Mě "SHA" způsob plateb naopak připadá jako naprosto nejlepší varianta. Je věcí příjemce platby, aby si vybral takovou banku (takový způsob platby), která mu bude účtovat co možná nejnižší (ideálně žádné) poplatky. Však ve vnitrostátním bankovním styku taky neřešíte jestli váš dodavatel zaplatí za příchozí platbu 2 Kč nebo 10 Kč, je to čistě jeho problém jakou si vybral banku. Myslím si, že je to dobrý krok pro zvýšení konkurenčního prostředí na bankovním trhu (i když jestli se u našeho bankovního trhu o nějakém konkurenčním prostředí dá vůbec mluvit :( ). V obchodním styku jsou "SHA" platby naprosto běžný standard už mnoho let.
Je škoda, že (mé oblíbené :D) devizové společnosti jste zmínili jen tak okrajově a dokonce jen u soukromých osob. Ano, platit a přijímat platby přes devizové společnosti je v současné době nejvýhodnější forma zahraničního platebního styku a jsou vhodné i pro firmy. Vlastně jsou vhodné hlavně pro firmy. V případě velkých plateb je totiž nejen důležitá aktuální výše poplatku, ale i výsledný kurz a když můžete na 1 EURu ušetřit desítky haléřů, tak to v milionových částkách udělá opravdu zajímavé peníze. Pracoval jsem ve velkoobchodě s hodinkami a zahraniční platby jsme prováděli výhradně přes devizové společnosti. A soukromě je využívám rovněž. Nakupuji na německé eBay, kde u soukromých prodejců (tedy ne firem, co se prodejem živí) je možné využít jiný způsob platby, než bankovní převod, skutečně jen výjimečně, v mém případě je to méně než 1 případ z 10 a ten ještě chce za přijetí platby přes PayPal 3 %. A tak platím přes devizové společnosti. Veškeré platby zdarma (a to i u částek pod 10 EUR) a kurzy lepší než v bance.
Nevýhodou devizových společností je, že jsou stále jen zprostředkovatelem. Firma/občan není vlastním pánem a musí se spolehnout na prostředníka, kdežto v případě banky/záĺožny je přímým klientem. To je poznat hlavně při případné reklamaci, kde klientem banky je v tomto případě devizová společnost a firma je klientem devizové společnosti. Další nevýhodou je příjem platby, ten se děje ve prospěch devizové společnosti (ona je majitelem účtu), což často odesílateli připadá zvláštní.
Ale naprosto souhlasím, že kromě Fio, žitavské Volksbank či snad ještě Citibank, HSBC a PPF banky není pro firmy jiná alternatva, pokud nechtějí platit vysoké poplatky své bance. Teď už jen přesvedčit finanční ředitele ke změně :)
Mně by spíš zajímalo, co je na těch platbách tak drahé. Protože takto to vypadá, že ty poplatky jsou spíš trest za snahu využít služeb banky. Já platím většinou kartou nebo PayPalem, služeb banky bych nevyužil nikdy - ne s takovými cenami.
Také preferuji PayPal, jenže ten každý nebere. A v běžném platebním styku jde o promile z celkových bezhotovostních plateb, firmy navíc těžko budou mezi sebou takto platit. Mimochodem, zkuste s PayPalem poslat 4000 GBP... Ne že by to nešlo, ale ta cena :(
Jak levně poslat/přijmout peníze do/ze zahraničí? *
- *
www.mzda.blogspot.com/2007/09/jak-levne-poslat-penize-do-zahranici.html *
- *
defacto podle teto stranky jsem se zaridil pred lety a jsem max spokojeny
No nevím, našel jsem tam akorát radu "používejte moneybookers", navíc odkaz má v sobě affiliate číslo.
Nic proti moneybookers, stejně jako PayPal je to mikroplatební systém. Stejně tak je zde nevýhoda spolupráce ze strany příjemce platby - musí mít rovněž účet u moneybookers. Pro platby mimo Evropu jsou tyto mikroplatební systémy určitě vhodné a výhodné, ale po Evropě stále převládají klasické bankovní převody, hlavně díky tomu, že v zemích, kde je národní měnou Euro, jsou za stejných podmínek jako převody vnitrostátní, to u některých bank znamená, že i zdarma.
