Notářský řád | Zákon č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti - ČÁST DRUHÁ - NOTÁŘ

ČÁST DRUHÁ

NOTÁŘ

ODDÍL PRVNÍ

NOTÁŘ A NOTÁŘSKÝ ÚŘAD

§ 7

(1) Notářem může být jmenován státní občan členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, který

a) je plně svéprávný,

b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo

2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,

c) je bezúhonný,

d) vykonal alespoň pětiletou notářskou praxi a

e) složil notářskou zkoušku.

(2) Notářskou praxí se rozumí praxe notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta podle tohoto zákona a praxe státního notáře a notářského čekatele podle dřívějších předpisů. Do notářské praxe Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi soudce, prokurátora, státního zástupce, advokáta, komerčního právníka, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského kandidáta, justičního čekatele, asistenta soudce, asistenta veřejného ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.

(3) Notářskou zkouškou se rozumí notářská zkouška podle tohoto zákona a notářská zkouška podle dřívějších předpisů. Za osobu, která složila notářskou zkoušku, se považuje i ten, kdo složil odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů, advokátní zkoušku, exekutorskou zkoušku a profesní zkoušku na komerčního právníka.

§ 8

(1) Notáře jmenuje ministr na návrh Komory do notářského úřadu.

(2) Počet notářských úřadů v obvodu každého okresního soudu stanoví ministr po vyjádření Komory.

(3) Notářský úřad zřizuje a ruší ministr po vyjádření Komory. Notářský úřad je určen jménem a příjmením notáře v rámci okresního soudu.

(4) Sídlem notářského úřadu je sídlo okresního soudu, v jehož obvodu byl zřízen. Se souhlasem příslušné notářské komory může notář změnit sídlo notářského úřadu v rámci obvodu okresního soudu.

(5) Notářský úřad lze zrušit jen tehdy, jestliže notář jmenovaný do notářského úřadu byl odvolán nebo zemřel.

(6) Komora předloží návrh podle odstavce 1 na základě výsledků konkursu, který vyhlašuje a organizuje. Komora zařadí do konkursu na základě přihlášky každého, kdo splňuje předpoklady stanovené v § 7 odst. 1.

§ 9

(1) Předpokladem zahájení činnosti notáře je

a) jmenování notářem,

b) složení slibu do rukou ministra, pokud již dříve slib neskládal,

c) pořízení úředního razítka notáře,

d) uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností.

(2) Slib zní:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že v činnosti notáře budu zachovávat ústavní a jiné zákony a obecně závazné právní předpisy a budu zachovávat mlčenlivost. V notářské činnosti budu postupovat nestranně a nezávisle.".

(3) Úřední razítko notáře obsahuje:

a) jeho jméno, příjmení, případně akademický titul,

b) označení "notář",

c) sídlo notářského úřadu,

d) malý státní znak České republiky.

§ 10

(1) Ministr může pozastavit notáři výkon činnosti notáře, jestliže

a) bylo proti němu zahájeno trestní stíhání za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s činností notáře, a to až do pravomocného skončení trestního řízení,

b) bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti notáře, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

c) byl zahájen postup podle § 51.

(2) Ministr pozastaví notáři výkon činnosti notáře

a) po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho odvolání,

b) po dobu výkonu činnosti neslučitelné s činností notáře, nejdéle však nepřetržitě po dobu 4 let.

§ 11

Ministr odvolá notáře

a) na jeho žádost,

b) jestliže odmítl složit slib,

c) ke dni 31. prosince kalendářního roku, v němž dosáhne 70 let,

d) jestliže pozbyl státní občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

e) jestliže byl omezen ve svéprávnosti,

f) jestliže byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností notáře,

g) jestliže zaniklo jeho pojištění odpovědnosti za újmu podle § 9 odst. 1 písm. d) a notář ho i přes upozornění notářské komory (§ 29) ve stanovené lhůtě neobnoví,

h) jestliže notář tři měsíce po složení slibu bez vážných důvodů nezačne vykonávat činnost notáře,

i) jestliže pravomocným rozhodnutím kárné komise bylo zjištěno, že jeho zdravotní stav mu trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře,

j) jestliže vykonává činnost neslučitelnou s činností notáře nepřetržitě po dobu delší než 4 roky.

§ 12

(1) Sídlem notáře je sídlo notářského úřadu, do kterého byl jmenován. Ve svém sídle zřídí notář pro výkon činnosti notáře notářskou kancelář, zapsanou v evidenci notářů vedené příslušnou notářskou komorou.

(2) Notář může zavést úřední dny mimo notářskou kancelář i mimo své sídlo. Zavedení úředního dne a jeho zrušení je povinen oznámit Komoře a notářské komoře, v jejímž obvodu má své sídlo. Komora a notářská komora vedou evidenci zavedených úředních dnů a evidenci jejich zrušení.

