Názory k článku Zvyšují se nezabavitelné částky při exekuci. O kolik více zůstane od dubna dlužníkovi a méně věřiteli?

Ted by nam jeste nekdo z politiku mohl ukazat, jak a kde se da takove bydleni za cenu normativnich nakladu najit.

Pokud bude dlužník bydlet v jednoduché sociální ubytovně, kde se platí nájem za lůžko (nikoli za pokoj, ale skutečně ze lůžko, třeba i ve vícelůžkovém pokoji), pak mu ještě zbude. U nás je měsíční nájem na podobné ubytovně cca 4.500/osoba/měsíc. Teď se to možná zvedne, když šly energie docela drasticky nahoru. A s dlužníky fakt slitování nemám. Na žváro do huby mají, na čůčo taky, ale třeba platit dluhy nebo nájem ne? Práce je taky sprosté slovo? Tak to jim pak opravdu musí stačit jednoduchá ubytovna, kde bydlí podobné existence.
Naopak matkám-samoživitelkám, rodičům malých dětí a nemocným nebo starým lidem by měl stát pomáhat, Ti opravdu nemusejí spadnout do bídy a na sociální dno.

Prectete si jeste jednou clanek, normativ ma odrazet naklady na bydleni v byte, nikoliv naklady na luzko na ubytovne nebo pod mostem. Nebo jestli si chcete jenom zanadavat na dluzniky, mozna si zalozte nove vlakno, at se to neplete.

Ono je to celé postavené na hlavu, asi jako všecko u nás.

Pokud je někdo příjemcem dávek v HN, tak se jimi sanují základní životní potřeby - bydlení, jídlo, doprava, informace, zdravotní péče, hygiena. A ponechejme stranou, jak dostatečně, či nedostatečně, tyto dávky základní životní potřeby pokrývají.

Pokud se bavíme o srážkách ze mzdy, tak povinnému by, z logiky věci, měla zůstat částka sanující základní životní potřeby, plus něco navíc, aby pro něj bylo poněkud motivující jít do práce i druhý den.

Náklady na jídlo, základní přístup k informacím a hygienu se dají vyčíslit paušále, který bude prakticky shodný ve Varnsdorfu, Praze či v Mostech u Jablůnkova. S náklady a dopravu už to tak jednoduché není, protože v Praze si koupí povinný šalinkartu za pětikilo měsíčně (zhruba) a dostane se do práce, na nákup, k lékařům, za kulturou, prostě všude, ale takový povinný z Německých Pavlovic bude často potřebovat auto jenom k tomu, aby se dostal k lékařům a do práce. S bydlením je to naprosto podobné: v Krupce, nebo ve Varnsdorfu, sežene povinný byt, i s inkasem, za 5-6t měsíčně, v Praze mu ta částka na byt nevystačí ani bez inkasa.

Nám, poněkud, utíká, že s dítětem často vyléváme i vaničku.

Většina oprávněných nejsou matky samoživitelky, ani oběti trestného činu, ale banky a nebankovní poskytovatelé finančních služeb. A, ano, zdravotní pojišťovny. U matek samoživitelek a obětí tr.činu (a u obdobných případů) lze nastavit rozumná pravidla podle logiky podobné, jako je dneska u přednostních pohledávek, to nechejme stranou. Ale jinak platí jednoduchá logika: neplatí ti? Tak si mu neměl půjčovat, debile!

Protože ano, dluhy se mají platit, o tom snad žádná, ale taky půjčky (a hypotéky, kreditní karty, kontokorenty ...) jsou normální Handel, s obchodním risikem, jako jakýkoli jiný Handel.

Proboha, máme nějakou minimální mzdu, ne? Ta je Kč 16,200.00 hrubého, čistá mzda (u jednotlivce, nesezdaného, bez dětí) je pak Kč 14,418.00. Tak řekněme, ať se to dobře počítá, že základní nezabavitelná částka by byla Kč 14,500.00 v roce 2022.

A nad to? No pokud někdo živí "početnou rodinu a tohoto koně!", tak mu, i nyní, zůstává větší základní nezabavitelná částka. A to by mělo pořád zůstat, děti za dluhy rodičů nemohou. V současné době se nechává, nad základní částkou, povinnému 2/3 a 1/3 v případě přednostních pohledávek, a je to zastropováno částkou, nad kterou se sráží vše.

Proč, proboha? 1/3 je málo, prosím, u škody z tr.činnosti a dlužném výživném na nezletilých dětech, a podobných pohledávkách, klidně. Ale jinak? Přednostní pohledávka je - např. - i pořádková pokuta správního orgánu. Nebo náklady správního řízení o přestupku. Proč, proboha!? A opravdu chceme demotivovat středněpříjmové skupiny obyvatelstva, aby si nehledali lépe placenou práci, protože z ní nebude mít ani haléř měsíčně? Vždyť tím trpí i oprávněný, to nemá immanentní sensus.

Celkově je to zbytečně složité, tím pádem ale náročné na byrokracii. A tím pádem drahé, pro všecky.

