Při důkladné analýze současných a očekávaných ekonomických faktorů vychází najevo, že nákup jenu a prodej amerického dolaru by mohl patřit k nejzajímavějším investicím roku 2006.
Situace
Americký dolar se nachází v dlouhodobém sestupném trendu, jehož hlavní příčinou je nerovnováha v obchodní bilanci USA. Spojené státy dovážejí mnohem více zboží, než jsou schopny vyvézt a tak vzniká nerovnováha. Přirozeným způsobem odstranění této nerovnováhy je pokles hodnoty dolaru, který Američanům zdražuje dovozy a naopak zvýhodňuje jejich výrobky v zahraničí. I přesto, že dolar od roku 2002 do roku 2005 ztratil 30% své hodnoty, nerovnováha se nevyrovnala, naopak se prohlubuje. V roce 2005 se pád dolaru zastavil a americká měna dokonce posilovala, protože Fed razantně zvyšoval úrokové sazby a vysoké úroky lákaly investory uchovat své peníze v dolarech. Nyní je však růst úroků zřejmě u konce a staré nemoci dolaru opět vyplouvají na světlo. Další pokles dolaru je velmi pravděpodobný a japonský jen je jednou z nejzajímavějších měn, kterou proti dolaru spekulovat.
8 důvodů pro obchod JPY/USD
Tato analýza navazuje na naše předchozí analýzy týkající se amerických akciových indexů, amerických dluhopisů a dolaru a dalších měn. Již v nich byla popsána nezáviděníhodná situace, do které se americká ekonomika dostala kvůli největšímu zadlužení v historii jak obyvatel, tak vlády a rovněž zahraniční obchodní nerovnováhy. Ta by měla vyústit v další pokles amerického dolaru. Naopak japonský jen je dlouhodobě na nízké úrovni, protože po celá devadesátá léta na tom japonská ekonomika nebyla nejlépe a úrokové sazby jsou blízko nuly. Co však zajímá finanční trhy není minulost, ale očekávání budoucnosti. Silný ekonomický růst v Asii, který by měl pokračovat ještě mnoho let, potáhne vzhůru zemi vycházejícího slunce jako největší ekonomiku v regionu. S tím souvisí i růst japonského jenu.
1. Boom v Asii táhne Japonsko vzhůru
Japonsko je druhou největší ekonomikou světa a největší ekonomikou Asie. V devadesátých letech prožívalo ekonomický útlum, který přišel po kolapsu trhu akcií a nemovitostí v roce 1990. Hospodářství prošlo restrukturalizací a odbouráním starých dluhů a neefektivních firem a nyní plně těží z příslušnosti k regionu, který vykazuje největší ekonomický boom na světě. Čína, Indie a další ekonomiky strmě rostou a Japonsko je tradičně jejich významným dodavatelem, zejména technologicky vyspělých výrobků, které tyto země při své modernizaci potřebují. Japonská ekonomika má našlápnuto a je tak říkajíc ve správném čase na správném místě. Tempo růstu japonské ekonomiky se vyšplhalo na 4%, což je výše než ve Spojených státech.
2. Úrokové sazby v Japonsku by mohly začít růst
Vývoj na trhu eurojenu a dluhopisů JGB naznačuje, že investoři nevylučují zvýšení úrokových sazeb na jen. Ty se již mnoho let drží na téměř nulové úrovni, jde o tzv. politiku ZIRP (zero interest rate policy), která měla vytvořit podporu při reformách ekonomiky v 90. letech. Silný ekonomický růst však donutí Bank of Japan politiku levných peněz ukončit a to by mělo pro finanční trhy dalekosáhlé důsledky. Mnoho spekulantů si totiž téměř zdarma půjčuje jeny a investuje je do jiných aktiv, které nesou vyšší výnos. Tyto tzv. carry obchody jsou velmi rozšířené mezi hedgovými fondy. Pokud by došlo k uzavírání těchto pozic, japonská měna by strmě posílila, jako tomu bylo v roce 1998. Na Obr. 3 je kurz futures kontraktu na eurojen, kontrakt vyjadřující očekávanou výši úrokových sazeb na jen v prosinci 2006. Kurz kontraktu je kótován 100 mínus úroková sazba, proto při aktuálním kurzu 99,29 trh očekává, že v prosinci budou úroky na tříměsíční vklad 0,71%, zatímco aktuálně jsou 0,20%. Na grafu je zřetelný obrat trendu ve 4. kvartálu 2005, kdy kurz prolomil klíčový indikátor 200 denní klouzavý průměr a jak kurz, tak dlouhodobé klouzavé průměry nyní směřují dolů a indikují sestupný trend, tj. růst úrokových sazeb v budoucnu.