§ 13

(1) Notář vykonává činnost notáře zpravidla v notářské kanceláři a během úředních dnů také v místě jejich konání. Notář může jednotlivé úkony provádět i na jiném místě. Na jiném místě notář jednotlivý úkon provede, je-li to nutné.

(2) Notáři, kteří jsou členy stejné notářské komory, a notáři, kteří mají stejné sídlo, se mohou sdružit jako společníci za účelem společného výkonu činnosti notáře nebo za společným účelem věci. Smlouva, kterou se notáři zaváží sdružit za účelem společného výkonu činnosti notáře, musí mít písemnou formu.

(3) Notáři, kteří se sdružili jako společníci podle odstavce 2 za účelem společného výkonu činnosti notáře (dále jen „notář společník“), se v činnosti notáře vzájemně zastupují. Při zastupování notář společník vykonává činnost notáře jménem zastoupeného notáře společníka. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře společníka zastupuje. Používá své úřední razítko notáře.

(4) Notáři společníci jsou povinni sdružení se za účelem společného výkonu činnosti notáře oznámit Komoře a notářské komoře, jejímiž jsou členy. Oznamovací povinnost platí i ohledně zániku společnosti; je-li notářů společníků více než dva, i ohledně vystoupení notáře společníka ze společnosti nebo jeho vyloučení.

ODDÍL DRUHÝ

ZÁSTUPCE A NÁHRADNÍK NOTÁŘE

§ 14

(1) Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc a není zastoupen notářem společníkem nebo notářským kandidátem (dále jen "kandidát") podle § 24, příslušná notářská komora mu ustanoví zástupce a rozhodne o výši jeho podílu na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu.³)

(2) Je-li notáři známo, že nebude vykonávat činnost notáře, příslušná notářská komora mu ustanoví zástupce na jeho návrh.

(3) Jestliže notář zemřel nebo byl odvolán, příslušná notářská komora ustanoví na dobu, kdy je notářský úřad uvolněn, náhradníka notáře (dále jen "náhradník"). Náhradník se notáři rovněž ustanoví, byl-li notáři pozastaven výkon činnosti notáře podle § 10.

(4) Zástupce je ustanoven z řad kandidátů notáře, nejsou-li, z řad notářů nebo jejich kandidátů v rámci obvodu okresního soudu, a nejsou-li, z řad notářů nebo jejich kandidátů v rámci obvodu krajského soudu.

(5) Náhradník je ustanoven z řad notářů v rámci obvodu okresního soudu, a nejsou-li, z řad notářů v rámci obvodu krajského soudu.

(6) Ustanovení zástupce nebo náhradníka je podmíněno souhlasem notáře uvedeného v odstavcích 4 a 5 nebo kandidáta uvedeného v odstavci 4.

(7) Ustanovení zástupce z řad kandidátů je podmíněno souhlasem notáře, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

§ 15

(1) Je-li zástupcem ustanoven kandidát, je předpokladem jeho výkonu činnosti notáře složení slibu do rukou ministra (§ 9 odst. 2), pokud již dříve slib neskládal.

(2) Předpokladem výkonu činnosti notáře náhradníkem je dále uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností.

§ 16

(1) Zástupce zastupuje notáře při výkonu činnosti notáře zejména v úkonech, které nesnesou odkladu. Tuto činnost vykonává jménem zastoupeného notáře. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře zastupuje. Jestliže je zástupcem notář, používá svého úředního razítka notáře. Jestliže je zástupcem kandidát, používá úředního razítka notáře, kterého zastupuje. Zastoupený notář nemůže v době zastoupení vykonávat činnost notáře.

(2) Náhradník vykonává činnost notáře svým jménem; tuto činnost vykonává zejména v úkonech, které nesnesou odkladu.

ODDÍL TŘETÍ

PRACOVNÍCI NOTÁŘE

Notářský koncipient

§ 17

(1) Notářský koncipient (dále jen "koncipient") je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských koncipientů.

(2) Seznam notářských koncipientů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

§ 18

(1) Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských koncipientů každého, kdo

a) je státním občanem členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

b) je plně svéprávný,

c) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo

2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,

d) je bezúhonný a

e) je v pracovním poměru u notáře.

(2) Notářská komora oznámí provedení zápisu podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo nebyl ve stanovené době zapsán do seznamu notářských koncipientů, má právo se domáhat provedení zápisu návrhem u soudu.

§ 19

Notář může koncipienta písemně pověřit

a) vydáváním stejnopisů, opisů nebo ověřených opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, ověřováním shody opisu nebo kopie (dále jen "opis") s listinou (dále jen "vidimace"), ověřováním pravosti podpisu (dále jen "legalizace") s výjimkou vidimací a legalizací ve vztahu k cizině, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu^2a), vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů, prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu^3a), a dále přijímáním úschov,

b) jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 1,

c) přípravnými a dílčími úkony činnosti podle § 2 a § 3 odst. 2,

d) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

§ 20

(1) Notářská komora vyškrtne ze seznamu notářských koncipientů toho,

a) kdo zemřel nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,

b) kdo pozbyl státní občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

c) kdo byl omezen ve svéprávnosti,

d) kdo byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností koncipienta,

e) kdo písemně požádal notářskou komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,

f) komu skončil pracovní poměr u notáře a neuzavřel pracovní poměr s notářem se sídlem v obvodu této notářské komory do tří měsíců od skončení předchozího pracovního poměru u notáře,

g) kdo byl zapsán do seznamu notářských kandidátů.

