Je třeba důrazně odmítnout nařčení, že by Policie České republiky neoprávněně nasadila odposlechy telekomunikačního provozu. V případě, že je vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, nebo trestný čin, k jehož stíhání zavazuje Českou republiku mezinárodní smlouva, jako je tomu v tomto případě, lze se souhlasem a na základě nařízení soudu použít odposlech a záznam telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu. O nasazení odposlechů v žádném případě nerozhodují policisté svévolně ani si sami neurčují jejich rozsah – vše činí toliko na základě konkrétního soudního příkazu. Celé trestní řízení je přitom pod neustálým dozorem příslušného státního zástupce, který je zárukou zákonnosti procesu.
Dne 20.12.2005 v odpoledních hodinách doprovodili dva policisté pana ministra vnitra na základě jeho vlastní žádosti do Poslanecké sněmovny s tím, aby mohli zodpovědět případné dotazy a případně na žádost poslanců předložit k nahlédnutí kompletní spisový materiál, k čemuž si předem vyžádali od dozorové státní zástupkyně JUDr. Zdeňky Galkové souhlas. Skutečnost, že členové mandátního a imunitního výboru PS neměli při svém předchozím rozhodování k dispozici celý spisový materiál, nýbrž jen jeho vybrané části, vyplývala z rozhodnutí dozorové státní zástupkyně.
Někteří z poslanců ODS během svého emotivního kritického vystoupení na adresu orgánů činných v trestním řízení tvrdili, že v tomto případu docházelo k nelegálním odposlechům. Na nabídku policistů, že se sami mohou ze spisu přesvědčit o jejich zákonnosti, však ale nereflektovali a soudní příkazy si prohlédnout nechtěli. Jednání některých poslanců s přítomnými policisty, kteří se dostavili ve snaze vyhovět požadavkům týkajících se zpřístupnění trestního spisu pro účely rozhodování Sněmovny, nelze přitom při nejlepší vůli označit za korektní a zdvořilé, jak by tomu u volených zástupců občanů ČR mělo, a to nejen na parlamentní půdě, být.