Jen pro porovnání, dnes kolem 9:00 ráno jsem posílal 3 platby přes devizovou společnost a dostal jsem kurz 25,840. A to šlo skutečně o miniplatby (40,85 EUR, 45,28 EUR, 52,50 EUR). Bez jakýchkoliv dalších poplatků.
PayPal dělá přesně to, co je v článku kritizováno. Rozděluje náklady služby mezi odesilatele a příjemce, tedy přesněji řečeno přelévá všechny náklady služby na příjemce.
Zatímco banka si za příchozí platbu účtuje 0,5 až 1 % (některé i zdarma), PayPal si v našich podmínkách účtuje 1,9 až 3,4 % + 10 Kč (dle obratu). Jako MIKROplatební systém si ale neúčtuje minimální částku, jako banky. A proto je vhodný právě na ty MIKROplatby. Moneybookers, PayPay a PayPal se MIKROplatební systémy neříká pro nic a za nic :D.
Banky zase kromě minimálních částek (od 100 do 500 Kč; opět některé zdarma) účtují i částky maximální (od 750 do 2200 Kč, opět některé zdarma), od určité výše platby tak poplatek už neroste a relativně k platbě tedy klesá.
Obchodník, který přijímá platby přes PayPal tedy tento "problém" vyřešil už dávno (buď zahrne cenu převodu do ceny zboží, nebo ji vyúčtuje kupujícímu - běžná praxe na německé eBay).
Samozřejmě je tu možnost kombinace více možností (mikroplatební systémy, devizové společnosti, bankovní služby), podle toho co zákazníci vyžadují a co jsou ochotni zaplatit.
Tady stojí opravdu za úvahu PROČ mají české banky za tuhle službu tak vysoké poplatky. Odůvodnění je podle mě PROTOŽE PROTO. Prostě drží basu a snaží se trhnout maximum na tom, že klienti nemají prakticky na výběr. Přitom náklady na připsání jsou evidentně blízké nule (nakonec při nízkách částkách si banka nic neúčtuje) a banka ještě většinou trhne dost peněz na konverzi.
Svýho času jsem se to snažil vysvětlit v Unikreditu, že je to pro mě nepřijatelná situace, když se občas objevují zakázky např. za 20-30 EUR a ty jsem nucen kvůli poplatkům odmítat, případně platit u jiných procentuálně vysoký poplatek za došlou nebo odešlou platbu. Výsledek žádný. Tak jsem si před pár lety otevřel účet v Žitavě a od tý doby je to naprosto v pohodě. A pak jsem tak zrušil i ten korunový účet, nač zbytečně platit za služby, které jsou jinde zdarma.
Žitava je fajn, ale platit z ní pravidelné platby na CZ účty by asi nebylo to nejlepší řešení. Tedy ne pro příjemce platby. Nepochybuji o tom, že bych z žitavské Volksbanky mohl platit pojistné, stravné, školu, plyn a další výdaje, ale asi by mě v Česku neměli rádi. :)
Ale musite uvest slovensky smerovy kod banky. Titulek clanku mne prekvapil, protoze pro mne jsou naopak zahranicni platby po zavedeni europlatby ve FIO PODSTATNE levnejsi.
Slovenský SWIFT a IBAN se musí uvést samozřejmě vždy. Co se poplatků týče, tak v tomto si Češi a Slováci nejsou rovni.
"Plnotučný" slovenský účet (tedy založený na Slovensku) opravdu má příchozí i odchozí platby v systému TARGET2 zdarma.
Kdežto když se pošlou peníze na český účet (i s uvedením slovenského IBANu a SWIFTu), tak je platba v systému TARGET2 zpoplatněna 1 EUR (25 Kč). Ovšem i to je opravdu podstatně levnější než většina bank na našem trhu.
Měl jsem zájem si zařídit klasický "plnotučný" účet u slovenské FIO, ale dostal jsem odpověď, že to je možné pouze pro Slováky (minimálně trvalé bydliště na Slovensku) a nebo pro firmy vlastněné aspoň z části Slovákem.