(2) Notářská komora oznámí vyškrtnutí podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo byl ze seznamu notářských koncipientů vyškrtnut, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

Notářský kandidát

§ 21

(1) Kandidát je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských kandidátů.

(2) Seznam notářských kandidátů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

§ 22

(1) Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských kandidátů každého, kdo

a) splňuje předpoklady stanovené v § 18 odst. 1,

b) vykonal alespoň tříletou notářskou praxi (§ 7 odst. 2) a

c) složil notářskou zkoušku.

(2) K notářské zkoušce musí být připuštěn každý, kdo splňuje předpoklady stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Notářské zkoušky se konají alespoň jednou ročně.

(3) Notářská komora oznámí provedení zápisu podle odstavce 1 kandidátovi a notáři, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

(4) Ten, kdo nebyl ve stanovené době zapsán do seznamu notářských kandidátů, má právo se domáhat provedení zápisu návrhem u soudu.

§ 23

Notář může kandidáta písemně pověřit

a) sepisováním notářských zápisů o právních jednáních, není-li forma notářského zápisu stanovena pro právní jednání zvláštním právním předpisem, sepisováním notářských zápisů podle § 71b, osvědčováním právně významných skutečností a prohlášení, nejde-li o osvědčování rozhodnutí orgánů právnické osoby, vydáváním stejnopisů, opisů nebo ověřených opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, přijímáním a vydáváním úschov, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu^2a), prováděním zápisů a výmazů do Rejstříku zástav, vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů a prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu^3a),

b) přípravnými a dílčími úkony v ostatní notářské činnosti,

c) výkonem činnosti podle § 3 odst. 1,

d) jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 2,

e) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

§ 24

(1) Kandidát může být na návrh notáře, u kterého je v pracovním poměru, ustanoven příslušnou notářskou komorou, aby ho zastupoval při výkonu činnosti notáře s výjimkou činnosti podle § 3 odst. 3. Tuto činnost kandidát vykonává jménem zastoupeného notáře, podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře, kterého zastupuje. Pro toto zastupování se použije přiměřeně § 15 odst. 1. Notářská komora zruší ustanovení kandidáta zástupcem, a to na návrh notáře nebo ustanoveného kandidáta. Notářská komora na návrh notáře ustanovení kandidáta zástupcem zruší.

(2) Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc, rozhodne příslušná notářská komora o výši podílu kandidáta ustanoveného zástupcem podle odstavce 1 na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu.³)

§ 25

(1) Notářská komora vyškrtne kandidáta ze seznamu notářských kandidátů z důvodů uvedených v § 20 odst. 1 písm. a) až f).

(2) Notářská komora oznámí vyškrtnutí podle odstavce 1 kandidátovi a notáři, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo byl ze seznamu notářských kandidátů vyškrtnut, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

§ 26

Další pracovníci notáře

(1) Notář může písemně pověřit další pracovníky, kteří jsou u něho v pracovním poměru, přípravnými a dílčími úkony v činnosti podle § 2 a 3. Jestliže tito pracovníci složili kvalifikační zkoušku, notář je může pověřit i činností vymezenou v § 19 s výjimkou jednotlivých úkonů podle § 3 odst. 1.

(2) Ke kvalifikační zkoušce musí být připuštěn další pracovník notáře, který byl zaměstnán u notáře nebo u státního notářství alespoň 1 rok. Notářská komora může do této doby započítat dobu, po kterou byl tento pracovník zaměstnán u soudu, advokáta, krajského sdružení advokátů nebo u komerčního právníka.

(3) Za kvalifikační zkoušku se považuje též odborná a jiná obdobná zkouška složená pracovníky státních notářství podle dřívějších předpisů. Notářská komora může uznat odbornou nebo jinou obdobnou zkoušku složenou pracovníky soudů, advokátů, krajského sdružení advokátů nebo komerčních právníků za kvalifikační zkoušku podle tohoto zákona.

Ustanovení společná

§ 27

(1) Činnost pracovníků notáře na základě jeho pověření podle § 19, 23 a § 26 odst. 1 se považuje za činnost notáře.

(2) Při výkonu této činnosti se pracovník podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře.

§ 28

(1) Notář je povinen uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za újmu vzniklou pracovníkům při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Pojištění musí trvat po celou dobu, po kterou notář pracovníky zaměstnává.

(2) Pracovněprávní vztahy mezi notářem a jeho pracovníky se řídí zákoníkem práce.