Vlákno názorů k článku Změny ve stavebním spoření očima klienta od atarist - Tak jestli se skutečně retroaktivně změní podmínky stavebka...

Záleží na více okolnostech vaší smlouvy, obecně ale lze říci, že pokud je součástí smlouvy úrokové zvýhodnění, které se připisuje až při ukončení smlouvy, tak je vhodné uvažovat o zrušení smlouvy. Příliš času však již nemáte, neboť výpovědní doba bývá 3 měsíce a smlouvu musíte vypovědět tak, aby k připsání úrokového zvýhodnění došlo ještě do doby nabytí účinnosti nového zákona, tedy zřejmě do 31.12.2010. Tímto ke zdanění úrokového zvýhodnění, které může být i velmi vysoké, neboť se počítá zpětně za celou dobu platnosti smlouvy, nedojde. Pro úplnost dodávám, že běžně připisované základní úroky se připisují k 31.12., tzn. že za rok 2010 ještě zdaněny nebudou.

Pozastavil bych se ještě u samotného aktu výpovědi smlouvy. Stačí výpověď sjednat přímo ve spořitelně či je nutno doručit písemně na adresu spořitelny?.Pokud je dáno že : Výpovědní lhůta činí 3 měsíce a začíná běžet od 1. dne následujícího měsíce po doručení výpovědi stavební spořitelně, tedy rozhodující je datum doručení výpovědi…lze tedy proces výpovědi sjednat poslední den v měsící s tím že lhůta začně běžet následující den, jakožto první den násl. měsíce?

Třeba taková Raiffeisen má na webu všechny možné typy tiskopisů ovšem kromě výpovědi smlouvy. Nezbývá než jít na přepážku, tiskopis si vyžádat a tamtéž doručit. Máte na to dva dny.

To je záměrně, protože podpis na výpovědi musí být ověřen alespoň pracovníkem spořitelny.

Na základě čeho soudíte, že se zpětně zdaní již PŘIPSANÉ (bez daně) úroky?

A na základě čeho Vy soudíte, že něco takového autorka v článku tvrdila? Nikde jsem v článku nenašel ani slovo o tom, že by měly být zdaněny již PŘIPSANÉ úroky. Pouze se v něm upozorňuje na riziko, spojené se zdaněním úrokového zvýhodnění, které má tu smůlu, že se sice vypočítává z vkladů po celou dobu spoření (ve výši 2–3% p.a.), ale bohužel se připisuje až při ukončení smlouvy, tzn. pokud k tomuto dojde v roce 2011, tak bude toto úrokové zvýhodnění opravdu zdaněno zpětně. Ono to chce neplést si pojmy, pojem úroky není totéž, co úrokové zvýhodnění, případně dodatečné úrokové zvýhodnění, přestože se to chová podobně a úrokové zvýhodnění může být v závěru vyšší, než připisované úroky :-))

:))))) A na základě čeho soudíte, že reaguji na článek? Reagoval jsem na předřečníka (tomba) – viz struktura vlákna – cituji: „zpětné zdanění připsaných úroků“. Pojednání o pletení pojmů laskavě adresujte těm, kteří si je pletou. Nevím, co tím myslel předřečník, ale já když píšu připsaný úrok, tak myslím připsaný úrok. Pokud se mají zpětně zdanit, sem s informacemi, pokud ne, pak si třeba tomba i jiní rozmyslí nějaký „zbrklý“ krok.

Nevšiml jsem si, že jde o reakci na diskuzi, takže omluva z mé strany. Osobně se ale domnívám, že otázka zdanění či nezdanění připsaných úroků je marginální ve vztahu k celkovému kontextu. Již připsané úroky se zřejmě zdaňovat nebudou, alespoň zákon o dani z příjmu nic takového neumožňuje. Problém je však v tom, že v takto nastavené právní nejistotě vlastně nikdo neví, co si politici dovolí a co ne. Kde má kdo jistotu, že se nakonec nerozhodnou namísto už tak neskutečného 50% zdanění třeba pro 90% znadnění, technicky je to stejné. Samozřejmě přeháním, ale na druhé straně by se třeba v hlavě nějakého iniciativního politika mohla zrodit myšlenka, že státní podpory jsou připisovány pouze zálohově, tak proč je nezdanit zpětně. Ať už to však dopadne jakkoliv, nemyslím si, že jakékoliv zrušení stavebního spoření by bylo zbrklým krokem v dnešní situaci, kdy si lze dlouhodobě uložit peníze na 4–6% bez jakékoliv právní nejistoty, jak to vlastně dopadne a bez celé řady dalších omezujících podmínek, kterým lidé často nerozumí a když náhodou rozumí, tak stejně nemohou dopředu vědět, pro co se stát rozhodne příště. Tím samozřejmě myslím smlouvy, vypověditelné bez ztráty nároků na státní podporu, případně bez ztráty úrokového zvýhodnění. Naopak se obávám, že celá řada lidí už s ohledem na tříměsíční výpovědní lhůtu výpověď do konce srpna nestihne, záleží však na tom, jak se k tomu postaví spořitelny, které sice nemusejí, ale mohou smlouvy ukončit dříve. Myslím si však, že by od spořitelen bylo jen férové, kdyby se snažily i smlouvy, vypovězené později, vypořádat do konce roku. Nic by je to nestálo a klientům, kteří jim důvěřovali, by tím pomohli. To jsem ale asi hodně naivní. Rozhodně by zvýšeními výpověďmi smluv lidé dali politikům jasný signál, kam mohou jimi připravované změny celý systém stavebního spoření dostat.