Názory k článku Žít z provizí, nebo má platit klient? Finanční poradci řeší dilema

Zvolil jsem možnost klientem, ale otázkou je jak a kdy. U dlouhodobých produktů se až po dlouhé době pozná, zda poradce poradil dobře nebo špatně.
V článku se píše, že u nás je malá ochota lidí platit přímo poradci, ale skutečnost, že v současném systému si založí např. investiční životní pojištění a poté je cca 8-12 jejich měsíčních plateb přes pojišťovnu vyplaceno poradci, jim nevadí. Kdyby mu ale měli dát 1 000 Kč ze svého, tak se budou kroutit jako had.

Jak říkáš náčelníku. Celé je to založeno na lžích "poradce" a neznalosti a nezkušenosti oběti - klienta. Však ty sám, kolik by jsi zaplatil vědomě a dobrovolně někomu za radu sjednat si třeba IŽP?

On není problém dát 1000 Kč ze svého, v tom se naprosto mýlíš, když si myslíš, že ano. Problém je v tom, že (téměř*) nikdo nenabízí za peníze odpovídající službu. Vždyť se podívej třeba na advokáty. To je v podstatě také poradenství. Zde lidé platí ze svého, dobrovolně, mnohonásobky té tvé tisícovky. Jenže zde za to něco dostanou, a s nějakou zárukou to dostanou (advokát za své služby odpovídá!).

* Pro běžného člověka z ulice to nenabízí nikdo, pouze pro velké klienty se dá sehnat makléřská firma. Klíčové je pro velké klienty. Protože zde není (hlavním) úkolem makléře něco vybrat, poradit, ale vyjednat podmínky smlouvy. Aby pojistka vůbec něco kryla. No a malý klient může platit poradci co chce, ale problém je že se s nimi pojišťovna vůbec nebude bavit. Ber, nebo nech ležet.

Hlavní problém ale není na straně "poradců", ale na straně pojišťoven. Pojišťovny tento stav vytvořily a udržují. Pojišťovny, a nikdo jiný, mohou tento stav změnit. "Poradci" jsou sice lháři, podvodníci, nesolidní lidé, nicméně se pohybují pouze v prostředí a pravidlech vytvořených pojišťovnami.

Pojišťovny to nedělají proto, že by byli zlé, ale prostě proto, že je to ekonomický nesmysl. Pro varianty, kterou nabízejí, mají předem spočítaná a oceněná rizika. Pokud by někdo přišel s tím, že chce vlastní variantu smlouvy, musely to ocenit znovu a to není úplně jednoduchá věc nehledě na míru nejistoty. Nehledě na to, že ve spoustě případů by pojišťovna investovala do přepočítání, načež by klient řekl "to nechci" a za investované peníze by neviděla ani korunu.

Takže pro běžného klienta to nemá smysl, náklady a riziko by byly příliš vysoké. Individuální smlouvy mají smysl jen u velkých klientů, kde se ty náklady navíc zaplatí.

Poradci mají být placeni pojišťovnou, mají mít měsíční plat. Nyní dělají zdarma servis klientovi, tj. změny, rady, výpovědi a další služby. Když uzavřou smlouvu s klientem, tak ručí 2 roky za smlouvu a v případě zrušení smlouvy provize vrací. Provize jsou nejisté a malé, na životní smlouvy nestojí fronty, klient se těžko hledá. Mnoho poradců rychle končí, protože se nemohou uživit. Rozdělit ty malé provize na 5 let, vymyslel idiot, který o tom neví nic. Jako přivýdělek ke mzdě to jde. Jako OSVČ na hlavní úvazek je špatné.

Pokud by to tak opravdu bylo a pro poradce byl takový problém se uživit, nebyl by to jasný signál, že už je jich až moc? Když bude na každém rohu třeba projdena obuvi, taky přece nebudeme chtít aby je platil výrobce, protože mají malé prodeje.

S tak vysokou povizí by musel peněžní prostředky sám zhodnocovat a ne jen navrhnout nákup například fondů, kde jsou další poplatky za obhospodařování. Těm co pak zvolí hodně konzervativní směr se poradce těžko zaplatí.

