Žebříček, jenž řadí země podle toho, ve které z nich panuje nejpříznivější situace pro investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE), ukazuje, že díky tlaku veřejnosti na politiku zaměřenou na ochranu klimatu a zvýšenému politickému zájmu o tuto problematiku se Spojené státy staly v oblasti investic do obnovitelných zdrojů energie jedničkou.
„Zájem o obnovitelné zdroje energie přímo souvisí s otázkami změny klimatu, kterým je v posledních měsících věnována značná pozornost. USA jsou svědkem nebývalého zájmu o ochranu klimatu a o politiku zaměřenou na podporu této oblasti jak ze strany politiků, tak ze strany veřejnosti, přitom se jedná o region s největší spotřebou energie a největším objemem emisí na světě,“ uvedl Jonathan Johns, ředitel divize OZE společnosti Ernst & Young.
Odvětví obnovitelných zdrojů energie nabývá na důležitosti i v Číně
Čína postoupila v žebříčku o dvě místa dopředu a umístila se v tomto čtvrtletí na šestém místě, hned za Německem. Politická stabilita zemí s rodící se tržní ekonomikou, jako je Čína nebo Indie, danému odvětví velice prospěla, o čemž svědčí i skutečnost, že za poslední rok se Čína vyšplhala z jedenácté na šestou příčku a Indie z páté na třetí příčku.
„Výstavba elektráren využívajících alternativní zdroje energie v Číně půjde ruku v ruce s jejím ekonomických rozvojem. Investice do obnovitelných zdrojů energie (včetně velkých vodních elektráren) v této zemi však již nyní patří k největším ve světě: v roce 2005 dosáhly přibližně 17 miliard USD a během tří až pěti let budou Čína, USA a Indie pravděpodobně žebříčku dominovat,“ nastínil politiku Číny Johns.
Rodící se ekonomiky Číny a Indie představují hrozbu pro přední evropské trhy, které dříve zaujímaly dominantní postavení v odvětví obnovitelných zdrojů energie. Například Velká Británie se nyní umístila na čtvrtém místě. Oproti prosinci 2004, kdy zaujímala první pozici, to znamená pokles o tři místa.
K situaci v Evropě Johns podotkl, že přijatelným řešením je „zelená“ daň. „Například v regionech, kde fungují mechanismy tarifů výkupních cen, se běžně řeší otázka cen pro spotřebitele buď formou přirážky za použití energie z neobnovitelných zdrojů nebo formou ´zelené´ daně. Toto je situace v zemích jako Španělsko, Holandsko, Francie, Německo.“ Podle něj podniky a jednotlivci produkující ve velké míře emise uhlíku zcela jistě v příštích letech pocítí její dopad na svých peněženkách.
