MasterCard vyhlašuje významnou iniciativu, nejen ohledně SEPA

Praha, 13. března 2005 – Společnost MasterCard Europe vyhlásila několik významných iniciativ týkajících se cen, interchange , zpracování a produktů, které umožní, aby evropské banky mohly od 1. ledna 2008 zavést Jednotnou evropskou platební zónu (Single European Payments Area – SEPA).

Společnost MasterCard pozvala 250 nejvýznam­nějších evropských bankéřů na již pátý ročník konference o debetu (Debit Conference), kde si měli možnost vyslechnout regulátory, přední osobnosti odvětví a odborníky na poskytování finančních služeb. V rámci diskuse byl vyzdvižen význam SEPA pro evropskou konkurenceschop­nost, i to, že bankám i ostatním účastníkům v platebním sektoru poskytne novou dynamiku, která zajistí evropskou konkurenceschopnost i v budoucnosti.

Po letech diskusí je nyní vyvíjena činnost v tom směru, aby v roce 2008 vznikla SEPA. Při zavádění harmonizovaných debetních plateb existuje unikátní příležitost zvýšit na všech úrovních karetního odvětví přidanou hodnotu a efektivitu. Společnost MasterCard poskytuje ve spolupráci s evropskými partnerskými bankami a s Evropskou radou pro platby (European Payments Council) aktivní vedení při realizaci těchto záměrů.

Vznik SEPA je velice důležitým krokem na cestě k překonání neefektivnosti plateb v hotovosti. Společnost MasterCard průběžně zajišťuje bankám munici, kterou v této „válce proti hotovosti“ potřebují, jak dokazuje průlomové řešení pro platby nízkých částek, které MasterCard nedávno zavedl. Tento produkt nové generace výrazně sníží náklady na zpracování nízkých plateb.

Společnost MasterCard předložila celou řadu významných iniciativ směřujících ke vzniku SEPA, například:

• Ceny: S účinností od 1. dubna 2006 bude zavedena cenová struktura MasterCard SEPA, zahrnující jednotný, harmonizovaný a transparentní soubor cen platných jak pro interní transakce probíhající v rámci SEPA, tak i pro vnitrostátní operace. Tímto způsobem dojde k oddělení značky a zpracování, pomocí odstupňované struktury se hodnota pro zákazníka vyrovná s cenou a banky budou schopny dosáhnout podstatných úspor z rozsahu.
• Interchange: MasterCard je prvním systémem v rámci SEPA, který veřejně vyhlašuje logické, udržitelné a nekomplikované řešení problematiky interchange v rámci SEPA, jež vstoupí v platnost v lednu 2008. Bude zavedena jednotná struktura interchange pro SEPA, která se bude používat pro všechny debetní transakce v rámci SEPA, což umožní tržním silám zajistit postupné sbližování a využívání ekonomických výhod migrace na chipovou technologii EMV a zvýšené používání karet místo hotovosti.
• Zpracování: Jedná se o výsledek investice do zpracování v Evropě ve výši 75 milionů eur, díky níž vzniklo řešení, které se může beze změn použít pro SEPA a které je připraveno k použití, má jednotné standardy a přináší vyšší přidanou hodnotu. Tato investice ve spojení s úsporami z rozsahu přinese úsporu nákladů pro zákazníky.
• Produkty nové generace: Průlomové řešení pro platby nízkých částek, které zavede jako pilotní projekt Royal Bank of Scotland Group – pomocí investice do standardu EMV a nové bezkontaktní technologie, čímž dojde k podstatnému snížení transakčních nákladů, zvýší se rychlost a dříve opomíjená kategorie plateb nízkých částek získá na zajímavosti.

MasterCard má důvěru nejnáročnějších evropských bank a pomáhá realizovat závazek Evropské rady pro platby při zavádění SEPA, a to i přes očekávání Evropské komise a Centrální banky. Přechodem od slov k činům dává MasterCard projekt SEPA k dispozici evropským bankám a jejich zákazníkům.

Co k tomu řekli hlavní řečníci na konferenci:

Bernhard Friess, vedoucí jednotky, Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž

Pan Friess vysvětlil, že generální ředitelství pro hospodářskou soutěž není regulátorem a ideálně by nemělo zasahovat, aby se nevměšovalo do chování trhu, ale že potřebuje chápat fungování trhu. Uvedl řadu prvků, které by mohly zajistit soutěžní prostředí v rámci SEPA a které by mohly zahrnovat zásady nejlepší praxe, jako je otevřená struktura, neexistence omezujících pravidel, větší konkurence mezi různými systémy, vyšší počet přeshraničních účastníků, kompatibilní standardy, a dále nezbytnou podmínku, aby zákazníci měli výběr mezi poskytovateli, jejichž ceny odrážejí náklady.

Dr. Laura Rinaldi, KU Leuven, Centrum pro ekonomická studia

Dr. Rinaldi přednesla kritický pohled vycházející z jejího nezávislého výzkumu: že prostřednictvím průhlednější cenotvorby ohledně všech platebních nástrojů má evropský platební systém potenciál vysokého nárůstu efektivity. Dále mimo jiné uvedla tato zjištění:

• Reakce zákazníků na ceny platebních nástrojů, např. poplatků za výběr z bankomatu a poplatků za karty, podpoří používání debetních karet; v současnosti se má za to, že hotovost lze získat „skoro zadarmo“.
• Pokud bude cena odpovídat nákladům, poměr používání debetních karet by se mohl zvýšit ze 4 na každých 100 (hotovostních) transakcí na každou čtvrtou transakci (tj. ze 4 % na 25 %).
• Aniž by se braly v úvahu jakékoli další faktory (například úspora z rozsahu), potenciál účinnosti evropské ekonomiky jen pomocí nákladové cenotvorby se odhaduje asi na 0,14 % HDP (na všech 19 modelových trzích).
• Potenciál dalšího zvýšení účinnosti (asi 0,09 % HDP) představují aktivity zaměřené proti tzv. „šedé ekonomice“, která je strukturně založená na platbách v hotovosti. Politická stránka boje proti šedé ekonomice musí působit v rámci celkového politického klimatu, které upravuje systém výběru daní a motivuje k používání karet a dalších alternativ placení v hotovosti při transakcích.