Pro platby mimo systém TARGET2 (tedy např. v GBP) platí podmínky dle ČSOB + 2 až 10 EUR pro FIO :(
Lze to samozřejmě obejít přes jinou slovenskou banku (např. Privatbanka), kdy se peníze pošlou nejdřív tam, pak se převedou v rámci Slovenska jako vnitrostátní platba zdarma a následně v rámci FIO z EURového účtu na korunový také zdarma. Protože převody v rámci Slovenska a ČR jsou vždy zdarma bez ohledu na to, jestli jde o účet založený v ČR nebo SR (za předpokladu, že se uvede vždy správný kód banky, tedy pro ČR 2010 a pro SR 8330).
Jejich problém, že nechtějí plnotučný účet zřídit. Kdyby to bylo možný, asi bych Žitavu zrušil a stačil by mi EUR účet ve FIO, takhle mají smůlu a nebudu měnit nic.
Já bez něj taky můžu žít (platím přes devizovou společnost), ale hlavně u těch opravdu malých plateb bych ho využíval i přes nevýhodnější kurz, přecejen je to pohodlnější.
Ale chápu, proč to FIO dělá. To, že je účtastno systému TARGET2 něco stojí a když jsou za zahraniční platby lidé ochotni něco zaplatit (aby taky ne, když je to cca desetina toho, co si účtují banky), tak proč by to nevybírali. Na kolenovrtech (jako jsem já) by moc nevydělali.
Ale i tak mám FIO rád, v rámci toho, co se na trhu nabízí, je to takový jednooký král mezi slepými :D .
právě u Vás mne překvapuje, že nepoukážete na největší nevýhodu příjmu EUR u FIO.
Zřídím si EUR účet pro příjem EUR. Přes slovenský IBAN příjmu za 1 EUR. Ale už ty peníze v ERU rozumě z FIO nedostanu pryč.
Potřeboval bych je občas hromadně převést v EUR na jiný EUR účet v ČR devizové společnosti. Ale to je spoplatněno u FIO jako zahraniční platba placená %. To je šílené. Takže mohu vybrat cash za 8 EUR (tuším) a odnést to do EXCHANGE a vzít CZK a zanést na český účet v bance, ale dělá mi to nepořádek v účetnictví právnické osoby. :-(
Vás napadá, jak rozumě přijímat EUR, skladovat je a pak hromadně převést devizové společnosti k výměně? (Řešením by bylo najít DS takovou, která má své EUR účty vedeny v EUR zóně, pak by i tento převod byl u FIO zpoplatněn jako TARGET2.) Založí mi v SR někdo účet pro právnickou osobu, když tam nemá sídlo/pobočku?
Díky za Váš názor, vysledoval jsem dlouhodobě, že s podobným problémem máte zkušenosti.
Převod cizí měny je vždy zpoplatněn jako zahraniční platba a to i v rámci ČR, ale to je stejné u všech bank. Výjimka je v případě převodu v rámci banky, ale ne u všech bank. Samozřejmě u FIO můžete EURa proměnit na CZK i přímo u FIO (převodem z EURového účtu na korunový, bez poplatku) dle kurzu ČSOB, který je samozřejmě horší, než kurzy devizových společností.
Pokud budete mít pohyby v cizí měně "jednostranné" - tedy jen příjmy nebo jen výdaje, tak můžete využívat pouze devizovou společnost. Příchozí platby si necháte posílat přímo k ní a ona je převede na CZK a pošle je na váš český účet, eventuálně obráceně, budete mít pouze odchozí platby (můj případ), tak budete jen dávat pokyny a posílat ekvivalent v CZK na jejich český účet. Většinou nabízejí devizové společnosti něco jako "virtuální účet", kde lze cizí měnu skladovat a nabídnout jí devizové společnosti k prodeji v momentě, kdy je výhodný kurz.
Pokud máte oba druhy plateb (příchozí i odchozí), tak doporučuji spíše účet v zemi, kde je národní měnou EURo, osobně bych doporučoval spíše Slovensko, jednak kvůli jazykové (ne)bariéře a také proto, že převody z a na Slovensko jsou u FIO zdarma. Tam si zřídit účet "nalej-vylej" a jednou za čas ho doplnit nebo odčerpat s pomocí devizové společnosti. Pro soukromé osoby bych v SR doporučil Privatbanku (je nyní i v ČR, ale zde tak zajímavý ceník jako v SR nemá), která má jeden z účtů veden zdarma a to včetně všech pohybů (účet lze založit i bez osobní návštěvy pobočky). Ohledně účtů pro právnické osoby se až tolik neorientuji (přecejen mě to nezajímá). Účet na Slovensku mají určitě Devizy.cz (chodí mi od nich potvrzení o odeslání z bank Unicredit a Dexia) a myslím, že i REOL.
