Milion čipových karet ve střední a východní Evropě

Asociace Visa International dnes oznámila, že její členské banky ve střední a východní Evropě společně vydaly přes 1 milion čipových karet Visa a Visa Electron. Asociace Visa tak potvrzuje svou vedoucí pozici v procesu migrace na čipovou technologii. Čipová karta poskytuje držitelům, obchodníkům i bankám mnohonásobně vyšší bezpečnost ve srovnání s tradičními kartami.

Česká republika je dnes zemí s největším počtem čipových karet ve střední a východní Evropě. Jejich počet přesahuje 300 000 a k dispozici je rovněž více než 11 000 terminálů. Komerční banka vydala během necelého půl roku 150 000 čipových karet, ČSOB uvedla na trh čipovou kartu Visa Electron v červnu a v eBance momentálně probíhá pilotní program – z toho je patrné, že Česká republika je v tomto ohledu na velmi vysoké úrovni, uvedl Miloslav Kozler, manažer pro Českou republiku asociace Visa International.

Přechod na čip je velmi důležitý i v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Od 1. ledna 2005 bude v EU platit tzv. „liability shift“, což znamená, že pokud dojde k podvodné transakci a bude zjištěno, že některá ze zúčastněných bank dosud neakceptuje čipovou technologii, bude muset celou ztrátu nahradit, dodává Kozler.

Ve spolupráci s finančními institucemi a technologickými partnery připravila asociace Visa International celou řadu iniciativ na podporu čipových programů členských bank. V současnosti je k dispozici ucelená řada levných čipových karet Visa – od jednoduchých modelů s jednou aplikací až po multiaplikační karty GlobalPlatform s podporou jazyka Java. Banky mohou také využívat personalizačních programů, které Visa nabízí v spolupráci s firmami Datacard a UbiQ.

Zásadním argumentem pro přechod na čipové karty je bezprecedentní úroveň bezpečnosti, kterou tato technologie poskytuje držitelům, obchodníkům i bankám. Při platbě u obchodníka se čipová karta vloží do terminálu a zákazník autorizuje transakci zadáním PINu. Vzhledem k tomu, že zašifrovaná data jsou uložena v nepřístupné zóně čipu, je tento typ karty mnohem obtížněji padělatelný než běžně používaná karta s magnetickým proužkem.

Další nezanedbatelnou výhodou čipové technologie je rychlost transakcí. Autorizace platby běžnou magnetickou kartou probíhá tak, že se terminál spojí s bankou nebo jinou institucí, co vydává karty. Čipová karta ovšem umožňuje off-line transakce, tedy platby bez nutnosti ověření v nějakém centru. Odpadne tak spojování terminálu s centrálou, čímž se ušetří jednak čas a také náklady na připojení.

Kromě ochrany před zneužitím přinášejí čipové karty i tzv. multiaplikace. Na čip lze implementovat například věrnostní programy, takže zákazník může být zapojen do věrnostního programu daného obchodního místa a nemusí mít ještě další speciální kartu od obchodníka. Na čip je také možné uložit identifikační údaje majitele, který mu umožní vstup do různých budov, elektronický podpis nebo informace o pojištění a zdravotním stavu. Jednotlivé aplikace a parametry karty lze měnit podle potřeb držitele i po jejím vydání, aniž by bylo potřeba vydávat kartu novou. Banky tak mohou nabízet svým klientům atraktivní programy například ve spolupráci s různými obchodníky, telefonními operátory nebo městskou hromadnou dopravou.

V regionu CEMEA (střední a východní Evropa, střední východ a Afrika) je v současnosti v oběhu přes 1,5 milionu čipových karet Visa. Ke konci letošního roku by jich celosvětově mělo být vydáno kolem 115 milionů.