Hlavní navigace

Barometr insolvence - informace společnosti Coface Czech o insolvencích ve zpracovatelském průmyslu

Přestože rok 2005 byl pro českou ekonomiku obecně příznivý (HDP vzrostl o 6 %, tržby v průmyslu o 8,1 %, inflace činila pouze 1,9 %, bilance zahraničního obchodu skončila poprvé přebytkem), zdaleka ne všechna odvětví zpracovatelského průmyslu dokázala z loňské hospodářské konjunktury těžit. Těžší časy doléhají zejména na potravinářský, kožedělný a textilní průmysl.

Sdílet

Tahounem zpracovatelského průmyslu je v současnosti strojírenství a zejména pak automobilový průmysl. Ponecháme-li toto odvětví stranou, pak na seznamu 272 firem z ostatní části zpracovatelské průmyslu*, které byly v roce 2005 insolventní, převažují podniky z potravinářského (26 %), textilního a oděvního (17,5 %) a dřevařského (17 %) průmyslu. Podobné zastoupení mají tato odvětví i v první desítce insolventních firem seřazených podle výše základního kapitálu. Také z 95 konkurzů prohlášených v roce 2005 se jich nejvíce – zhruba čtvrtina – týkalo firem působících v potravinářském průmyslu.

Poněkud jiný obraz vznikne, pokud se počet konkurzů poměří váhou jednotlivých odvětví v ekonomice na základě údajů o počtu subjektů registrovaných v roce 2004 (čísla za rok 2005 dosud nejsou k dispozici). I přes tuto metodickou nepřesnost lze odhadovat, že nejrizikovějším odvětvím zůstává výroba potravin a nápojů, ale také kožedělný průmysl (výroba usní). K nejméně ohroženým oborům patří naopak výroba základních kovů a hutních výrobků, v níž je registrováno nejvíce subjektů z celé zkoumané části zpracovatelského průmyslu (cca 30 %).

Z celkového počtu konkurzních řízení v roce 2005 tvoří podstatnou část společnosti s ručením omezeným (cca 2/3). U zamítnutých návrhů na konkurz činí podíl této právní formy dokonce téměř 100 %, což svědčí o tom, že v případě úpadku s. r. o. nedisponují dostatečným kapitálem.

Zajímavý pohled poskytuje srovnání počtu zaniklých a nově vzniklých subjektů. Z údajů ČSÚ za roky 2002–2004 vyplývá, že počet zaniklých subjektů se v tomto období zvyšoval o 8 % ročně, zatímco v roce 2003 přibylo jen o 5 % nových subjektů víc než v roce předchozím a v roce 2004 byl meziroční přírůstek dokonce o 15 % nižší. To znamená, že v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 vzniklo méně nových firem, ale naopak více jich zaniklo. Tomuto trendu vzdorovala pouze výroba potravin, nápojů a tabáku. Největší, více než dvojnásobný nárůst zaniklých subjektů zaznamenal v roce 2004 textilní průmysl (a současně počet nově vzniklých subjektů klesl proti roku 2003 na polovinu). V roce 2004 se textilnímu průmyslu a výrobě usní jako prvním odvětvím ze zkoumaného vzorku průmyslu podařilo vykázat více zaniklých než vzniklých subjektů.

Většina odvětví zpracovatelského průmyslu se dobře uplatňuje v žebříčku nejdynamičtějších českých firem Štiky českého byznysu. V první stovce firem žebříčku za rok 2005 scházejí pouze podniky zabývající se výrobou oděvů a usní a recyklací druhotných surovin a podniky z papírenského a chemického průmyslu. Z velkých firem s obratem nad 5 mld. Kč se ovšem mezi nejlepšími umístila pouze společnost Philip Morris ČR. Průměrná hodnota Indexu 1000 Coface za všechna analyzovaná odvětví zpracovatelského průmyslu* je 301,3, zatímco průměr za všechny podniky ČR, které se kvalifikovaly do žebříčku, je nižší – 280,9 bodu.

*) do analýzy byly zahrnuta všechna odvětví zpracovatelského průmyslu s výjimkou strojírenského průmyslu (kódy OKEČ 28–35), který bude zpracován zvlášť, a výroby koksu, jaderných paliv a rafinérského zpracování ropy (OKEČ 23), jež bude součástí analýzy o odvětví energetického a těžebního průmyslu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).