Vlákno názorů k článku Zákon o úvěru: přehledně, co se mění a jaké bude mít dopady od VlK - Je už sněmovní text, aby bylo jasné, co...
-
VlK (neregistrovaný)
Je už sněmovní text, aby bylo jasné, co přesně vytvářejí za capiny?
Jinak mi to připomíná zákon o benzínkách. Zlikvidovali drobné benzínáře a tím snížili konkurenci. A o konkurence není jen o cenách,
A stejně je to s tímto "chválihodným" pokusem proti úvěrovým žralokům. Úvěrový žraloci zůstanou, lichváři se jen mírně pohnou do černé oblasti a na půjčení příbuzným člověk si bude moci zajít chuť nebo jít do toho bez papírů s rizikami pro obě strany. A to nemluvím o P2P půjčkách.
Prostě úroky u úvěru klesají vlivem konkurence, je potřeba zrušit konkurenci...
-
L. (neregistrovaný)
> na půjčení příbuzným člověk si bude moci zajít chuť nebo jít do toho bez papírů s rizikami pro obě strany.
Ugh?! Cože?!
> A to nemluvím o P2P půjčkách.
No, pokud to omezí P2P půjčky jen dobře. Aspoň bude méně fňukalů co budou ječet jak to, že jim nikdo neřekl, že půjčku nemusí dlužník splatit.
-
Luk (neregistrovaný)
Ugh?! Cože?!
Není to pravda, půjčování příbuzným bude možné i nadále, ale ... v zákoně je to záměrně definováno mlhavě („Pro účely tohoto zákona se rozumí ... poskytovatelem ten, kdo v rámci svého podnikání poskytuje spotřebitelský úvěr“), s tím, že - jak uvádí důvodová zpráva - se to vymezí judikaturou a mělo by se to posuzovat individuálně. Vzniká tak samozřejmě právní nejistota, protože si nikdo nemůže být předem jistý, jestli nespadne do režimu zákona a nedopadne na něj sankce až do výše 20 mil. Kč. Ohledně té sankce je ale naopak pravděpodobné, že ji v daném případě nepůjde legálně uložit v případě, že byly peníze půjčeny nepodnikatelem (a současně by nebyl použitelný ani trestní postih za neoprávněné podnikání; v obou případech se ale jedná jen o můj subjektivní názor, opravdu budeme muset počkat na judikaturu).
No, pokud to omezí P2P půjčky jen dobře. Aspoň bude méně fňukalů co budou ječet jak to, že jim nikdo neřekl, že půjčku nemusí dlužník splatit.
P2P půjčky spotřebitelům to samozřejmě prakticky znemožní. Budou moci existovat pouze P2P půjčky podnikatelům. Ale že je to dobře, si nemyslím. Podle stejného klíče by se dalo zakázat jakékoli podnikání, protože je vždycky z podstaty rizikové a každý může zkrachovat.
-
L. (neregistrovaný)
Co je na tom mlhavého? To je docela normální přístup, že regulován je ten, kdo v oboru podniká, kdo to dělá nahodile a neveřejně, regulován není. Když budu veřejně nabízet obědy, tak musím plnit hygienické normy, když pozvu sousedy na oběd, tak nic plnit nemusím. Samozřejmě jako u každé hranice se mohu vyskytnout hraniční případy, ale zrovna v tomhle oboru jich (= lidí, co nějak masivněji půjčují) podle mě bude dost málo.
Problém je v tom, že P2P půjčky jsou dobré pro zprostředkovatele (má provizi jistou) a pro problematické dlužníky (mají šanci vytáhnout peníze z někoho dalšího). Pro věřitele je to spíš past, protože samozřejmě nemají zpracovaný risk management a málokdo má takový kapitál aby mohl dostatečně rozložit riziko. Takže čekám, že jako věřitelé se nachytají hamouni oslepení možným zhodnocením, budou to brát jako "takový lepší spořicí účet" a ti kdo nebudou mít štěstí pak budou hledat vinu všude jinde jen ne u sebe.
Takže pokud by jim to zamezilo, tak to bude spíš dobře. Nicméně tipuji, že se objeví právní konstrukce jak udělat P2P půjčky i v rámci tohohle zákona.
-
Luk (neregistrovaný)
Co je na tom mlhavého?
Mlhavé je na tom to, že se autoři zákona úmyslně nesnaží věci definovat srozumitelně a raději to předem házejí na soudy, aby ty si s tím poradily.
Nicméně tipuji, že se objeví právní konstrukce jak udělat P2P půjčky i v rámci tohohle zákona.
