Ono je to na jednu stranu složité a na druhou jednoduché. Znám majitzele bytů s regulovaným nájmem, kteří bydlí na chatě nebo chalupě a byt pronajímají za "tržní" nájemneé. Není to samozřekmě masová záležitost ale zase ne až taková vzácnost. Ve "vyspělých " státech si vlastní bydlení pořizují většinou lidé s opravdu vysokými příjmy. Ne proto, že by ti ostatní na ně neměli. Skutečnost je taková, že majetek zavazuje. Musíte se o něj starat, nesete odpovědnost za jeho stav, platíte daně atd. Navíc vás dům či byt váže k jednomu místu, ztrácíte volnost pohybu ať už za prací či jinak. Byty jsou stavěny jako investice, tedy podnikám tak, že postavím byty a pronajímám. A to při současné deformaci nejde. Lidé jsou tak psychologicky tlačeni do nákupu vlastní nemovitosti, aby tak říkajíc, "měli jistotu". Co dělá neuvážená státní podpora ukázal hypoteční trh i v takové zemi jako je USA. Stát by měl pouze korigovat nejkřiklavější případy sociálního charakteru. A zlobit se na investory je tak trochu nesmysl. Jestliže mají možnost vydělat, byli by blázni, kdyby se výdělků dobrovolně zřekli. Volný trh s minimálními zásahy státu, to je jediná cesta.
Oblibena neviditelna ruka trhu ovsem muze fungovat jen tehdy, existuji-li vyrovnana a vynutitelna pravidla na obou stranach. To je ovsem u nas znacny problem. Mimochodem toto http://en.wikipedia.org/wiki/Rent_control je take inspirativni cteni.