Na trhu se neustále rozšiřuje nabídka produktů a služeb, pro občany se stávají snáze dostupnějšími už třeba v souvislosti s rozvojem informačních technologií a nákup některých z nich přitom může dlouhodobě ovlivnit hospodaření jedince nebo celé domácnosti. Jak ukazují pravidelně prováděné průzkumy, většina obyvatel České republiky se stále příliš neorientuje v jednotlivých produktech ani v celkové nabídce na trhu.
Cílem soutěže Zlatá koruna není jen vybrat v jednotlivých kategoriích nejlepší finanční produkty roku. Zlatá koruna pomáhá také veřejnosti lépe se v rozsáhlé nabídce produktů orientovat.
„Pro klienty je již samotné hodnocení ve Zlaté koruně impulzem, aby se více zajímali o vlastnosti jednotlivých produktů, byli schopni nabídkám finančních společností porozumět a podle toho se správně rozhodovat,“ řekl na tiskové konferenci k zahájení 6. ročníku Zlaté koruny náměstek ministra financí Milan Šimáček.
Víme čím platíme?
Podle výzkumu, který v březnu 2008 realizovala agentura Ipsos Tambor, většina obyvatel České republiky se stále příliš neorientuje v jednotlivých typech platebních karet ani v celkové nabídce finančních produktů. Potvrzuje se tak dlouhotrvající trend, pokračující i přes stálý nárůst nabídky služeb a produktů ve finanční oblasti. Zjednodušeně se dá hovořit o tom, že neznáme ani ty produkty, které sami využíváme.
Výzkum proběhl v rámci pravidelného telefonického šetření na vzorku 1000 respondentů starších 18 let.
Z výsledků výzkumu je patrné, že definici debetní karty lidé nejčastěji (75 %) zaměňují za pojem kreditní karty. Naproti tomu kreditní karty jsou nejčastěji zaměňovány za úvěrové karty (54 %). Termín úvěrové karty je zároveň pro běžnou populaci nejvíce jasný a srozumitelný v souvislosti s čerpáním půjčky formou revolvingového úvěru prostřednictvím platební karty (ATM, bezhotovostní platby).
V rozdílech mezi jednotlivými platebními kartami se o něco lépe orientovali muži než ženy (26 % mužů správně určilo debetní kartu, u žen pouze 16 %). Větší potíže při identifikaci jednotlivých karet měli rovněž zástupci starší generace nad 55 let a také respondenti s nižším vzděláním. Je zřejmé, že čím vyšším vzděláním dotázaný disponoval, tím přesnější byla i odpověď.
„I v jiných výzkumech zaznamenáváme, že se lidé zcela neorientují v produktech a službách z oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. Přestože se informovanost v poslední obě mírně zlepšuje, zůstává téma zvyšování finanční gramotnosti stále na pořadu dne.“ komentuje výsledky Tomáš Macků, Research Consulting Director výzkumné společnosti Ipsos Tambor.