Líbí se mi Vaše odpovědi, protože si myslím, že rozdělování podle bydliště i věku je nesmyslné - pražský mladík může bez problémů napsat auto na dědu z vesnice a jezdit s ním dále po Praze.
Myslíte, že by mohl být reálný následující systém?:
Pojišťoval by se "řidičák" a nikoli auto a nový řidič by dostal paušálně k úhradě roční pojistné třeba 10 tis. Kč s tím, že by pak přišly na řadu razantní bonusy a malusy. Třeba po třech letech bez nehod by slušný řidič platil už jen nějaký minimální paušál např. 3000 Kč a ti co bourají, by platili třeba 20, 30 tis. Odbouraly by se tím nějaké kubatury, protože je podle mě úplně jedno, jestli slušný řidič jezdí mercedesem nebo trabantem - škodu prostě nezpůsobí.
Vím, že jste na něco podobného již odpovídal, ale nemají pojišťovny sílu ovlivnit znění zákona? Řekl bych, že mají. Děkuji
Odpověď
Přiznám se vám, že tento systém považuji i já za nejobjektivnější, proto kladu takovou váhu na systém bonus-malus. Změna systému není však tak jednoduchá, jak vypadá. Muselo by se dořešit, co s vozidly, které způsobí škodu a není zjištěno kdo je řídil. Připouštím, že to jsou technikálie. Kromě toho je Česká republika začleněna do evropských struktur a tady spočívá asi největší problém, neboť všechny státy řeší problematiku prostřednictvím pojištění vozidla.
Petr Kůt
(Poradce pro pojištění vozidel)