A to se tu ještě nebavíme o takových zvěrstvech, jako je možnost zvýšit výživné a dopočítat to 3 roky dozadu. Čímž se otec dětí, který i kdyby výživné řádně platil, rázem dostane do pozice dlužníka, kterému nakonec zbydou jen trencle, aby teda nechodil úplně nahej, a kartáček na zuby.
Modelový příklad: pipina (jiný výraz mě nenapadá, ale měli jsme to v širší rodině) a ředitelka Zeměkoule si vzpomene, že otec dětí platí nějak málo. Děti jsou ještě nezletilé, ještě nedovršily 18 let věku. I požádá soud, aby otci zvýšil výživné. Soud pipině a ředitelce Zeměkoule vyhoví, protože ona se přece stará o děti, že, tudíž potřebuje více peněz a větší ochranu od státu, že. To dá přece každému soudnému člověku rozum, ne? Člověku možná, ale soudci ne, protože většího pablba aby pohledal. Ale právnička matky je i jeho kamarádka, tak proč nevyhovět klientce kamarádky, že? Že by někoho zajímal otec? Kde žijete, vážení, otec je lovná zvěř a dojná kráva. Soud tedy ani nevzal na vědomí, že táta se bojí na ulici potkat vlastní děti, a pokud je náhodou potká tak se rychle ztratí v davu, aby děti neměly doma zle. Protože když se pipina a ředitelka Zeměkoule (Jj budu radši používat zkratku, a to PŘZ) dozví, že děti potkaly svého vlastního tátu a nedej bože se s ním dokonce i bavily!!!, tak doma udělá takový kravál, že se děti bojí a tátovi se pro příště radši vyhnou samy. No, ta tato PŘZ tedy požádá o zvýšení výživného, protože musí rozvod otci řádně osladit a z nenávisti ho svlíknout do těch trenclí. Takže soud tedy PŘZ vyhoví a zvýší výživné o 1.500,- Kč měsíčně. A aby to bylo just spravedlivé, nařídí to tři roky zpětně a do tří dnů po nabytí platnosti rozsudku. Takže počítejme: 3 roky = 36 měsíců x 1.500 = 54.000,- káblí. A ode dneška každý měsíc o 1.500,- káblí víc. Soud ale absolutně nezajímalo, že otec žije sám a stará o starou matku. Prostě máš děti, tak nemel a koukej cvakat. Nějaká bába přece soud nezajímá, ta se přece může jít pást. Nebo ji může šoupnout někam do LDNky a jít makat, aby měl na výživné. Že děti 8 let neviděl, to je každému šumák. kdyby bylo po mém, nechala bych peníze deponovat u soudu a matka by je dostala v okamžiku, kdy by děti mohly vidět otce. A tak by to šlo měsíc za měsícem, až do plnoletosti dětí. Pak by svoje peníze dostávaly děti, protože už by byly plnoleté a u plnoletých dětí už výživné zpětně zvýšit nelze. Ale já holt nejsem kapitalistickej soudce, i když na rozdíl od něj mám v hlavě mozek a poněkud silnější smysl pro spravedlnost. Pokračujme dál: babička dětí měla zdravotní problémy a bylo třeba, aby se o ni někdo staral. Charita nebo jiná služba nebyla možná, bydleli na vesnici, a charita si nechá za všechny služby zaplatit. Otec dětí tedy zůstal doma a staral se o matku, v té době témě 80-letou a téměř imobilní. V té době pečující osoba neměla žádný nárok na dávku státní sociální podpory (dneska už nárok mají, zaplať Pámbu za to, protože řada lidí se dřív ocitala skutečně v bídě, neb stát jejich potřeby nijak neřešil. Aspoň v něčem se už pomalu přibližujeme civilizovanému světu). tudíž žili pouze z babiččina důchodu. A do toho přišlo zvýšení výživného na děti a PŘZ se nechala slyšet, že tátu svých dětí svlíkne do trenclí a připraví ho o dům, který svého času stavěla babička s manželem. To už jsme jako širší rodina nevydrželi a dohodli se s babičkou, že se dům, vlastněný napůl babičkou a otcem dětí, darem převede na spolehlivé členy rodiny, protože tátu přece nenecháme ožebračit. A tak se následně i stalo. Když PŘZ požádala soud o další zvýšení výživného s tím, že otec může platit, neb má auto a polovinu domu, tak se dozvěděla, že auto má z důvodu péče o starou matku a dům už nevlastní, neb ho daroval v rodině. Soudkyně se při jednání zeptala, proč tedy vlastní dům daroval. I dozvěděla se, že si i na zvýšené výživné musel půjčit, má dluhy v rodině, a tak jako pokrytí dluhů mu nezbylo nic jiného, než prostě svou polovinu domu darovat na pokrytí dluhů. A dále se dozvěděla, že PŘZ si na každou pitomost beze kamarádku právničku, ale fakturu za její služby platí otec, neb musí uhradit náklady řízení. A že náklady řízení za xx let soudů převyšují částku, kterou dal dětem na výživném. kdyby měla PŘZ mozek v makovici, tak by ty prachy šly dětem, takto je holt schramstla její vychcaná kamarádka právnička. Jediné, co se matce dětí podařilo dokonale, bylo to, že připravila tátu o děti a děti o tátu. Ty děti za nic nemůžou, v době rozvodu byly malé a těžce to nesly, ale k otci bohužel nemají žádný vztah a otec k nim taky ne. Doufám ale, že se nám to časem podaří taky napravit, aby se táta mohl radovat ze svých dětí, a z vnoučat, která ještě nikdy neviděl.

24. 4. 2022, 21:18 editováno autorem komentáře