3. Přebytek obchodní bilance Japonska
Jednoduchý pohled na následující 2 grafy nepotřebuje velký komentář. Na Obr. 4 je obchodní bilance Japonska a na Obr. 5 je saldo zahraničního obchodu Spojených států. Jde o měsíční salda od roku 1992, přerušovaná čára představuje nulové saldo, kdy jsou dovozy a vývozy zboží a služeb v rovnováze, údaje nad nulou představují aktivní bilanci zahraničního obchodu, kdy země vyváží více než dováží a pod čarou je bilance v deficitu. Japonsko si udržuje obchodní bilanci pozitivní, zatímco bilance USA je v deficitu, který se stále prohlubuje.
4. Proxy měna pro čínský juan
Na první pohled se může zdát souvislost mezi kurzem čínského juanu, cenou amerických dluhopisů a kurzem dolar/jen nevýznamná, avšak opak je pravdou. Již několik let ve světě funguje koloběh, kdy Američané nakupují čínské zboží a Číňané přebytečné dolary investují do amerických dluhopisů, čímž de-facto Američanům prodávají na úvěr. Jednou z příčin tohoto jevu je podhodnocený juan, který uměle zlevňuje čínské zboží. Nyní však stále sílí politický tlak na Čínu, aby svoji měnu nechala více volnému tržnímu působení a ta zákonitě posiluje, protože byla dlouhou dobu uměle udržována nízko. Tento týden juan prolomil poprvé psychologickou hranici 8 za dolar a po posledním zasedání G7 je zjevné, že posilování juanu již není pouze rétorikou, ale skutečně se děje. A japonský jen na vývoj juanu značně reaguje, protože jde o země ekonomicky propojené a posilování jedné měny by při stagnaci druhé měny vytvářelo nerovnováhu. Tuto provázanost vnímají i globální investoři a japonský jen nakupují jako zástupnou (proxy) měnu pro čínský juan. Juan totiž ještě není zcela volně směnitelný. Nákupem jenu tedy de-facto investujeme do vzestupu čínské ekonomiky a tamní měny. Pokles nákupů amerických dluhopisů také znamená menší příliv kapitálu do USA a to se v našem obchodu projeví také pozitivně.
5. Konec růstu úrokových sazeb v USA se blíží
Americký dolar v roce 2005 rostl proti většině světových měn. Hlavní příčinou tohoto jevu bylo razantní zvýšení úrokových sazeb. Americká měna se tak díky vysokému výnosu stala pro investory atraktivní i přes to, že čekají dlouhodobý pokles dolaru. Nyní je však růst úroků velmi pravděpodobně u konce. Proč? Úroky již vyšplhaly na 5% a to je v předlužené americké ekonomice příliš. Někteří ekonomové upozorňují, že je to přespříliš, protože americká ekonomika je zadlužená nejvíce od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Fed bude nucen růst úroků zastavit a pak se znovu objeví staré nemoci USA – nerovnováha obchodní bilance a předluženost. Navíc jiné významné ekonomiky také zvýšily úrokové sazby a hlásí další zvyšování do budoucna, proto výhoda úrokového diferenciálu je pro dolar již minulostí. Navíc již v aktuálních kurzech na burzách je zohledněno zvýšení úroků na 5,5% v tomto roce, pokud tedy Fed nepřekoná tuto úroveň, budou investoři zklamáni.
