Obecná populace má menší chuť ke změně zaměstnání
Šetření se provádělo na dvou skupinách respondentů: na reprezentativním vzorku české populace a na reprezentativní skupině aktivních uživatelů internetu. Právě srovnání mezi těmito dvěma skupinami přineslo zajímavá zjištění. Aktivní uživatelé internetu jsou daleko aktivnější než obecná populace i na pracovním trhu. V posledním roce změnilo zaměstnání 28 % z nich, zatímco v obecné populaci to bylo pouze 9 %.
„Vysvětlujeme si to tak, že na internetu je nejen mnoho pracovních nabídek na jednom místě, ale i mnoho podpůrných nástrojů, které prohledávání nabídek i odpovídání na ně v poslední době nesmírně zjednodušilo,“ říká analytik LMC Ondřej Mysliveček. Podle něj se mnozí internetoví uživatelé zajímají o pracovní nabídky, i když jsou v současném zaměstnání celkem spokojeni. „Udržují si přehled o své pozici na trhu práce a často se pak nechají zlákat ke změně nějakou atraktivní nabídkou.“
Ještě daleko větší podíl aktivních uživatelů internetu o změně zatím jen uvažuje: je to celých 46 %. Obecná populace se chová jinak. Když někdo z této skupiny začne o změně uvažovat, nakonec ji i uskuteční. V posledních dvanácti měsících změnilo práci 9 % lidí a stejný počet lidí změnu zvažoval. Chuť ke změně zaměstnání se v obecné populaci snížila oproti listopadu 2007 o 5 %, zatímco u internetových uživatelů o 6 % narostla.
Internet odteď jednička i u obecné populace
Internet je odteď hlavním zdrojem informací o pracovním trhu nejen pro aktivní internetové uživatele, ale i pro obecnou populaci. Poprvé se u této skupiny vyšvihl na stejné místo jako denní tisk. Největší podíl obecné populace, 23 % Čechů a Češek, nyní hledá informace o trhu práce stejně často v tisku jako na internetu. „Váha internetu bude růst s tím, jak se zvětšuje podíl internetově gramotných lidí v populaci,“ komentuje to Ondřej Mysliveček.
Uživatelé internetu logicky dávají přednost internetu i při hledání práce; internet je na prvním místě pro 79 % z nich. 94 % z nich se pak na prvním místě při hledání opírá o pracovní portály. 33 % se opakovaně chodí na nabídky dívat i na stránky firem-zaměstnavatelů a 14 % také na oborové servery, které mají rubriky nabídek práce. Nejpoužívanějším pracovním portálem je u obecné populace Prace.cz; uvedlo ji 48 %. Na druhém místě je Jobs.cz s 21 %, třetí místo obsadil Jobdnes.cz (7 %). Uživatelé internetu rovněž nejčastěji používají portál Prace.cz (40 %), následuje těsně Jobs.cz (35 %), kam chodí především vysokoškoláci. Třetí na netu je sprace.cz, dosáhla deseti procentních bodů.
Informace z netu, pracovní smlouvu přes známého
Evergreen pracovního trhu je hledání zaměstnání přes známé. Takto našlo své současné, případně poslední zaměstnání 29 % obecné populace a 33 % aktivních uživatelů internetu. Tento tradičně zavedený způsob se ale modernizoval a spřátelil s informačními technologiemi. Zaměstnavatelé doporučení nového zaměstnance někým ze stávajících zaměstnanců podporují vysokými finančními odměnami a přehled o tom, kdo kde právě pracuje a koho zná, upevňují sociální sítě na internetu. „Ve firmě, kde jsou lidi za doporučení nového zaměstnance odměňováni, musí být vše evidováno a podchyceno technologiemi,“ říká Ondřej Mysliveček. Aplikace na správu náborového procesu LMC G2 například umožňuje vkládat pracovní nabídku i na firemní intranety a sledovat, z jakých zdrojů na ni přišly reakce.
Peníze až na prvním místě
O přijetí pracovní nabídky rozhoduje plat. Obecná populace mu přisoudila váhu 48 %; pro aktivní internetové uživatele je plat rovněž na prvním místě, ale na rozhodování má u nich podíl jen 25 %. Důležité jsou pro ně i perspektiva (10 %), atmosféra ve firmě (8 %) a možnost odborného rozvoje (7 %). Dohromady mají stejnou důležitost jako finanční ohodnocení.
Ještě méně mobilní
Česká populace nerada jezdí daleko za prací. Tato nechuť se v poslední době ještě lehce zvýšila. 79 % respondentů v obecné populaci a překvapivě i 83 % u aktivních uživatelů internetu není ochotných dojíždět do práce víc než hodinu. „Zřejmě to souvisí i s aktuálním převisem poptávky firem po lidech,“ říká Mysliveček.
Průzkum poprvé zjišťoval i postoj Čechů k práci v zahraničí
Většině lidí z obou skupin brání přijmout práci v zahraničí závazky; z tohoto důvodu nemůže odjet 43 % respondentů obecné populace a 45 % aktivních uživatelů internetu. 42 % uživatelů internetu ale zároveň prohlašuje, že by chtěla práci v zahraničí zkusit – pokud by byla v jejich oboru. U obecné populace je to jen 23 %.
