Miliony korun mohou získat jednotlivé obce, kraje, neziskové organizace, ale i soukromé subjekty coby finanční podporu pro své aktivity. Strukturální fondy Evropské unie ročně pomáhají financovat stovky různých projektů. Inspirací pro tuzemské žadatele může být zkušenost Plzeňských městských dopravních podniků. Ty již za 66 miliónů z fondů Evropské unie modernizovaly svůj vozový park.
Evropský rozpočet pro období 2007 – 2013 vyčlenil pro Českou republiku částku 773,9 miliardy korun, tedy 26,7 miliardy eur. „Zájemci o štědré dotace mají nejvyšší čas na přípravu,“ upozorňuje Tomáš Kulman z přední poradenské společnosti KPMG Česká republika, která měla na starosti i plzeňský projekt.
Díky dotaci ze Společného regionálního operačního programu v Plzni pořídili čtyři nízkopodlažní tramvaje a optickou a zvukovou signalizaci pro více než sto trolejbusů, tramvají a autobusů. To ocenili zejména nevidomí a neslyšící cestující. „Neměli jsme zkušenost ani s nejobyčejnější, třeba jen miliónovou, evropskou dotací. Ale řekli jsme si, že když je tu tahle možnost, tak ji zkusíme využít naplno,“ popisuje záměr firmy vedoucí odboru financí a účetnictví Jiří Horák. Nakonec město a dopravní podniky získaly dotaci z EU více než 66 milionů korun. "Šlo o jednu z největších dotací, jaké byly u nás uděleny na podporu regionální dopravy,“ doplňuje Tomáš Kulman.
Právě subjektům, které se zajímají o možnosti dotací z fondů EU, ale nemají prozatím zkušenosti či kvalifikované pracovníky, pomáhá KPMG Česká Republika s přípravou projektové dokumentace. „Jen za loňský rok jsme pomohli českým žadatelům zpracovat projekty v úhrnném objemu 210 milionů korun, z čehož samotné dotace činily 157 milionů korun. V letošním roce plánujeme zpracovat žádosti o dotace v celkovém objemu 250–300 milionů korun,“ zdůrazňuje Tomáš Kulman. „V rámci poskytování komplexních služeb však nabízíme klientům i podporu v realizační fázi projektu a následně jsme připraveni zajistit i audit projektů, pro něž je tento krok příslušnou metodikou předepsán,“ dodává.
Většina firem či obcí se domnívá, že možnost získání dotací z fondů EU se jich netýká. Opak je ale pravdou. „V zásadě jsou strukturální fondy určeny všem subjektům ze soukromé a veřejné sféry, neziskovým organizacím, samosprávě či obcím, které však splní kritéria kladená na žadatele,“ dodává Tomáš Kulman.
Příprava samotné žádosti o udělení dotace na konkrétní projekt trvá necelé dva měsíce. Srdcem žádosti bývá kompletní příprava všech povinných a nepovinných příloh. Dle Tomáše Kulmana jsou klíčovými dokumenty Studie proveditelnosti a Analýza nákladů a přínosů. „Vzhledem k různým variantám projektu je třeba zvažovat i různé cesty. Nakonec společně s klientem volíme tu, která se jeví jako nejrealističtější a ukazuje na optimální strukturu nákladů a přínosů, což v konečném zúčtování ovlivňuje celkové bodové hodnocení,“ upřesňuje Tomáš Kulman.
Samotné přidělení či zamítnutí žádosti o dotaci závisí na několika kritériích, přičemž kvalita projektu a jeho samotná přijatelnost patří mezi ty nejdůležitější. „Komplexní metodika pro toto je poměrně obsáhlá a složitá,“ připomíná Tomáš Kulman. Podle něj musí příjemce splňovat celou řadu kritérií, např. parametry stanovené pro drobného, malého a středního podnikatele, jako je počet zaměstnanců, obrat firmy, objem aktiv apod. Výše přidělených dotací pro jednotlivé projekty se samozřejmě liší případ od případu. Limity dotací jsou stanoveny určitým procentem z objemu uznatelných nákladů. „V novém programovacím období lze získat až 85 % z této částky, pro subjekty soukromého sektoru však tento limit bude podstatně přísnější. Bude zejména záležet na metodice příslušného operačního programu a může se lišit i region od regionu,“ popisuje Tomáš Kulman praktický postup přidělování dotací. Také zdůrazňuje, že dotace nejsou nárokové a proto může dojít i k situaci, kdy konkrétní projekt je sice vybrán, ale dotace není poskytnuta v požadované výši.