6. Ekonomika „na steroidech“ je na vrcholu
Při pohledu na aktuální údaje o americké ekonomice se zdá, že není důvod ke znepokojení. Avšak trhy reagují s předstihem a v blízké budoucnosti to s americkou ekonomikou nemusí vypadat příliš růžově. Ekonomika USA je tažena soukromou spotřebou a ta dostala v posledních letech dvě velké povzbuzující injekce: daňové škrty a pokles úrokových sazeb způsobující růst trhu nemovitostí. A právě druhá podpora se může stát velkým problémem. Rostoucí ceny nemovitostí, pokles úroků a finanční vynalézavost amerických bank umožnila Američanům se tzv. refinancovat, což pro majitele nemovitostí znamenalo získat dodatečné peníze, pouhou finanční operací. Různé studie se rozcházejí v přesných číslech, ale shodují se na tom, že refinancování stojí za zhruba polovinou růstu americké ekonomiky v posledních letech. Kdy toto skončí? Až se růst cen domů zastaví a úroky vzrostou. Kdy k tomu dojde? K tomu již dochází nyní. Ceny nemovitostí již stagnují nebo klesají a úroky naopak rostou. Co se stane, až refinancování skončí? Oslabí domácí poptávka a to stáhne ekonomiku dolů.
George Soros předpovídá, že americká ekonomika v roce 2007 zažije recesi. A mnoho dalších ekonomů upozorňuje, že ekonomika USA přežívala kvůli refinancování hypoték de-facto „na steroidech“. Co se stane, když tyto látky vysadí?
7. Deficit obchodní bilance USA
Hlavním problémem americké ekonomiky je stále se prohlubující deficit obchodní bilance a obrovské předlužení. Deficit již přesahuje 60 miliard dolarů měsíčně. K vyrovnání této nerovnováhy tak Spojené státy musí každý pracovní den přilákat do země zahraniční kapitál v objemu 2,7 miliardy dolarů. Nebo dolar propadne. Doposud je rovnováha zajišťována tím, že asijské ekonomiky kupují americké dluhopisy. Co se však stane, až začnou mít dolarů příliš a budou diverzifikovat do jiné měny nebo například zlata?
8. Pokles politické důvěry, rezervní měna
Americkému dolaru rozhodně neprospívá ani výbojná zahraniční politika prezidenta George Bushe. Americký dolar byl totiž od druhé světové války mnohými považován za nejbezpečnější měnu světa. Většina centrálních bank světa udržuje své rezervy v dolarech a „zelené bankovky“ se těší důvěře ve většině regionů světa. Avšak zahraniční politika prezidenta Bushe v posledních letech tuto důvěru snižuje a mnoho zahraničních i amerických investorů raději preferuje jiné měny. I takový pojem jako je Warren Buffett, zřejmě nejúspěšnější investor současnosti, se nechal slyšet, že poprvé ve svém životě nakoupil zahraniční měny – není si jist vývojem amerického dolaru. A uváděná částka není zanedbatelná, přes 10 miliard USD.
V květnu zveřejnila agentura Reuters zprávy, že Čína by mohla zvyšovat podíl zlata ve svých devizových rezervách na úkor držení dolaru. Pokud by k tomuto kroku došlo, mělo by to na dolar neblahý vliv nejen kvůli jeho prodejům, ale také jako psychologický impuls pro ostatní centrální bankéře světa. Čína drží největší devizové rezervy na světě, které nyní dosahují téměř 900 miliard USD.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že i přes střednědobý sestupný trend je možné očekávat krátkodobou korekci. Ta bude ideální pro vstup do pozic na pokles, tedy posílení jenu vůči dolaru. Ideální vstupy jsou na resistencích 110,80; 112,15 a nejvíce konzervativní na ceně 113,80 (50% retracement poklesu duben – květen).