek k soudu.²¹)

§ 79

(1) Ostatní rozhodnutí, než která jsou uvedena v § 77, jsou vykonatelná, jestliže je již nelze napadnout odvoláním²²) ani opravným prostředkem (§ 78 odst. 2),

(2) Rozhodnutí, proti kterému nelze podat odvolání ani opravný prostředek (§ 78 odst. 2), je v právní moci.²²)

Díl čtvrtý

Výkon rozhodnutí)

§ 80

(1) Vykonatelná rozhodnutí v dávkových a v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, jakož i vykonatelné výkazy nedoplatků, jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí. Vykonatelné platební výměry a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání příkazu k vybrání.

(2) Správní výkon rozhodnutí v dávkových i v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění provádí ten orgán sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení.

HLAVA DRUHÁ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ

§ 81

Zahájení řízení

(1) Řízení o dávku důchodového zabezpečení se zahajuje na základě písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušnou organizaci nebo na příslušný orgán se žádostí o její přiznání.

(2) Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového zabezpečení se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z podnětu orgánu, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.

(3) Zahájení řízení o dávku důchodového zabezpečení brání tomu, aby v téže věci probíhalo jiné řízení.

§ 82

Podávání žádosti o dávky důchodového zabezpečení

(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového zabezpečení sepisují organizace a okresní správy sociálního zabezpečení s občany na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

(2) Žádost o dávku důchodového zabezpečení podávají

a) pracovníci v pracovním poměru u organizace, k níž jsou v pracovním poměru; to neplatí, jde-li o občana, jehož zaměstnavatelem je jiný občan, který neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců jako organizace,

b) členové družstva, u nichž součástí členství je též pracovní vztah, u družstva, jehož jsou členy,

c) občané, kteří mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, u organizace nebo orgánu, který pro ně vede záznamy a plní další povinnosti důchodového zabezpečení,

d) občané, jejichž zaměstnavatelem je jiný občan, který neprovádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců jako organizace, u okresní správy sociálního zabezpečení,

e) ostatní občané, u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(3) Občané, kteří již nejsou v pracovním nebo jiném poměru k organizaci, avšak pobírají z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u organizace, která by byla pro ně příslušná v době trvání jejich pracovního nebo jiného poměru.

(4) Pozůstalí po občanech uvedených v odstavci 2 a v odstavci 3 podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u organizací nebo orgánů, které by byly příslušné pro přijetí žádosti těchto občanů o dávku důchodového zabezpečení. Pozůstalí po nepracujících důchodcích podávají žádost o důchod u okresní správy sociálního zabezpečení.

(5) Je-li občan v době podání žádosti o dávku důchodového zabezpečení práce neschopen a má trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, nebo má-li pozůstalý po občanu trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, u níž byl občan zaměstnán, může být podána žádost o tuto dávku u okresní správy sociálního zabezpečení.

(6) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového zabezpečení, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.

(7) Žádost o dávku důchodového zabezpečení, na niž vznikl nárok během výkonu trestu, podává odsouzený prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo ústavu pro výkon vazby.

§ 83

(1) Organizace, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení, příslušná podle § 82 odst. 2 až 5, je povinna sepsat žádost o dávku důchodového zabezpečení; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového zabezpečení nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.

(2) Organizace předkládá žádost do 8 dnů ode dne sepsání okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. V téže lhůtě předkládá žádost, kterou sepsala okresní správa sociálního zabezpečení, České správě sociálního zabezpečení.

§ 84

Důkazní prostředky

V řízení ve věcech důchodového zabezpečení lze použít k důkazu tištěné nebo fotografické produkty výpočetní, mikrografické a jiné obdobné techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo notářsky ověřený opis listiny.

§ 85

Prokazování některých dob zaměstnání a náhradních dob

V řízení ve věcech důchodového zabezpečení se prokazují

a) doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným orgánem,

b) doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,

c) doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako pracovník v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí,

d) doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,

e) doba nezaměstnanosti potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání.

