Zaměstnávání handicapovaných lidí je jednou z klíčových oblastí v integraci osob se zdravotním postižením do společnosti. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti stanoví v § 81 odst. 1 povinný podíl občanů se zdravotním postižením na celkovém počtu svých zaměstnanců ve výši 4% (při počtu zaměstnanců větším než 25).
Banky jsou významným zaměstnavatelem s větším počtem zaměstnanců, proto letos směřoval průzkum právě na banky. Šlo o zjištění následujících údajů:
- celkový počet pracovníků
- počet pracovníků se zdravotním postižením
- procentní podíl zaměstnanců se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců
- výše povinného procentního podílu náhradním plněním dle § 81 odst. 2 písm. b)
- odvod do státního rozpočtu za neplnění povinného podílu za rok 2007
Z výsledků je patrné, že povinný podíl 4 % nesplnila ani jedna banka. Nejhorším zaměstnavatelem lidí se zdravotním postižením je Raiffeisenbank s 0,14%. Při celkovém počtu 1670 zaměstnanců by měla banka zaměstnat přes 66 lidí se zdravotním postižením, přitom jich zaměstnávala pouhých 2,27.
Pomocí náhradního plnění (nákup výrobků a služeb od chráněných dílen – více než 50% zaměstnanců se ZP ve výši 7 násobku průměrné mzdy za každého takto nezaměstnaného pracovníka) pak povinný podíl splnily všechny banky kromě České spořitelny, ČSOB a Komerční banky. ČSOB zaplatila do státního rozpočtu za neplnění povinného podílu přes 3,7 milionu korun (odvod za 71,33 osoby), Komerční banka pak více než 3,4 miliony korun (odvod za 65,16 osob) a Česká spořitelna přes 600 tisíc korun (odvod za 11,4 osoby). Odvod do státního rozpočtu činí 2,5 násobek průměrné mzdy (52 797,5 Kč) za každého nezaměstnaného pracovníka se zdravotním postižením.
Pokud bychom brali Poštovní spořitelnu zvlášť (jinak spadá pod ČSOB), byla by na tom z hlediska zaměstnávání lidí se zdravotním postižením nejlépe – 2,19% zaměstnanců z řad osob se zdravotním postižením.