Jeste jsem to nezkusil. ale podle ceniku FIA by mely EUR jit dobre „vyexportovat“ na EURo ucet vedeny u CSOB (mozna i sporici bez poplatku). Na strane FIO je poplatek myslim 5 Kc, na strane CSOB 9 Kc. V CSOB je lze pak vybrat na pokladne.
Eurový účet u FIO jsem si založil, protože jsem chtěl mít možnost přijmout platby ze Slovenska zdarma. I těch 25 Kč pro ostatní EUR platby bych přijal. Jenže mi jaksi na pobočce zapomněli, sdělit, že sice u nich ty EURa můžu i vybrat, ale zaplatím za to 0,5%. Takže když jsem to po příchodu domů na netu ze sazebníku zjistil, tak účet nepoužívám... Předpokládal jsem, že za převod na Kč by nějaký poplatek byl, nikoly za vklady a výbery v měně účtu.
Nevíš o nějaké možnosti jak dostat ze Slovenska EURa a mít možnost je i vybrat v hotovosti v případě potřeby? O konverze na Kč nemám zájem...
Cenným psaním :). Než jsem měl smlouvu s devizovou společností, tak jsem tímto způsobem do zahraničí platil.
Podle mého názoru bezplatná cesta jednoduše neexistuje. Vždy se za to někde budou platit nějaké peníze. Co bychom tu měli:
1) šek - některé banky jsou schopné vyplatit šek i v původní měně, sám jsem si nechával v České spořitelně proplácet šek na 25 EURo. Nevýhodou je, že tato služba není zdarma, zpravidla si banky účtují 1 % z hodnoty šeku s nějakou minimální částkou - Česká spořitelna má 100 Kč, což je ještě na naše poměry velmi slušné. Ale dost dlouho to trvá. Oficiálně 40 dní, v mém případě nějakých 25.
2) převod na účet a následný výběr. Zde bude zpoplatněn jak převod na účet (u FIO je to velmi slušné 1 EURo a při převodu přes Slovenskou banku i zdarma), ale většina bank má nějak zpoplatněn i výběr hotových EUR. Myslím, že 0,5 % min. 3 EUR max 10 EUR je opět na naše poměry celkem slušné
3) založit si účet u nějaké zahraniční banky, která bude mít výběr z bankomatů zdarma. Hodně internetových bank v Německu to takto má, např. DKB Bank. Takže varianta účet na Slovensku u Privatbanky, z ní si to zdarma převést do německé DKB a s jejich kartou pak vybrat zdarma v jakékoliv zemi, kde bankomaty vydávají EURa (o nás o takovém bankomatu nevím, ale to neznamená, že tu takový nemůže být, v Rusku jsou víceměnové bankomaty běžné a na dovolené v Turecku jsem na ně narazil taky, ale spíš si myslím, že u nás žádný takový nebude).
Chrte, takové blbce jako jsi ty mám opravdu rád. Patrik se tu s námi dělí o dosti zajímavé informace, takže kušuj, nebo mluv k tématu - rád si poslechnu, jestli k tomu máš co říct.
Nevíte, jak je to v případě, kdy firma v Británii hradí zboží fakturované v eurech přes libry? Provádí konverzi z liber její banka, nebo FIO/ČSOB? Mám za to, že eura by měla už odcházet z Británie, ale teď se stalo, že britská banka potřebovala korespondenční banku. Díky.
Abych pravdu řekl, tak tomu moc nerozumím. Jestli je zboží fakturováno v EUR a je dohodnuta platba v EUR je věc odesilatele jak si to zařídí, ale na účet musí přijít přesná částka v EUR a to minimálně s dispozicí SHA není-li dohodnuto jinak.
Britská společnost by tak měla své bance dát pokyn k odeslání XY EUR a ta jí to pak strhne v librách dle aktuálního kurzu.