Toto se týká i třeba investičního životního pojištění. Vezmu-li v úvahu, že si klient udělá investičko s měsíčním vkladem 600 Kč (běžný obyčejný člověk ani výš nejde), tak by poradce fasoval 215 Kč a druhý rok 72Kč. To by ho teda opravdu uživilo. To by mu nezaplatilo ani náklady na cestu a poštovné, nemluvím o všech dalších povinných poplatcích, které takový poradce musí platit.

Poradce co má provize není poradce ale vnucovač nevýhodných instrumentů z kterých má peníze, ale lidi to bohužel nechápou. Poradce by měl mít VŠ vzdělání v oboru, přehled o produktech, nějaké zkoušky a měl by ho platit klient v jehož zájmu by jednal jenže to by pak nemohl dělat poradce každý kdo má v zadku díru jako dnes, a hlavně by většina lidí nebyla ochotna dobré služby zaplatit. Zkrátka zůstane stávající stav kdy neumětelové budou lidem vnucovat to co jim nese na provizích a lidé co se vyznají se postarají sami a pokud budou movití (pár mega EUR) tak se o ně postarají profesionální osobní bankéři z privátních bank, popř. bankéři z "prémiových" značek normálních bank, kteří jim ale vnutí jen produkty své banky.

Souhlasím. Už jenom fakt, že ten kdo na tom finančně není zcela nejlépe radí druhým jak mají nejlépe ekonomicky jednat. Tato funkce by se měla pojmenovat pravým jménem a to DOHAZOVAČ nebo VYHLEDÁVAČ nebo ZAŘIZOVAČ. Nedělají nic jinačího než, že proberou pro klienta to nejlepší, pak z toho vyhodí co jim nic nepřinese a pak to předloží klientovi. Někteří jsou šikovní a když jim řeknete přesně parametry co chcete, tak vám to najdou. Ovšem ti co Vám mají radit kam investovat, tak jenom poradí fond (nejlepe s pravidelným vkladem aby se nedal dopočítat finanční přínos a pořád bežela testovací doba 3 roky od nákupu PL) a jakmile si PL tak už za Váma nechodí a neradí co kam přesunout podle aktuální informace. Navíc už Vám ani neporadí, kam a kde uložit paralerně peníze do spořících účtu, protože z toho nic nemaji. I na spočících účtech se dá něco vydělat.
Takže CHUDÝ RADÍ BOHATÉMU JAK TO MÁ SPRÁVNĚ DĚLAT.

1/ V GBR to funguje proto, že poměr ceny služby u finančního poradce k platu a objemu investic je mnohonásobně menší než v ČR.

2/ Tuzemský finanční trh, potažmo finanční gramotnost v ČR, je na podstatně nižší úrovni než v GBR. To je důvodem k tomu, že mnoho lidí využívá "služeb externistů ("lovců"), ač je to zcela zbytečné. Finanční instituce této nezdravé situaci hodně nahrávají.

3/ Služeb externích finančních poradců využívají převážně nízkopříjmoví lidé, pro které je poplatek několik tis. Kč vysoký. S průměrným platem (a v regionech výrazně podprůměrným) cca 5.000,- Kč za finanční plán dá jen málo kdo.

4/ Služby externích FP jsou v zásadě zbytečné, neboť prakticky každý finanční produkt lze získat v kamenné pobočce, kde partnerem klienta bude zaměstnanec banky (pojišťovny, PF aj.), což je zcela jiná úroveň vztahu. Často ne ani co do kvality služby a znalostí, ale z hlediska garance sdělení všech důležitých informací.

S tímto názorem v bodech 3 a 4 naprosto nesouhlasím. Poradce v bance vám prodá produkt bez ohledu na to, že stejnou službu mnohem levnější dostanete v sousední bance. V bance jsou opět placeni z toho, jaký objem obchodů udělají. Finanční poradci alespoň mohou vybírat z mnoha pojišťoven a bank. A to, že lidi si myslí, že jim stačí si něco přečíst na internetu a už jsou finančně gramotní, to jen nahrává všem podvodníkům. Správný finanční poradce se stále školí, studuje, porovnává, dělá analýzy, takový pak dokáže najít pro svého klienta to nejlepší. Ale ani takovému lidi nejsou ochotni zaplatit ze své peněženky nic, protože rady se nepovažují v česku za cenné.

