Názory k článku Zranění na povinných firemních sportovních hrách musí být odškodněno jako pracovní úraz
-
jezevec (neregistrovaný)
hned v první větě článku je jasně citován judikát NS, že účast povinná není, tak nevím co pindáte o titulku.
myslím že tento případ poskytuje dva velmi zajímavé momenty:
1) v prvopočátku se nejednalo o spor zaměstnanec/zaměstnavatel, ale o spor zaměstnavatele s pojištovnou. přičemž nikoli-chudý agrofert, když na něj pojištovna vystrčila zadek - namísto aby se o zaměstnance a jeho 100% nemocenskou porval, vystrčil subsekventně zadek na svého zaměstnance, a nechal ho at on se na své náklady soudí. tak na takového zaměstnavatele já bych vystrčil přinejmenším prostředníček.
2) druhý je ještě zajímavější - pokud se totiž vyrakvíte při jakékoliv soukromé sportovní aktivitě, a dohodnete se se zaměstnavatelem, že vás tam jakoby vyslal v rámci posilování obchodních kontaktů - podojíte pojištovnu o 100% nemocenskou za pracovní úraz. -
Myslím, že právní řeč rozsudku velmi přesně vystihuje nepovinně-povinný charakter těchto aktivit.
Samotná skutečnost, že se zaměstnanec takovýchto aktivit odmítne účastnit, ho nevyhnutelně do určité míry znevýhodňuje v kariérním rozvoji, prostě proto, že připraví o příležitost se s kolegy neformálně sblížit. Samozřejmě, ve firmě o 10 lidech houby zle, tam se všichni znají i tak. Ale ve firmě o 100, 1000 či více lidech už tyhle kontakty jednoznačně budou chybět.
Navíc všichni víme, že spousta personálních oddělení si o tomhle dělá čárky, protože je mnohem snažší spočítat, který zaměstnanec byl kolikrát na teambuildingu, než která zaměstnankyně zůstala kolikrát přesčas, aby si její kolega mohl jet vyzvednout dítě ze školky.
Takže Nejvyšší soud si správně uvědomil, že účast na těchto aktivitách je sice formálně nepovinná, ale fakticky rozhodnutí zaměstnance o své účasti není tak svobodné, jak by mělo být.
Pojišťovna je profesionál - nechť si jednotlivá pojistná plnění prověřuje a vyšetřuje.
ČLÁNKY DO MAILU