Vlákno názorů k článku
Peklo jménem neoprávněný záznam v registrech
-
Já pořád nechápu jeden rozdíl v ČR proti USA ale dalším zemím. A tím je to chápání záznamu o kreditce jako negativa. V USA je to totiž pomalu naopak - půjčku má problém dostat, pokud člověk nemá nějakou kreditní historii, která ukazuje, že dokáže "točit peníze" a pak to splácet. U nás ale banka uvažuje jen záznam a ne to, co je za ním skryto.
Přijde mi to místy až absurdní - tady se v článku řeší, že záznam o kreditce byl neoprávněný, protože byla zrušena. Jistě zajímavé, ale položil bych spíš otázku, proč se vlastně řeší její prostá existence (ne tedy nějaké nesplacené závazky)?
-
AAA (neregistrovaný)
Tak samotná existence kreditky snad ještě není negativní záznam, ne? Samozřejmě za tu kreditku mu můžou napočíst hypotetickou splátku, což mu sníží bonitu - ovšem že by jedna kreditka srazila bonitu u dvou vysokoškoláků pracujících v právním odvětví? Tak to znamená že chtěli hypotéku na doraz svých možností, co pak budou dělat až partnerka půjde na mateřskou? Ale že pán každý mesíc točí kontokorent taky asi o něčem svědčí. Takhle pohádka prostě nějak smrdí....
-
Lemming (neregistrovaný)
To je jednoduché. V US se moc nepoužívají debetky, ale masivně se tam používají kreditky. A to víc, než naše debetky. Plus je víc rozšířené nakupování na spotřebitelské úvěry. Tedy člověk, který nemá úvěrovou historii je v menšině a "divný".
Co se týče proč vadí existence - viz předchozí odpověď - banka musí při výpočtu toho, kolik mohou splácet na hypotéce vzít do úvahy i případné splátky karty.
-
Jenže brát do úvahy předpoklad splátek kreditky, u které nikdy nenastal dluh je asi tak to samé, jak nedat úvěr proto, že by dotyčný třeba mohl někdy v budoucnu peníze propít či prohrát v kasinu. Prostě předpoklad založený na dluhu reálně neexistujícím, jen někdy v budoucnu možným...
Já naprosto chápu, že si banka zkoumá registry a bere v úvahu opravdu existující závazky (jiná hypotéka, větší spotřebitelský úvěr, atd.), to jsou věci, které zájemce prostě musí reálně zaplatit. Ovšem to, že má dotyčný kreditku s limitem třeba 100 tisíc prostě závazek 100 tisíc neznamená a nemohu si pomoct, ale započítat to takto je poněkud pitomost. U kreditky má význam počítat s úvěrovou historií v dobrém i zlém - pokud je pravidelně točená a splácená, tak spíš brát jako klad, pokud naopak až s odstupem splácí vyčerpaný limit (či dokonce nesplácí), tak pak přirozeně problém. Jenže z více stran jsem se setkal s informací, že to u nás prostě takto nefunguje.
-
Lemming (neregistrovaný)
Tam nejde o výši dluhu, jako o možné zatížení splátkami. Tipuji, že to určitě nezapočítávají v plné výši, ale v jaké je otázka.
Jinak, pokud kreditku používá a pravidelně splácí v bezúročném období, tak je to spíš mínus, protože je to pravděpodobně člověk ve financích zběhlý, který si dá poptávku u více bank a vezme tu nejvýhodnější a při refixaci se nebude zdráhat přejít jinam => banka na něm moc netrhne.
-
Tipujete sice logicky, ale v jiném případě jsem narazil na to, že úvěrový rámec naprosto šablonovitě v plné výši započetli (zcela jistá informace, žádné JPP)... Jak to počítali v případě z článku přirozeně netuším, ale vůbec by mně "plná výše" nepřekvapila.
Ad vaše minus - jsme u posuzování rizik, otevřeně pokud by banka spolehlivost a zběhlost v této fázi kalkulovala jako mínus, tak se to celé posouvá někam. Vyloučit si to tedy netroufám, iluzí mám už málo :-(
-
AAA (neregistrovaný)
A jakým způsobem ho započetli? Při počítání bonity se přece berou příjmy a pravidelné výdaje. Kreditka a kontokorent se započítá jako výdaj třeba 5% z rámce (což bývá obvyklá minimální splátka). Když ho započítali v plné výši, to jako počítali že dotyčný platí splátku 50.000 měsíčně (či kolik byl ten rámec) ?
-
phoenix (neregistrovaný)
Pouze hlastnictvi kreditni karty bylo pro banku stejne jako bych opravdu dluzil castku v plne vysi uveroveho limitu karty. A to bylo vzdy vse uhrazeno jeste v ramci bezurocneho obdobi.
Zjistil jsem to nahodou, kdyz mi nechteli pujcit par set tisic na byt. Kartu jsem nasledne obratem s diky zrusil.
Pri te prilezitosti mne tez prekvapilo, ze treba vyse dluhu pri uveru ze stavebniho sporeni z registru nikdo nezjisti a tedy pro ostatni banky a uverove spolecnosti stale dluzite plnou castku ikdyz zbyva doplatit treba jen par poslednich korun...
-
Lemming (neregistrovaný)
Ad minus: Rizika je potřeba hodnotit v kontextu možných výdělků. I zběhlý a doposud spolehlivý klient nese určité riziko. A pokud možný výdělek není velký, tak se může i takový spolehlivý klient prostě nevyplatit.
Prostě klient, na kterém vydělám 200 000,- a s pravděpodobností 10% ztratím 1 000 000,- je lepší než ten, na kterém vydělám 20 000,- a s pravděpodobností 2% ztratím 1 000 000,-.
Mohlo by vás zajímat
-
Úspěch s první hromadnou žalobou: Soud přiznal nárok na 1,6 mil. Kč. Jak vám může hromadné řízení pomoci?
-
Učitel tvrdil, že žáka neuhodil, soudy mu ale nedaly šanci žáka vyslechnout. Zasáhl Nejvyšší soud
-
Máslo za dvacku, cigarety za třicet. Vzpomenete si, za kolik jste nakupovali v půlce 90tek?
-
Na kartu v Albánii nespoléhejte, stoeurovky nechte doma a dejte pozor na poplatky za výběr z bankomatu
ČLÁNKY DO MAILU