Zamyslete se nad tím, jak to v reálu funguje. Člověk chce nějaký finanční produkt, zpravidla jeden. Stačí se podívat na internet a do hodiny máte hrubý obrys toho, co je na trhu, za kolik a znáte i základní podmínky. Za další hodinu zúžíte výběr na 2 až 3 instituce a ty postupně navštívíte, získáte další podrobné informace a pro jednu z nich se rozhodnete.

Co se týká vaší poznámky o podvodnících, tak tomu moc nerozumím. Banky žádné podvodné informace nezveřejňují. faktem je, že banky jsou tvůrci převážné většiny všech finančních produktů prodávaných FP. O produktech nebankovní entity emitující negarantované produkty odněkud z off shore se nemá smysl bavit, bylo by to na dlouho. Tomuto sektoru je třeba se vyhnout, nic jiného nelze doporučit.

Finanční poradce sice zná více produktu, ale nikoliv všechny z kategorie, kterou hledáte. Zná pouze ty, za které má provize. Takto funguje 99,9% externího trhu, výjimku tvoří snad jen některé skupiny sjednávající hypotéky, zdaleka to ale nejsou ty velké typu Partners, OVB, Broker Consulting aj. FP nabídne samozřejmě obvykle jen ten produkt, ze kterého má nejvyšší provizi. Často ten, který mu přikáže centrála, neboť ta má na sebe tlak od dané instituce, např. kvůli objemu dodaných produktů versus výška provize. To je princip trhu a FP je podnikatel s cílem tvořit maximální zisk. FP se je tak nucen prodat co nejvíce produktů, které ale vůbec nepotřebujete, zpravidla ty, které jsou nekompatibilní s prvním produktem a předražené o provizi, kterou banka musí vyplatit. Šance, že FP se trefí do vašeho zájmu jako klienta je jeden z velkých omylů tuzemského trhu.

Neřešte business plány bankovního poradce, ale garanci instituce. V bance si 99% zaměstnanců nedovolí vám něco zamlčet. Naopak 99% externích poradců to udělá. A omítnout další produkty v bance můžete vždy.

Problem je v tom, že tzv. poradce není žádný porace, ale prodejce. Nemůže ze zákona prodávat konkurenční produkty (což si prolobovaly finanční instituce), takže třeba nemůže prodávat např. povinná ručení pro dvě pojišťovny. Na každý prd musí mít to příslušné školení a certifikát, takže výsledkem jsou skutečně jen lovci (Vašich) financí, kteří začnou, udělají několik smluv a končí. Za tento stav jsou ale zodpovědné pojišťovny. Ty nepotřebují, aby tomu lidi rozuměli, ale aby si nakoupili hodně produktů.

proč by měl poradce vůbec něco prodávat? Poradce je od toho aby poskytoval rady, a pojišťovnám do toho nic není, ani kdyby se na hlavu stavěly.

V česku (téměř) žádní poradci nejsou. Trh se naopak hemží různými zprostředkovateli a prodejci produktů, kteří se lživě označují za poradce. Ti jsou hrazeni z provize, takže ekonomicky vzato nemají vůbec žádnou motivaci zabývat se blahem klienta. Ba co víc, nasraný klient, který byl několikrát oškubán je pro ně vlastně výhodnější protože provizi u produktu, který se sjednává typicky jednou vytěžili několikrát.

Skutečný poradce je placen přímo klientem za konzultační služby a provize přijímat nesmí pod pohrůžkou citelných sankcí či vězení. Pak je mu úplně jedno, jaký produkt si klient sjedná, protože je placen za radu. V civilizovaných zemích na to už dávno přišli, tak proč v ČR se o tom pořád vede nekonečná diskuze a vynalézá kolo.

tak tak, lepe bych to nenapsal. Na otazku proc to v CR takto nefunguje jste si defacto predtim i sam odpovedel, vice to vynasi takze budeme "doporucovat" to, kde je nejvetsi provize, bez ohledu na to jaky to ma na klienta dopad... Je to defacto o vyspelosti spolecnosti, tady musime uznat, ze holt na zapade je jiny pristup, trochu jina moralka atd

Do třetice všeho dobrého k mým dvěma předchozím příspěvků doporučuji číst dnešní článek + diskusi:

http://ekonomika.idnes.cz/financni-poradci-ovb-dostali-petimilionovou-pokutu-za-klamave-praktiky-1o5-/ekonomika.aspx?c=A160315_212828_ekonomika_nio