§ 86

Rozhodnutí

(1) Rozhodnutí o dávkách důchodového zabezpečení uvedených v § 7 písm. a) až c) zákona o sociálním zabezpečení se vydává písemně, pokud se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí pracovníka odpovědného za vydání rozhodnutí.

(2) Písemné rozhodnutí se nevydává

a) jestliže jde o hromadné úpravy dávek uvedených v odstavci 1 podle zvláštního zákona o zvyšování důchodů; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení,

b) o tom, že do ciziny se dávky uvedené v odstavci 1 nevyplácejí.

(3) Orgán rozhodující o invalidním důchodu nebo částečném invalidním důchodu rozhodne bez nové žádosti i o částečném invalidním důchodu nebo invalidním důchodu, jestliže v průběhu řízení zjistí, že občan je částečně invalidní nebo invalidní.

(4) V řízení o přiznání podpory při narození dítěte a pohřebného se vydává písemné rozhodnutí jen, jestliže se dávka nepřiznává vůbec nebo v požadovaném rozsahu.

(5) V řízení o lázeňské péči podle § 7 písm. d) č. 1 zákona o sociálním zabezpečení se postupuje podle § 69 až 72.

§ 87

Podkladové rozhodnutí

(1) Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového zabezpečení, se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o takovou dávku.

(2) Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového zabezpečení, které je podkladem pro rozhodnutí orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového zabezpečení, je obsaženo v rozhodnutí o dávce.

§ 88

Námitky

(1) Proti vstupu uvedeném v § 86 odst. 2 písm. a) lze uplatnit do 60 dnů po splátce dávky důchodového zabezpečení, od které byla provedena změna její výše, námitky.

(2) Námitky se podávají u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu poživatele dávky důchodového zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení postoupí námitky do 8 dnů České správě sociálního zabezpečení.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového zabezpečení provedené podle § 86 odst. 2 písm. a).

§ 89

Opravné prostředky

(1) O opravném prostředku proti rozhodnutí o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení uvedenou v § 7 písm. a) č. 1 až 8, písm. b) a c) zákona o sociálním zabezpečení rozhoduje orgán, o němž to stanoví zákon o sociálním zabezpečení.²³)

(2) Zruší-li orgán uvedený v odstavci 1 rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, vydá Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí.

(3) Opravný prostředek proti rozhodnutí o snížení nebo odnětí dávky důchodového zabezpečení nebo zastavení její výplaty o proti rozhodnutí vydanému podle § 106 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení nemá odkladný účinek.

§ 90

Doručování písemností

Do vlastních rukou se doručují

a) rozhodnutí, jimiž se dávka důchodového zabezpečení nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje její výplata a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené částky,

b) předvolání poživatele dávky důchodového zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem nebo občana se změněnou pracovní schopností k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.

HLAVA TŘETÍ

ŘÍZENÍ O PŘECHODU Z PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI DO INVALIDITY NEBO ČÁSTEČNÉ INVALIDITY

§ 91

Předmět řízení

Postup při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity nebo částečné invalidity zahrnuje

a) posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti,

b) zastavení výplaty nemocenského,

c) rozhodování o invaliditě nebo částečné invaliditě, jde-li o přechod podle § 94 až 98.

§ 92

Zaměstnanec, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen "zaměstnanec neschopný práce"), může být uznán invalidním nebo částečně invalidním

a) v řízení na základě jeho žádosti o invalidní nebo částečný invalidní důchod,²⁴) nebo

b) v řízení podle § 94 až 98.

§ 93

(1) Požádal-li zaměstnanec neschopný práce o invalidní nebo částečný invalidní důchod dříve, než došlo k zahájení řízení podle § 94 a některý z těchto důvodů mu byl přiznán, zastaví se mu výplata nemocenského ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty přiznaného důchodu, pokud podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění nebo nemocenském zabezpečení²⁵) (dále jen "předpisy o nemocenském pojištění") neskončila již dříve.

(2) Rozhodnutí o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnanci neschopnému práce a okresní správě sociálního zabezpečení, jejímž prostřednictvím byla žádost o invalidní nebo částečný invalidní důchod předána České správě sociálního zabezpečení. Organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského, oznámí Česká správa sociálního zabezpečení den, od něhož byl tento důchod přiznán.

