Vlákno názorů k článku Zbavme náklady finančních produktů pověr a mýtů od xls - 1) Už název finanční poradce je naprosto zavádějící....

1) Už název finanční poradce je naprosto zavádějící. Žádný poradce to není, stejně jako není „nutričním poradcem“ váš řezník. Jedná se o normálního prodejce finančních produktů.
2) Nemyslím, že by měli klienti problém s tím zjistit kolik zaplatí. A článek má pravdu asi i v tom, že je pro klienta zbytečný znát výši provize.
Co ale klient znát potřebuje, je CO si ve skutečnosti kupuje – a to v 99 % NEVÍ. Protože „poradce“ klientovi prodá naleštěný prd, spokojený zákazník zaplatí, ale až po pář letech zjistí, že ve skutečnosti koupil úplně něco jinýho než si myslel. Typickým příkladem je prodávání různého „výhodného spoření“, kdy oblafnutý zákazník pak zjistí, že se mu často nevrátí ani vložené peníze.
3) Neznám jinou profesi, která by byla natolik založená na podvodu. Bohužel.

Kdyby lidi věděli že poradce dostane třeba za uzavření žp 15 tisíc, tak by mu mohli říct že to uzavřou jen když jim dá třeba 5 tisíc na ruku :)

A kdyby lidi věděli, že při koupi nového auta na nich prodejce vydělá třeba 100 000, tak by mu mohli říct, že chtějí 20 000 slevu. :-)

Jistě že jo, když znaj marži, tak se líp vyjednává o slevách. Prodejce vydělá radši 80 než aby zákazník šel jinam.

Samozřejmě. Když jsem v rámci rodiny zřizoval v jednom okamžiku 5 stavebních spoření, tak jsem tomu bobíkovi na rovinu řekl, že s provizí jedeme půl na půl nebo si najdu jiného. Bobík měl chvilku nějaké pindy, tak jsem k tomu přidal požadavek na sadu reklamních předmětů. Výsledkem bylo, že na ruku nakonec vysolil 7 500 Kč a doma máme všichni trička, hrnky, autoatlasy, flashky a podobné kraviny.
Při koupi auta je sleva oproti nějakých 5% samozřejmostí a podle ceny auta jako bonus navíc zimní pneu, autoradio, koberečky, základní výbava, potahy, atp.
Z mých známých to tak praktikují všichni.

A kolik ti dá chirurg za vyříznutí slepého sřeva? Taky z něj půlku, abys měl aspon kus na gulášovou polívku?

To neděláš dobře s těma sirkama Jaromíre…

Tady se opět musí zmínit podceňování rizik. Když se budou lidi dobře pojišťovat, nebude třeba prodávat pojištění jako spoření. Dobře pojišťovat znamená, že si budou za rizika platit alespoň 1 000 Kč, ne těch usmolených 150 – 200 Kč za úraz, jak je to běžné. Taky mluvme o výdrži pojistek, kdy pojištění je první věc, kterou lidi ruší (opět z důvodu podceňování rizik, proč místo toho raději nepřestanou kouřit?), a agent vrací provize.

Jestli to není tak, že za 150,– měsíčně nedostane nic, kdyby platil 1000,– – tak skoro nic.

Myslím si, že u té více uvažující menšiny nestojí otázka „kolik platit“ jako spíš „co za to bude“. Takže kolik se v průměru vrátí ze zaplacených peněz? 10%? 20%? 30%? A o tom to v podstatě je, že ta předplacená jistota je jen virtuální a ve skutečnosti nejdou peníze ani tak na krytí nějakých rizik jako na plnění cizích kapes.