Toto společné doporučení, které vycházelo z analýzy „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (dále Vyhodnocení), přijala vláda na svém zasedání 22. prosince 2010.
Maastrichtská kritéria cenové stability, dlouhodobých úrokových sazeb i podílu vládního dluhu na HDP jsou v současnosti plněna a také jejich budoucí plnění je reálné. Kritérium stability měnového kurzu ČR aktuálně neplní, neboť se země nenachází v kurzovém mechanizmu ERM II. Plnění tohoto kritéria bude v budoucnu velmi závislé na době vstupu do kurzového mechanizmu a volatilitě české koruny, u níž se navíc na základě konvergenčního scénáře očekává dlouhodobá nominální a reálná apreciace vůči euru. Kritérium deficitu veřejných rozpočtů ČR neplní, což bude pravděpodobně přetrvávat až do roku 2013 s ohledem na schválený výhled snižování deficitu veřejných rozpočtů do konce uvedeného roku pod 3 % HDP.
ČR od přijetí „Strategie přistoupení České republiky k eurozóně“ postupně snižovala svůj odstup od průměrné ekonomické úrovně eurozóny a vykazuje rovněž některé prvky sladěnosti s eurozónou v průběhu hospodářského cyklu. V posledních dvou letech byl však vývoj výrazně ovlivněn dopady světové finanční a hospodářské krize. V důsledku toho došlo v ČR i eurozóně k ekonomické recesi a výraznému zhoršení stavu veřejných financí. Zvýšily se úrokové diferenciály a kurzová volatilita, rozvolnila se integrace finančních trhů. Došlo také k přerušení trendu přibližování tuzemské cenové hladiny k eurozóně a nárůstu cyklické i strukturální nezaměstnanosti.
Ve světle domácího vývoje a s přihlédnutím k fiskálním problémům v eurozóně v posledním roce i k přetrvávající zvýšené volatilitě na finančních trzích se situace v současnosti nejeví jako příznivá pro budoucí přijetí jednotné měny euro v České republice a podniknutí kroků k němu směřujících. Platí, že konsolidace veřejných financí a zajištění jejich dlouhodobé udržitelnosti budou pro českou ekonomiku přínosné bez ohledu na přijetí jednotné měny, pro které však představují nutnou podmínku. V tomto ohledu bude přitom důležitým bodem i zvýšení pružnosti na trhu práce.
V této situaci proto nelze dospět k závěru, že bylo dosaženo dostatečného pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu do eurozóny.