§ 94

(1) Jestliže zaměstnanec neschopný práce po dobu aspoň šesti měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní nebo částečný invalidní důchod, anebo sice o některý z těchto důvodů požádal, ale takový důchod mu nebyl přiznán z jiných důvodů než proto, že zaměstnanec není ani invalidní, ani částečně invalidní, zahájí na podnět lékařské poradní komise okresní správa sociálního zabezpečení řízení o uznání invalidity nebo částečné invalidity.

(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu zaměstnance neschopného práce, pokud se dále nestanoví jinak.

(3) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) místem pracoviště zaměstnance neschopného práce, pokud je na tomto pracovišti závodní ústav národního zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,

b) sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, pokud jde o občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.

§ 95

Posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení posoudí, je-li zaměstnanec neschopný práce invalidní, částečně invalidní nebo není-li ani invalidní ani částečně invalidní. Na podkladě posudku podle věty první vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí. Toto rozhodnutí doručí zaměstnanci neschopnému práce, jeho ošetřujícímu lékaři a lékařské poradní komisi, která dala podnět k posouzení jeho zdravotního stavu. Výsledek řízení podle věty první oznámí okresní správa sociálního zabezpečení organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.

§ 96

(1) Podá-li zaměstnanec neschopný práce odvolání proti rozhodnutí podle § 95, orgán, který o odvolání rozhodl, doručí své rozhodnutí zaměstnanci neschopnému práce, jeho ošetřujícímu lékaři a lékařské poradní komisi, která dala podnět k posouzení jeho zdravotního stavu. Výsledek řízení oznámí organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.

(2) Odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení, kterým se zaměstnanec neschopný práce domáhá jiného stupně invalidity, nemá odkladný účinek pro rozhodování o další výplatě nemocenského.

§ 97

Rozhodnutí podle § 95 a § 96 odst. 1, kterými byla zjištěna invalidita nebo částečná invalidita zaměstnance neschopného práce, jsou podkladem pro rozhodování o výplatě nemocenského a pro rozhodování o další výplatě nemocenského a pro rozhodování o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu.

§ 98

(1) Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o invaliditě zaměstnance neschopného práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského, výplatu nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.

(2) Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o částečné invaliditě zaměstnance neschopného práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského dnem skončení jeho pracovní neschopnosti, nejpozději však po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.

(3) Nevyhoví-li orgán, který o odvolání rozhoduje, odvolání, které má odkladný účinek, zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy mu byl oznámen výsledek řízení o odvolání, ne však dříve než uplynula doba uvedená v odstavci 1, popřípadě odstavci 2, pokud pracovní neschopnost trvá.

(4) Jestliže podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění²⁵) skončila dříve než doby uvedené v odstavcích 1 až 3, zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne následujícího po skončení podpůrčí doby.

§ 99

Náhrada nákladů řízení

(1) Orgán sociálního zabezpečení nahradí v rozsahu stanoveném tímto zákonem na žádost občana náklady, které mu vznikly tím, že byl vyzván, aby se dostavil k jednání posudkové komise tohoto orgánu nebo se pro potřeby této komise podvolil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření (dále jen "vyšetření"), pokud jde o řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity zahájené podle § 94.

(2) Za podmínek a v rozsahu uvedeném v odstavci 1 se nahradí i náklady odvolacího řízení správního, pokud bylo odvolání aspoň zčásti vyhověno.

(3) Náhrada nákladů náleží

a) rodinným příslušníkům a průvodcům občanů uvedených v odstavci 1, potvrdil-li ošetřující lékař, že tito občané potřebují průvodce na cestu k vyšetření nebo k jednání příslušného orgánu,

b) zákonným zástupcům těchto občanů, jestliže je doprovázejí na vyzvání k vyšetření nebo jednání příslušného orgánu,

pokud o náhradu nákladů řízení požádali. Náhradu nákladů řízení hradí orgán sociálního zabezpečení uvedený v odstavci 1.

