Odpověď na názor

Schválně jsem se zeptat chatgpt na velikost přidané hodnoty u zmiňovaných třech kategorií:

PŘÍPAD 1: Jaderná elektrárna v Československu (např. Dukovany)
Zjednodušený model pro přidanou hodnotu u dodávky celků jaderné elektrárny z Československa v 80. letech:
Kategorie Podíl na celku Zdroj
Sovětské reaktory, palivo ~30–35 % import
Československé strojírenství (turbíny, potrubí, nádoby) ~40–45 % domácí
Stavební práce (montáže, beton, ocel) ~15–20 % domácí
Řídicí elektronika, kabeláž ~5–10 % zčásti import, zčásti domácí

Celková přidaná hodnota československých firem (mzdy, know-how, režie):
50–60 % z celkové ceny dodávky elektrárny.

Poznámka: Jaderná elektrárna je složený produkt a část hodnoty je v reaktorovém návrhu, know-how a údržbě. Československo přidávalo hodně fyzické práce a komponent, méně know-how na reaktorové úrovni.

POROVNÁNÍ: Švýcarské hodinky
Švýcarské hodinky – především luxusní značky jako Omega, Rolex apod.:
Přidaná hodnota Švýcarska: často přes 80–90 %, někdy i více.
Dovoz materiálu (ocel, zlato, safír) je malá část nákladů.
Vývoj, design, značka, montáž – vše je doma.
Extrémní marže (značkové hodinky mohou stát 10× víc, než je výrobní cena).
Velmi vysoká přidaná hodnota, hlavně díky značce a reputaci.

Japonské kalkulačky (např. Casio v 70.–80. letech)
Přidaná hodnota Japonska: přibližně 50–70 %, záviselo na modelu.
Japonci vyráběli většinu čipů, plastů i montáž.
Část elektronických součástek mohla být importována, ale minimálně.
Důležitý byl vývoj a miniaturní technologie – know-how uvnitř.
Relativně vysoká přidaná hodnota, ale s nižší marží než luxusní zboží.

Takže shrnuto, přidaná hodnota na jaderné elektrárně byla lehce pod úrovní, jakou mělo Japonsko na kalkulačkách a výrazně pod úrovní Švýcarska u hodinek.