Hlavní navigace

Více elektronických systémů v automobilech – vyšší bezpečnost na silnicích?

Praha, 23. srpna 2006 – V posledních letech jsme byli svědky bouřlivého rozvoje v oblasti bezpečnostních systémů, které aktivně pomáhají řidičům při řešení nebezpečných situací. Jak ukázaly poslední crash testy, prováděné společnostmi Winterthur a Dekra, zvýšené užívání těchto systémů by významně snížilo počet nehod na silnicích. Testy automobilů s figurínami provádí společnost Winterthur ve Wildhausu ve Švýcarsku již od roku 1985.

Sdílet

Moderní bezpečnostní systémy, jakými jsou například protiblokovací systém brzd (ABS), elektronický stabilizační systém (ECS), brzdový asistent nebo automatické udržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucího vozidla, patří do kategorie aktivních bezpečnostních systémů, které se nespouštějí až v okamžiku nehody, ale jsou aktivní již v průběhu jízdy. V dnešní době jsou ABS a ECS běžnou součástí výbavy většiny vozidel, ale brzdový asistent nebo automatické udržovaní bezpečné vzdálenosti jsou k dispozici pouze jako příplatková výbava u dražších modelů.

Projíždějte zatáčky bezpečně

Na evropských silnících přijde ročně o život přibližně 42 tisíc lidí a 1,9 miliónu utrpí zranění. Podle šetření provedeného Asociací německých pojišťoven (Gesamtverband der deutschen Versicherungswir­tschaft, GDV) je čtvrtina nehod, při nichž se lidé vážně zraní, a okolo 60 % nehod, kdy dojde k úmrtí, způsobeno automobily, které se dostaly do smyku. V Švýcarsku je situace podobná. Podle Švýcarské rady pro předcházení nehod (Swiss Council for Accident Prevention, BFU) byly v roce 2005 smyky a nehody jediného vozidla způsobené chybou řidiče nejčastějšími příčinami smrti a vážných zranění řidičů a spolucestujících.

Špatně odhadnutá zatáčka, nenadálá překážka nebo ledová „plotna“ na silnici – skoro každý řidič již ve svém životě zažil podobnou kritickou situaci. Právě v takové chvíli může řidič snadno ztratit kontrolu nad svým vozem. „ECS v takovémto krizovém momentu zasáhne a pomůže zklidnit vozidlo. Kdyby se ECS instalovalo do každého nově vyrobeného automobilu, poklesl by počet nehod vedoucích k vážným zraněním a smrti o 30 až 40 procent,“ říká Anton Brunner, vedoucí oddělení pro zkoumání nehod ve skupině Winterthur Group. Podle Švýcarské federální správy silnic (Swiss Federal Roads Authority, ASTRA) je možnost snížení počtu vážných dopravních nehod díky ECS v horských oblastech Švýcarska ještě vyšší. „V současné době je ECS ve standardní výbavě asi 60 % všech nových vozů prodávaných ve Švýcarsku a Německu. Ale díky svému potenciálu zvyšovat bezpečnost by se mělo ECS dostat do standardní výbavy co možná nejdříve,“ uvedl Anton Brunner.

Půl vteřiny pro záchranu života

Často se stává, že v kritické situaci nezačne řidič brzdit dostatečně včas nebo brzdí málo razantně, což jsou faktory, které výrazně snižují účinnost brždění a prodlužují brzdnou dráhu. Vždyť o tom, zda k nehodě dojde, či ne, rozhodují milisekundy: přibližně 65 procentům nárazů zezadu a skoro třetině zepředu by se dalo předejít, kdyby řidič začal brzdit o pouhou půlvteřinu dříve. „Kdyby začal řidič brzdit z rychlosti 60 km/h jen o půl vteřiny dříve, brzdná dráha se zkrátí až o osm metrů. To prokázaly crash testy provedené společnostmi Winterthur a Dekra. Použití brzdového asistenta při kritickém brždění by řidiči pomohlo zabrzdit rychleji,“ vysvětluje Jörg Ahlgrimm, vedoucí oddělení analýzy nehod v organizaci Dekra.

Brzdový asistent, který je v nabídce automobilek asi šest let, pomáhá řidiči při kritickém brždění dosáhnout maximálního účinku brzd během kratší doby. V okamžiku, kdy řidič začne brzdit, senzory měří rychlost jeho brzdné reakce. Pakliže senzory signalizují, že se řidič snaží vůz zastavit, aby předešel nehodě, dojde v průběhu milisekund ke zvýšení tlaku v brzdovém systému na maximum. To ve výsledku znamená, že i když řidič na brzdu přímo „nedupl“, dojde k maximálnímu brzdnému účinku.

Radarová čidla varují před srážkou

Nové elektronické systémy vybavené nejrůznějšími senzory řidičovi zrychlují reakce. Radarová čidla zaměří vpředu jedoucí vozidlo, vypočítají jeho rychlost a zasáhnou, zmenšuje-li se rozestup mezi vozidly příliš rychle. „Změnu vzdálenosti mezi vozidly zjistí radary rychleji než řidič, a to i v případě zhoršené viditelnosti, například za deště nebo v mlze. Používáním těchto systémů lze podstatně snížit počet kolizí zezadu,“ vysvětluje Anton Brunner. Crash testy ukazují, že radarové systémy ještě výrazněji snižují rizika při nárazu zezadu u užitkových vozů. Čím větší hmotnost a velikost má vozidlo, které nehodu způsobí, tím menší je šance na přežití ostatních účastníků silničního provozu. Bohužel v současné době je jen velmi málo užitkových vozidel vybaveno takovýmito systémy.

Bezpečnostní systémy využívající senzory mají svůj původ v systémech automatického udržování vzdálenosti, které jsou nabízeny od roku 2000. Tyto pokročilé systémy se dodávají v různých verzích v závislosti na době, kdy byly vyvinuty. První generace pouze připraví brzdový systém na kritické brždění, když je radarem zjištěna nebezpečná situace. Řidičům tak ušetří drahocenné milisekundy při brždění. Druhá generace navíc přináší řidiči varování, že před ním dochází ke vzniku kritické situace. Nicméně u obou výše zmíněných generací musí řidič aktivně konat, aby předešel kolizi. Oproti tomu třetí generace již obsahuje automatickou nouzovou brzdu: díky radarovým senzorům systém včas zjistí nebezpečí nevyhnutelné kolize s vpředu jedoucím vozidlem a když řidič nijak nereaguje nebo reaguje příliš pozdě na varovnou signalizaci, automaticky aktivuje nouzovou brzdu.

Další informace, včetně fotografií a videí naleznete zde.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).