§ 100

Náhrada jízdních výdajů

(1) Náhrada jízdních výdajů náleží při použití veřejných hromadných dopravních prostředků, s výjimkou místních dopravních prostředků, za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět.

(2) Při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu; příplatek na rychlík se hradí jen tehdy, jestliže vzdálenost místa pobytu od místa předvolání je delší než 100 km. Jízdními výdaji jsou výdaje za jízdenku, místenku, a bylo-li nezbytné použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.

(3) Mají-li osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3 možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží jim náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; mají-li možnost používat volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.

(4) Náhrada jízdného při použití vozidla taxislužby a náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li ošetřující lékař se zřetelem na zdravotní stav žadatele nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy. Při použití vlastního motorového vozidla se vyjádření ošetřujícího lékaře nevyžaduje, jestliže byl oprávněnému poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

§ 101

Náhrada ušlého výdělku

(1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním příslušného orgánu ušel osobám uvedeným v § 99 odst. 1 a 3 výdělek.

(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou osobám uvedeným v § 99 odst. 1 a 3 náleží nemocenské nebo za kterou jim organizace poskytne náhradu mzdy, popřípadě pracovní odměny.

§ 102

Stravné a nocležné

(1) Stravné a nocležné se poskytuje ve výši podle předpisů o cestovních náhradách.²⁶)

(2) Nocležné náleží, jestliže osoba uvedená v § 99 odst. 1 a 3 by se nemohla při použití veřejného hromadného dopravního prostředku vrátit do místa svého pobytu do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo jednání příslušného orgánu sociálního zabezpečení.

(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li stravování a ubytování poskytnuto příslušným orgánem bezplatně.

§ 103

Náhrada jiných nutných výloh

Jiné nutné výlohy, které měly osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3, se nahrazují v prokázané výši.

§ 104

Uplatnění nároku na náhrady

Nárok na náhradu je třeba uplatnit do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u orgánu sociálního zabezpečení, u něhož proběhlo jednání, nebo pro jehož potřeby se občan podrobil vyšetření, jinak zaniká. Žádost o náhradu je třeba doložit příslušnými doklady. Tento příslušný orgán rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu.

HLAVA ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ, DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ A O PŘECHODU Z PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI DO INVALIDITY NEBO ČÁSTEČNÉ INVALIDITY

§ 105

Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat v sociálním zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti.²⁷)

§ 106

Opravný prostředek není přípustný proti rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdostí předpisů o sociálním zabezpečení.

§ 107

Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení na základě posudku posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení nebo ministerstva, kterým byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení, vyznačí na rozhodnutí dobu jeho platnosti; to neplatí, jde-li o důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a zvýšení důchodu pro bezmocnost.

§ 108

Platnost předpisů o správním řízení

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení obecné předpisy o správním řízení.¹¹)

§ 109

Pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou k rozhodování v prvním stupni příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

HLAVA PÁTÁ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A SBORU NÁPRAVNÉ VÝCHOVY

§ 110

Žádost o dávku

(1) Příslušník Policie České republiky podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku Policie České republiky podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u ministerstva vnitra České republiky.

(2) Příslušník Sboru nápravné výchovy podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o tuto dávku podává pozůstalý po příslušníku Sboru nápravné výchovy. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u orgánu sociálního zabezpečení ministerstva spravedlnosti České republiky.

§ 111

Odvolací řízení

(1) Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ministerstva vnitra České republiky nebo ministerstva spravedlnosti České republiky o dávce lze podat písemně odvolání do 15 dnů u orgánu, který je vydal; odvolání není přípustné proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti a proti rozhodnutí o povolení výjimky podle § 9 odst. 6 tohoto zákona.

(2) Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám plně vyhovět; neučiní-li tak, je povinen nejpozději do 30 dnů od podání odvolání předložit je orgánu příslušnému k rozhodnutí o odvolání.

(3) Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu, který rozhodnutí vydal.

(4) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání; musí být oprávněnému písemně sděleny důvody a doba, během níž se o odvolání rozhodne.

(5) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

§ 112

Pro řízení ve věcech důchodového zabezpečení příslušníků Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy ustanovení § 89 odst. 1 a 2 a § 108 neplatí.