Banky totiž ve třetím čtvrtletí roku 2006 vyhověly 30,5 procentům žádostí klientů, kteří měli v době žádosti uvedenou nějakou historickou negativní informací v úvěrovém registru. Vyplývá to z nově zveřejněných statistik Bankovního registru klientských informací (BRKI), který organizuje společnost CCB – Czech Credit Bureau. Celkově banky za prvních devět měsíců letošního roku uskutečnily 1,67 mil. dotazů do BRKI, což je o 48 procent více než ve stejném období loni. Díky registru bylo odmítnuto přibližně 10 procent žádostí o úvěry v celkové hodnotě 18,3 miliard korun.
V České republice dnes fungují dva hlavní typy registrů. Zatímco negativní registry shromažďují pouze informace o nesplácení finančních závazků, pozitivní registr typu BRKI sleduje i údaje o splacených úvěrech. Ty jsou pak následně schopny u historicky problémového klienta napravit jeho úvěrovou historii. „Limitujícím faktorem využívání negativních registrů je to, že většina úvěrových žádostí klientů s negativním záznamem z minulosti bývá odmítnuta. Registry sledující i pozitivní informace se tak celosvětově jeví jako spravedlivější, protože bývalým dlužníkům dávají možnost očistit se dobrou platební morálkou od nálepek neplatičů. Poskytovatelům finančních služeb navíc umožňují rozpoznat nebezpečí plynoucí z možného budoucího předlužení doposud bezproblémového klienta,“ řekl Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti CCB – Czech Credit Bureau, a.s., která je organizátorem bankovního (BRKI) i nebankovního (NRKI) registru.
Celkový objem úvěrů registrovaných v BRKI vzrostl za prvních devět měsíců letošního roku o 133 miliard korun, což je o 13 procent rychlejší růst než ve stejném období roku 2005. Největší dynamiku zaznamenaly kontokorentní úvěry s 56procentním, kreditní karty s 46procentním a spotřební úvěry s 36procentním růstem oproti stejnému období loni. V celkovém objemu nově sjednaných úvěrů tradičně dominují hypotéky s 42procentním podílem všech úvěrů, což představuje částku 56 miliard korun.
Počet záznamů o úvěrových produktech vedených v registru se meziročně zvýšil o 30 procent na celkových 9,4 milionů. Počet záznamů o klientech – tj. registrovaných fyzických osobách v různých rolích – činil na konci září 4,2 milionů záznamů, což oproti 3,9 milionům na konci roku 2005 představuje nárůst o téměř 7 procent. Průměrný hit-rate, tedy procentní vyjádření toho, zda banka dotyčnou osobu v registru najde, se v roce 2006 zvýšil o 3 procenta na 80,4 procent, čímž se vyrovnává s registry nejvyspělejších zemí Evropské unie.
Z pohledu struktury zadlužení českých domácností dochází k poklesu zejména u dlouhodobě nesplácených úvěrů. Počet úvěrů s 90 dny po splatnosti klesl meziročně o 19 procent na 92 tisíc. Počet úvěrů se 180 dny po splatnosti se snížil o 10 procent na 63 tisíc. „To je důkazem toho, že registr funguje preventivně – klienti raději splatí dluh, aby se vyhnuli problémům při získávání finančních prostředků v budoucnu. Můžeme z toho vyčíst, že zatímco celková výše zadlužení domácností roste, vliv na jejich schopnost dlouhodobě splácet to zatím nemá,“ uvedl dále Petr Kučera.
Rychle se rozvíjí také sdílení dat mezi bankovním (BRKI) a nebankovním registrem (NRKI). K 30. září 2006 obsahovala databáze BRKI 13,9 procent (1,3 milionu) kontraktů, které jsou opatřeny potřebným souhlasem klienta. V NRKI roste podíl záznamů ke sdílení s BRKI ještě rychleji. Do konce roku 2006 se očekává podíl sdílené části databáze BRKI okolo 30 procent a v NRKI okolo 50 procent. Do sdílené části databáze BRKI a NRKI již proudí většina nových dotazů klientů obou registrů. Zejména pro členy nebankovního registru je efekt sdílení dat v první fázi velice znatelný, neboť napomáhá rychlému zvyšování hit-rate v rámci sdílené části NRKI (nyní se hranice hit-rate blíží 40 procentům).
