Zdravotní pojištění.
Mám dotaz, v jaké výši budou platit zdravotní pojištění podnikatelé, kteří mají podnikání jako vedlejší příjmy. Např.švadleny, účetní atd, kteří vykazují minimální zisky z podnikání. Za zaměstnání platí odvody zaměstnavatel a z podnikání se při podání DP doplatila pouze část z vykázaného zisku.
I pro takové podnikatele bude platilt zvýšení zdravotního pojištění, tj.40 %z průměrné mzdy jako u osob OSVČ, jenom s tím rozdílem že tuto platbu provedou 1x za rok při podání DP?
Marie
I pro takové podnikatele bude platilt zvýšení zdravotního pojištění, tj.40 %z průměrné mzdy jako u osob OSVČ, jenom s tím rozdílem že tuto platbu provedou 1x za rok při podání DP?
Marie
11. 2. 2004 14:29
Odpověď
V tomto konkrétním případě jsem musel požádat o pomoc jednoho z odborných pracovníků ústředí VZP, vedoucího odd. pojištěnců a plátců pojistného pana Mgr. Tomáše Červinku. Měl jsem tak trochu potíže i s rozklíčováním samotné otázky. Ale snad Vás odpověď uspokojí.
Pokud je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, nemusí podnikatel hradit zálohy na pojistné na zdravotní pojištění. Jestliže je v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (v roce 2004 měsíčně alespoň z částky 6 700 Kč, tj 905 Kč), bude z podnikání odvedeno pojistné pouze z částky skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů.
Vyměřovací základ se stanoví za rok 2003 jako 35% z rozdílu mezi příjmy a výdaji a za rok 2004 jako 40% z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Stejnou procentní sazbou se počítá i měsíční vyměřovací základ pro určení záloh na pojistné. Pojistné, resp. záloha na pojistné, se počítá jako 13,5% z vyměřovacího základu, resp. měsíčního vyměřovacího základu.
Buďme konkrétní.
Zaměstnanec si v roce 2003 vydělal měsíčně více než minimální mzdu (tehdy 6 200 Kč). Kromě toho podnikal a za rok 2003 dosáhl výsledku rozdílu mezi příjmy a výdaji ve výši 25 000 Kč.
Tento podnikatel nemusí platit zálohy na pojistné (podnikání není hlavním zdrojem příjmů). Pojistné se stanoví ze skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů (vyměřovací základ se stanoví z 35%):
Pojistné = 13,5% x 35% x 25 000 Kč = 1 182 Kč (po zaokrouhlení).
Při výpočtu záloh po podání přehledu za rok 2003 by se vycházelo již z vyššího procenta pro stanovení vyměřovacího základu (40%) a při celoročním podnikání by vycházelo:
Záloha = 13,5% x 40% x 25 000 Kč / 12 = 113 Kč (po zaokrouhlení)
Takto vypočtenou zálohu však podnikatel platit nemusí, protože hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání. Kdyby skončil zaměstnání a podnikání by se stalo hlavním zdrojem příjmů, musel by platit nejméně minimální zálohu (1 071 Kč), protože vypočtená záloha je nižší než minimum.
Pokud je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, nemusí podnikatel hradit zálohy na pojistné na zdravotní pojištění. Jestliže je v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (v roce 2004 měsíčně alespoň z částky 6 700 Kč, tj 905 Kč), bude z podnikání odvedeno pojistné pouze z částky skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů.
Vyměřovací základ se stanoví za rok 2003 jako 35% z rozdílu mezi příjmy a výdaji a za rok 2004 jako 40% z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Stejnou procentní sazbou se počítá i měsíční vyměřovací základ pro určení záloh na pojistné. Pojistné, resp. záloha na pojistné, se počítá jako 13,5% z vyměřovacího základu, resp. měsíčního vyměřovacího základu.
Buďme konkrétní.
Zaměstnanec si v roce 2003 vydělal měsíčně více než minimální mzdu (tehdy 6 200 Kč). Kromě toho podnikal a za rok 2003 dosáhl výsledku rozdílu mezi příjmy a výdaji ve výši 25 000 Kč.
Tento podnikatel nemusí platit zálohy na pojistné (podnikání není hlavním zdrojem příjmů). Pojistné se stanoví ze skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů (vyměřovací základ se stanoví z 35%):
Pojistné = 13,5% x 35% x 25 000 Kč = 1 182 Kč (po zaokrouhlení).
Při výpočtu záloh po podání přehledu za rok 2003 by se vycházelo již z vyššího procenta pro stanovení vyměřovacího základu (40%) a při celoročním podnikání by vycházelo:
Záloha = 13,5% x 40% x 25 000 Kč / 12 = 113 Kč (po zaokrouhlení)
Takto vypočtenou zálohu však podnikatel platit nemusí, protože hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání. Kdyby skončil zaměstnání a podnikání by se stalo hlavním zdrojem příjmů, musel by platit nejméně minimální zálohu (1 071 Kč), protože vypočtená záloha je nižší než minimum.
Jiří Suttner
(Poradce pro zdravotní pojištění)
ČLÁNKY DO MAILU