Rizika stavebního spoření

Podle mého názoru je stavební spoření jedním z nejméně rizikových produktů, který si v současné době může u nás sjednat každý občan ČR (včetně nezletilců) a který zároveň garantuje každému jeho majiteli relativně vysoký výnos (efektivní úroková sazba dosahuje spolu se započtením státního příspěvku hodnoty přes 6 % p.a.).

A co se týká nějakého případného „inflačního znehodnocení“ tohoto výnosu, rád bych připomněl, že každé stavební spoření má dvě fáze – fázi spořící a fázi úvěrovou. Velmi mne mrzí, že atraktivita stavebního spoření je často posuzována pouze z hlediska spořící fáze. Málo klientů si totiž uvědomuje, že samotným podpisem smlouvy o stavebním spoření získává klient kromě pevné úrokové sazby ve fázi spoření (dnes je to u většiny stavebních spořitelen 2 % p. a.) zároveň i pevnou úrokovou sazbu pro fázi úvěrovou (její výše se přitom odvíjí podle při podpisu smlouvy zvoleného tarifu, resp. tarifní varianty).

Pokud by přeci jenom nastala situace, že by vlivem nějakého „inflačního znehodnocení“ došlo ke snížení atraktivity spořící fáze stavebního spoření, dojde naopak k výraznému posílení atraktivity fáze úvěrové – klient může získat úvěr s nízkou úrokovou sazbou (při aktuálně nabízených tarifech již od 3,5 % p.a.) garantovanou po celou dobu splácení. Tento úvěr je možné velmi často získat navíc bez požadavku na prokazování bonity a bez požadavku na zajištění. Díky státní podpoře je tak dnes zajištěna atraktivita obou fází stavebního spoření a tím i obliba tohoto produktu jako takového.