Nová makroekonomická prognóza předpokládá, že celková inflace v letošním roce dočasně vzroste zejména v důsledku zvýšení DPH těsně nad 3 %; od začátku roku 2013 se pak sníží pod 2% inflační cíl
Měnověpolitická inflace se na celém horizontu prognózy pohybuje v blízkosti inflačního cíle s lehce klesající tendencí. Dopady zvýšení DPH do inflačních očekávání a mezd jsou předpokládány nevýrazné
Domácí ekonomická aktivita bude v letošním roce v důsledku výrazného zpomalení zahraniční poptávky a pokračující domácí fiskální konsolidace stagnovat na úrovni minulého roku; k obnovení růstu HDP v roce 2013 (na 1,9 %) přispěje oživení zahraniční poptávky
Nominální měnový kurz koruny vůči euru na prognóze mírně posiluje z aktuálně oslabené úrovně, odrážející dopady dluhové krize v eurozóně
S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následný mírný pokles
Stěžejní částí Zprávy o inflaci je popis nové čtvrtletní makroekonomické prognózy ČNB. Ta představuje klíčový vstup pro rozhodování o měnové politice. Smyslem zveřejňování prognózy a jejích předpokladů je činit měnovou politiku co nejvíce transparentní, srozumitelnou, předvídatelnou, a proto důvěryhodnou. Zprávu o inflaci předkládá ČNB dvakrát ročně k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Prognóza popsaná v kapitole II této zprávy předpovídá, že celková meziroční inflace se v letošním roce vlivem změn nepřímých daní dočasně zvýší těsně nad 3 %; předpokládá přitom, že část dopadu zvýšení DPH z 10 % na 14 % od ledna 2012 byla s předstihem promítnuta do cen potravin již v závěru roku 2011. Po odeznění primárního vlivu zvýšení DPH pak v roce 2013 celková inflace klesne pod 2% inflační cíl. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se na celém horizontu prognózy bude pohybovat v blízkosti inflačního cíle s lehce klesající tendencí a v roce 2013 se dostane mírně pod inflační cíl. Dopady zvýšení DPH do inflačních očekávání a mezd jsou předpokládány nevýrazné.
V letošním roce se očekává stagnace ekonomické aktivity na úrovni předchozího roku (tj. nulový růst HDP), která bude odrazem výrazného zpomalení zahraniční poptávky a pokračující domácí fiskální konsolidace. Utlumená zahraniční poptávka se promítne do záporných příspěvků čistého vývozu a investic do zásob. Příspěvky ostatních výdajových složek HDP budou dosahovat mírně kladných hodnot. K obnovení růstu reálné ekonomické aktivity dojde až v roce 2013 (na 1,9 %) v souvislosti s oživením zahraniční poptávky. Růst HDP v příštím roce nepodpoří z výdajových komponent pouze spotřeba vlády, která poklesne v důsledku očekávaných výdajových škrtů.
Na trhu práce se uvedený vývoj ekonomické aktivity projeví dočasným poklesem celkové zaměstnanosti ve druhé polovině roku 2012. K opětovnému, byť nevýraznému růstu se celková zaměstnanost vrátí až ve druhé polovině roku 2013, což se projeví v jen nepatrném snížení obecné míry nezaměstnanosti. S očekávaným vývojem ekonomické aktivity a zaměstnanosti bude korespondovat zpomalení růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře v letošním roce a zesílení dynamiky jejího růstu v roce 2013. Mzdy v nepodnikatelské sféře porostou v obou letech umírněným tempem.
Nominální měnový kurz vůči euru bude pozvolna posilovat z aktuálně oslabené úrovně, odrážející dopady dluhové krize v eurozóně. S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následný mírný pokles. Směrem k poklesu úrokových sazeb působí na celém horizontu prognózy utlumené domácí inflační tlaky a nízká hladina zahraničních úrokových sazeb. V první polovině roku 2012 jsou tyto protiinflační tlaky kompenzovány zvýšenou inflací včetně výhledu regulovaných cen a oslabením měnového kurzu. Úrokové sazby zároveň nereagují na předpokládaný dočasný nárůst celkové inflace nad cíl v letošním roce z titulu primárních dopadů změn nepřímých daní, na které je standardně uplatňován institut výjimek.
