Začátkem letošního roku vyzvalo SOS spotřebitele v rámci projektu podpořeného Zastoupením Evropské komise v ČR, aby na adresu SOS zasílali kopie záručních listů, reklamačních řádů, či reklamačních protokolů, týkajících se prodeje spotřebního zboží, pokud se jim některá z jejich ustanovení nezdají v pořádku. Na základě takto shromážděných podkladů se SOS následně zabývalo jejich analýzou, aby zjistilo, zda nezkracují práva spotřebitelů.
Do průzkumu tak byly zahrnuty jak tzv. kamenné obchody, tak i obchody prodávající prostřednictvím internetu, na něž se vztahují přísnější podmínky vyplývající z evropské směrnice o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. V průzkumu se odborníci SOS zaměřili zejména na dodržování zákonem stanovených povinností prodejce. Prakticky v každých obchodních podmínkách narazili na nějaký nedostatek. Nejčastěji se jednalo o zkracování zákonné záruky na spotřební zboží, objevovalo se podmínění přijetí reklamace či možnosti odstoupit od smlouvy nepřiměřeným až nereálným požadavkem neporušeného obalu, nepoužití či nerozbalení věci.
Práva spotřebitelů byla omezována i při výměně zboží či odstoupení od smlouvy, reklamace byla odmítnuta s odůvodněním, že spotřebitel s nákupním dokladem nepředložil současně záruční list, přestože zákon po spotřebiteli požaduje pouze doložení uskutečnění nákupu prokazatelným způsobem.
U jednoho z obchodních řetězců také podle obchodních podmínek nebylo možné uplatnit reklamaci v jiné provozovně prodejce, než ve které bylo zboží zakoupeno, přestože zákon o ochraně spotřebitele požaduje přijímání reklamací v kterékoliv provozovně, v níž je to možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků.
V případě internetových obchodů pak nejčastějším nedostatkem byla chybějící nebo zavádějící informace o možnosti odstoupení od smlouvy do 14 dnů od převzetí zboží. Zákon dává spotřebitelům významná práva. Podle poznatků z poraden pro spotřebitele se jich přesto obtížně domáhají,
řekla Ivana Picková, tisková mluvčí SOS, a dodala: Někteří prodávající dokonce tvrdí spotřebitelům, že na zakoupený výrobek nemají žádnou záruku, anebo že záruka je jen krátká. Skutečnost je ale jiná: Pokud se vada objeví do šesti měsíců po koupi, má se zato, že existovala už při převzetí, a pokud s tím obchodník nesouhlasí, je jeho povinností dokázat to. Důležité je si uvědomit, že smluvní podmínky nebo i dohody s podnikatelem, na základě kterých se spotřebitel vzdává nebo omezuje některá svá zaručená práva, nejsou pro spotřebitele závazná a může se dovolat svých zákonných práv.
SOS se v průběhu průzkumu setkalo také s případy, kdy obchodní podmínky, které nezaručovaly potřebnou úroveň ochrany a informovanosti spotřebitele obsahovaly klauzuli o tom, že jejich text vznikl ve spolupráci se Sdružením obrany spotřebitelů ČR. Domníváme se, že tato informace mohla kromě pověsti SOS ohrozit a snad i poškodit ty spotřebitele, kteří byli špatně informováni o svých právech vyplývajících z platných zákonů,
řekla Klára Přikrylová z SOS. Proto SOS neprodleně iniciovalo odstranění uvedeného odkazu. Jako spotřebitelská organizace si uvědomujeme, že konzultace obchodních podmínek prodávajícího spotřebitelskou organizací může spotřebitelům pomoci garantovat věrohodnost daných ustanovení a vyznat se ve svých právech. Proto SOS přichází s nabídkou vůči podnikatelům: budou-li chtít ve svých obchodních podmínkách na SOS odkazovat, musí se zavázat, že budou naše doporučení respektovat a chovat se v souladu se zákonem,
upozornila Přikrylová.
