Pan z Jugoslávie se chtěl poučit z názorů pod jeho článkem.
Zde je to tedy:
" "Strategie „kup a drž“ by měla být orientována na dlouhodobý horizont, trvající minimálně 15 let." "
Akcie nelze nikdy držet 15 let ani 7 let ani 50 let pro výdělek na růstu kurzu. Akcie je možno držet jen od podcenění do přecenění nebo do konce solidního zvyšování zisku a tržby u firmy. Pamatuj si to!
Vyjímka jsou akcie na stálo pro dividendy jako důchod, ty se drží až do smrti.
" "Hodnotoví investoři udávají, že investor zvládne vlastními silami spravovat 8–12 společností." "
Investor nespravuje žádné společnosti! Na to je šéf podniku.
" "Žádná metoda „zaručeně výnosného investování“ vám ale nepřinese snové zbohatnutí a hodnotové investování podle Grahama není výjimkou." "
Investování přinese snové zbohatnutí, záleží jen na době a na trpělivosti. A aby sen byl jen jeden milion euro.
Dobrý den,
díky za názory. Odpovím v bodech
1. Vždyť o tom přesně píšu - "V případě, že akcie vzrostla a již její zisky přestávají odpovídat rozumné tržní hodnotě, je vhodné danou akcii prodat. A část zisků věnovat třeba naší manželce na pračku." :-)
2. V tomto případě máte pravdu, místo společností jsem měl napsat akcií. Jen mě nenapadlo, že si to někdo skutečně může spojovat s řízením firem :)
3. Já jsem ke všem metodám, které zaručují "snové zbohatnutí", obecně skeptický. Museli bychom si každopádně tento pojem definovat. Pokud je člověk ochoten obětovat většinu své spotřeby a tvořit vysoké úspory, pak nejspíše tohoto cíle pomocí hodnotového investování dosáhne. S tím co jste napsal tedy souhlasím. Rozhodně však nelze hodnotové investování přeceňovat a očekávat zázraky.
Myslím, že pojištění pro případ smrti se dost přeceňuje. Smrt nebývá z finančního hlediska zásadní problém. Měl jsem v okolí případ, kdy se známé zabil manžel a na vdovském a dvou sirotčích důchodech má dost na to, aby zvládla táhnout hypotéku a ještě jí zbylo (vlastně má víc, než leckterá úplná rodina).
Spíš bych se tedy zaměřil na pojištění trvalých následků, ovšem to nemá smysl na pár set tisíc, to a žádné je to samé.
Koukám, že jsem to omylem napsal pod druhý článek, ale což už.
Pokud si na něco půjčím a případné zničení dané věci by mě ohrozilo (a je jedno, jestli jde o dům nebo automobil), tak je logické, že si pojistím danou věc a ne něco jiného (např. můj život), kde předpokládám, že může být zničeno spolu s touto věcí. Ke zničení automobilu může dojít mnoha způsoby a s majitelem vozidla to může, ale nemusí mít spojitost. Takže pojišťovat si život proto, abych z pojistky eventuálně splatil zničené auto, je samozřejmě blbost. Ona je blbost už půjčovat si na to auto, pokud neslouží přímo k výdělečné činnosti, to je lepší koupit starší funkční ojetinu.