Ano, půjde to celkem jednoduše. Dlužníci budou neformálně nabádáni, aby si pořídili podnikatelské oprávnění (např. živnost) a úvěry budou poskytovány výslovně jako podnikatelské. Těch se totiž zákon vůbec netýká.
-
Luk (neregistrovaný)
Důvodová zpráva říká:
Definice pojmu odkazuje na podnikání poskytovatele, ponechává tím prostor pro příslušnou judikaturu, která určuje, co je a co není činností v rámci podnikání bez ohledu na případnou existenci či neexistenci příslušného podnikatelského oprávnění.
Tohle by ještě nepůsobilo tak znejisťujícím dojmem jako následující pasáž:
Regulace sice nemíní postihovat „přátelské“ půjčování v rámci výpomoci mezi osobami blízkými a přáteli, současně nemíní umožnit obcházení zákona osobami vymlouvajícími se, že nejsou podnikateli nebo neposkytují úvěr v rámci či v souvislosti se svým podnikáním, ač jejich činnost sleduje dosažení zisku. „Přátelskost“ půjčování by se měla posuzovat individuálně mj. na základě podmínek úvěrové smlouvy a vztahu mezi osobou věřitele a dlužníka. Bezúročná půjčka nastavená tak, že v případě sebemenšího prodlení dlužníka dosáhne věřitel zisku ze sankcí, rozhodně nemůže být považována za přátelskou“, ani za bezúplatnou, a tedy vyňatou z působnosti tohoto zákona. Povinnosti poskytovatele podle tohoto zákona by se pak měly
vztahovat na všechny osoby, které naplní zákonné podmínky bez ohledu na to, zda mají příslušné, nebo jakékoli jiné podnikatelské oprávnění. Existence (příslušného) podnikatelského oprávnění by měla mít vliv pouze v oblasti posouzení, zda může být daná osoba trestána za neoprávněné podnikání, nikoli v oblasti posouzení, zda daná osoba má či nemá jednat podle tohoto zákona.Tady může člověk znejistět, protože nebude vědět, jak si nastavit podmínky smlouvy, pokud někomu půjčuje peníze. Připomínám, že zmíněný "zisk ze sankcí při sebemenším prodlení" vyplývá již automaticky z občanského zákoníku, konkrétně v zákonné výši stanovené nařízením vlády. Tohle je sice jen důvodová práva a na výklad textu zákona nemusí mít vliv, ale soudy se jí mohou inspirovat.
-
L. (neregistrovaný)
Ano, když vytrhnete větu z kontextu a pak nad ní slovíčkaříte, tak si to dost zamlžíte.
Ale pokud kontext znáte, tak je vám jasné, že ta věta odkazuje na případy kdy je půjčka poskytnuta za "rozumný" úrok, nicméně má velmi vysokou pokutu třeba za zpoždění s platbou a je tam nějaká klička, typicky že poslední splátka je splatná o den / dva dřív, aby se lidé nachytali a platili tu pokutu.
-
Luk (neregistrovaný)
Je už sněmovní text, aby bylo jasné, co přesně vytvářejí za capiny?
Ano, tady jsou odkazy na všechny dokumenty (odkazy směřují na ministerstvo financí, takže není třeba mít nedůvěru k Parlementním listům):
Jinak mi to připomíná zákon o benzínkách. Zlikvidovali drobné benzínáře a tím snížili konkurenci. A o konkurence není jen o cenách,
Oni (naštěstí zatím) nezlikvidovali pumpaře, nýbrž "jen" distributory paliv. Prý to bylo kvůli ochraně před daňovými úniky, jenže tu kauci snáze zaplatí právě ti, kdo si už nepoctivě vydělali peníze, kdežto menší poctiví distributoři mají smůlu.
Další na řadě byli výrobci a dovozci lihovin. Byly zavedeny kauce, povinná instalace kamerových systémů s přístupem celní správy a další opatření. Opět to dopadlo na poctivé malé výrobce a dovozce. Nejvíc na to doplatili ti, kdo dovážejí menší množství rozmanitých lihovin, protože musejí zaplatit vždy celý arch kolků pro určitý objem láhve a množství alkoholu a teprve nevyužité následně vracet.
Celé to směřuje ke zcela cílené oligopolizaci, často pod hlavičkou "snazší kontroly" (jak to u těch úvěrů odůvodnil dnes už odvolaný náměstek Pros). Bude tu jen několik málo distributorů paliv, několik málo výrobců lihovin, několik málo poskytovatelů úvěrů. Později třeba několik málo provozovatelů restaurací nebo taxislužby ... co my víme...?
ČLÁNKY DO MAILU