Rumunská burza: Dlouhodobý růstový potenciál lokálních společností

Navzdory nepříznivým efektům způsobenými jak místními podmínkami (silná sucha, které vyvolaly nárůst cen potravin a tím i nárůst inflace), tak i mezinárodním děním (krize hypotečních úvěrů v USA), by rumunská ekonomika měla v roce 2007 dosáhnout nárůstu zhruba o 5,7 % a v roce 2008 o 6,1 %. Představuje tak atraktivní příležitost pro dlouhodobé investice.

Klesající tendence na trhu versus značný růstový potenciál podniků V souvislosti s nepříznivým mezinárodním prostředím a s velkými obavami týkajícími se dynamiky rozvíjejících se ekonomik, především v zemích s vysokým deficitem běžného účtu , byl rumunský kapitálový trh jedním z nejdražších v regionu střední a východní Evropy. “Za těchto okolností nebyl výrazný pokles rumunského indexu o téměř 10 % v říjnu a v listopadu překvapením”, prohlásil Mihai Caruntu, akciový analytik společnosti Banca Comerciala Romana, dceřiné společnosti Erste Bank v Rumunsku.

“Další pokračování poklesu, který v lednu dosáhl hodnoty více než 11 % po prvních osmi dnech obchodování neodpovídalo očekávání na trhu, který v posledních dvou letech prošel tzv. “lednovým efektem” . Tento vývoj byl však v souladu s trendem jak na světových trzích, tak i na ostatních trzích střední a východní Evropy a nemáme žádné fundamentální důvody objasnující tento vývoj v případě rumunského trhu ”, objasnil Caruntu.

Po této korektuře jsou hlavní firmy na Bukurešťské burze (BSE) oceněny na úrovni srovnatelné s Polskem a Českou republikou s hodnotami 12,5 (na základě P/E 2008) a 10,9 (P/E 2009). “Domníváme se, že růstový potenciál rumunských společností je přinejmenším srovnatelný s ostatními zeměmi střední a východní Evropy, přičemž toto tvrzení zcela určitě není přehnané ”, sdělil Mihai Caruntu.

“V této souvislosti se stačí podívat na indikátory reálné konvergence: v roce 2006 činila hodnota HDP na obyvatele (v paritě kupní síly) pouze 35,9 % průměru evropské pětadvacítky. Pokládáme tento indikátor za relevantní ukazatel dlouhodobého růstového potenciálu místních společností za předpokladu stabilního makroekonomického prostředí", pokračoval Caruntu.

Likvidita Bukurešťské burzy (BSE) vzrostla v roce 2007 o téměř 70 % ve srovnání s předchozím rokem, přičemž byl tento dynamický vývoj způsoben již kótovanými společnostmi. Dobrou zprávou předchozího roku je nárůst počtu vhodných kandidátů z řad společností s malou a střední kapitalizací.

V souvislosti s vysokým oceněním se zájem mnoha investorů soustřeďuje na hlavní společnosti kótované v tom segmentu Bukurešťské burzy, jenž vyžaduje nejvyšší možnou transparentnost. Průměrný denní obrat na tomto trhu vzrostl z 1 mil. EUR v roce 2006 na 5,2 mil. EUR v roce 2007. Tento nárůst způsobil také vyšší kapitalizaci a likviditu těch nově objevených společností, které byly až do roku 2006 v důsledku své malé velikosti převážně anonymní.

Makroekonomický výhled pro rok 2008

Navzdory nepříznivým efektům způsobenými jak místními podmínkami (nižší sklizeň z důvodu silného sucha), tak i mezinárodním děním (krize hypotečních úvěrů v USA), by rumunská ekonomika měla v roce 2007 dosáhnout nárůstu zhruba o 5,7 % a v roce 2008 o 6,1 %. Představuje tak atraktivní příleži-tost pro dlouhodobě orientované investory.

“Podstatný rozdíl v růstu ve srovnání s průměrem Evropské unie vytváří podmínky pro úspěšnou konvergenční strategii. Investiční aktivity výrazně vzrostly (+22,6 % v prvním pololetí 2007 ve srovnání s 19,4 % v prvním pololetí 2006), což rozhodně bude hrát významnou roli v dalším nárůstu produktivity”, prohlásil Lucian Anghel, vedoucí ekonom Banca Comerciala Romana.

V současné době byl vypracován nový zákon týkající se investičních pobídek, který však ještě musí schválit rumunský parlament. Tento nový legislativní rámec dále podpoří také přímé zahraniční investice, což bude mít pozitivní dopad na exportní kapacity. Zjednoduší se zabezpečení dlouhodobého financování platební bilance a zároveň dojde ke zmenšení nerovnováhy v zahraničním obchodě. V současné době je 76 % rumunského exportu průmyslové výroby tvořeno přímými zahraničními investicemi.

“Odhadujeme, že se korekce deficitu běžného účtu jako procenta HDP neuskuteční dříve než v roce 2009. Podnětem přitom bude obrat v obchodní bilanci poté, co exporty s vysokou přidanou hodnotou dosáhnou optimální úrovně ve výši více než 40 %. Tato korekce by měla být doprovázena silným růs-tem produktivity, což rumunskému exportu zajistí větší konkurenceschopnost na zahraničních trzích”, prohlásil Anghel.