Pro budoucnost českého bankovnictví a celé české ekonomiky jsou nyní stěžejní tři témata: údajný kartel na bankovním trhu; výše poplatků českých bank a potřeba zlepšení klientských práv v České republice. Na první dvě otázky má Česká spořitelna výrazně odlišný názor, než má Ministerstvo financí ČR. Pokud však jde o třetí téma, plně s ministerstvem souhlasíme,
řekl generální ředitel České spořitelny a předseda představenstva Jack Stack.
V otázce obvinění bank z kartelu a vyšetřování Antimonopolním úřadem vyjádřilo ministerstvo ústy ministra financí již v květnu 2005 názor, v němž vyšetřování přivítalo. Česká spořitelna se však ostře ohrazuje proti presumpci viny a trvá na tom, že se žádného kartelu neúčastní a že státní orgány hledají kartel tam, kde žádný není. Také údajně přílišná výše bankovních poplatků se stala několik měsíců před volbami oblíbeným tématem zástupců ministerstva financí. Vede je až k úvahám o cenové regulaci, o nastavení cen na úrovni nákladů a k radám, jak rozdělovat zisk v privátním sektoru. S tím Česká spořitelna nemůže souhlasit.
Jako vysoce přínosný naopak hodnotí Česká spořitelna návrh ministerstva na zlepšení ochrany klientů v České republice. Hlavními prioritami jsou podle České spořitelny tyto oblasti: Zvýšení gramotnosti občanů v oblasti finančního života, sestavení závazného Kodexu ochrany klientů a zajištění systému kontroly nad dodržováním ochrany klientů u poskytovatelů finančních služeb.
Tomuto postoji odpovídají také odpovědi České spořitelny na jednotlivé body z materiálu MFČR. Česká spořitelna zveřejní své kompletní odpovědi na stránkách www.csas.cz.
| Kapitola (a číslo otázky) z Konzultačního materiálu Ministerstva financí České republiky | Přijatelnost z hlediska ČS | Výtah z komentáře ČS k otázce |
|---|---|---|
| Vzdělávání a osvěta mezi klienty (ot. 4 – 9) | Přínosné | Je potřeba určit cílové skupiny pro vzdělávání a vypracovat osnovy vzdělávání. Vzdělávání by mělo zasáhnout i mladé lidi a zapojeno by tudíž mělo být i Ministerstvo školství ČR. |
| Definice propočtů a ukazatelů (například úrok, RPSN, zhodnocení penzijních fondů a podobně). (ot. 40 a 41) | Přínosné | Bylo by vhodné stanovit příslušné ukazatele tam, kde by mohlo dojít odlišným přístupem ke klamání klienta (úvěrové produkty, investice všech typů, penzijní připojištění, apod). |
| Srovnání podmínek pro transparentnost podobných produktů (ot. 42 a 43), | Přínosné | Souhlasíme se zveřejňováním informací o vlastnostech produktů důležitých z hlediska klienta, zejména o výnosech a podmínkách pro získání těchto výnosů, poplatcích apod. |
| Neúčtování poplatku za neuznanou reklamaci (ot. 80 a 81), Zrušení poplatku za zrušení účtu (ot. 28 a 29) | V ČS se již uplatňuje, bez ohledu na aktivity MFČR | Takové poplatky Česká spořitelna nemá. |
| Informování klientů o změně ceníku s dostatečným předstihem (ot. 26 a 27), | V ČS se již uplatňuje, bez ohledu na aktivity MFČR | Takovou praxi uplatňujeme dlouhodobě a navrhovali jsme dokonce 60 dnů jako standard pro všechny subjekty na finančním trhu. |
| Jistota, že nedělitelné balíčky služeb nejsou méně výhodné než nakoupení stejných služeb zvlášť (ot. 54) | V ČS se již uplatňuje, bez ohledu na aktivity MFČR | O cenách jednotlivých služeb a o ceně balíčku Česká spořitelna informuje klienty transparentně, přičemž klient platí méně za balíček než za součet cen za jednotlivé produkty. |
| Databáze ceníků (ot. 19) | Vysoce diskutabilní | Výchozími body pro tuto otázku je zřejmě předpoklad, že klienti nejsou dostatečně inteligentní a že bankovní produkty a služby jsou komodity, tj. u všech bank stejné. Česká spořitelna je přesvědčena, že ani jedno z toho není pravda. Jestliže např. součástí platebních karet České spořitelny je věrnostní program, jak bude hodnota tohoto programu prezentována v jednotném ceníku ve srovnání s bankami, které ho nemají? |
| Ceníky, které uvádějí celkovou cenu nejrůznějších variant operací, jaké může klient využít (ot. 14), | Vysoce diskutabilní | Takto pojatá změna ceníku (tj. všechny možné kombinace operace, distribučního kanálu, účetní položky, případně ještě nějaké jiné složky) nesplňuje požadavek na vyšší transparentnost, naopak, způsobuje chaos. Za předpokladu, že se podaří nalézt přijatelné užší vymezení, jakých typů operací se to má týkat, a za podmínky, že k takové změně přistoupí všechny finanční instituce na trhu, jsme připraveni uvádět v našem sazebníku celkové ceny za jednotlivé služby |
| Přenositelnost čísla účtu (ot. 53), | Vysoce diskutabilní | Zavedení jednotné struktury čísel účtů, která by byla předpokladem pro přenositelnost čísel účtů, je v současné době těžko představitelná. 1.V současném systému mezibankovního platebního styku může být shodné číslo účtu již použito/obsazeno v obou bankách (tzn.v bance, kde se účet klienta ruší i v bance, kam se účet převádí), takže by mohlo docházet k duplicitám v čísle účtu. 2.V rámci České spořitelny (a předpokládáme, že tomu tak je i u jiných bank) existuje struktura čísel účtů produktů, kdy se přímo v čísle účtu identifikuje příslušný bankovní produkt – dá se předpokládat, že takto to funguje i v ostatních bankách s tím, že každá banka může mít jinou identifikaci svých produktů a i jiné produkty, přičemž technologické zpracování je vázáno na jednotlivé typy produktů. |
| Platby na účty státních orgánům za cenu nákladů (ot.78 a 79) | Nepřijatelné | Pokud se vláda nyní rozhodne regulovat tyto ceny, co přijde na řadu příště? Je to nesmyslná cenová regulace. V tržní ekonomice ceny určuje konkurenční prostředí, ne stát. Je to nesmyslná cenová regulace. V tržní ekonomice ceny určuje konkurenční prostředí, ne stát. |
| Automatické vypořádání nároků bank mezi sebou po odchodu klienta do jiné banky s cílem urychlit odchod klienta (ot. 51 a 52). | Nepřijatelné | Není zcela jasný princip, jakým by mělo vypořádání pohledávek mezi starou bankou a klientem po zrušení účtu probíhat. Není možné taková ujednání zakotvit pouze do pravidel, která by byla závazná pouze pro banky, nikoliv pro klienty. V současné době je účet v ČS zrušen okamžitě. Je proto otázka, jaké další urychlení je možné. |
| Vznik nové instituce finančního ombudsmana (ot. 74. až 76.) | Nepřijatelné | Zřízení nové instituce považujeme za neúčelné, neboť by se jednalo o instituci s velmi podobným rozsahem činnosti a kompetencí jako finanční arbitr. |
