Za mě je nejproblematičtější pasáž toho celého fakt, že nárok nemůže přecházet mezi rodiči a smrtí toho který si péči uplatnil zcela zaniká. Jako kdyby se ten druhý snad nestaral vůbec. To není moc fér. Převod mezi rodiči by měl být nejen možný kdykoliv, ale v případě smrti jednoho z nich by měl být automatický.
30. 8. 2022, 16:17 editováno autorem komentáře
Na výši důchodu nemá vliv jen rodičovská, ale třeba to, že žena zůstává s dítětem doma v době jeh nemoci. Tím se snižuje její výdělek, který se po x letech započítává do důchodu. Krom toho hodně žen vykonává v době péče o děti takovou práci, která jim péči o děti umožňuje, třeba upravenou pracovní dobou, ale bohužel taky častokrát nižším příjmem. Muži tyto problémy nemívají. Jich se nikdo neptá, jestli mají zajištěné hlídání dětí v době nemoci, ba dokonce se jich nikdo neptá, zda děti vůbec mají, na rozdíl od žen.
Také berou rodičovskou. Vlastně si užívají třeba 8 let důchodu kolem třicítky a platí to stát :-). V minulosti měly zvýhodnění v podobě dřívějšího odchodu do důchodu (přitom žijí déle). Nebylo to ale špatně vymyšlené. Protože pokud měly manžely o cca 3 roky starší, šli manželé do důchodu zhruba ve stejnou dobu. Ne aby se chlap válel tři roky doma v důchodu a žena chodila do práce než dosáhne důchodový věk.
Pane, to výchovné má kompenzovat rozdíly mezi výší starobního důchodu u žen a u mužů, proto, že ženy byly s každým dítětem na mateřské dovolené - to jsou doby vyloučené a na rodičovské dovolené - to jsou náhradní doby pojištění, kde pro výpočet výše důchodu se použije minimální základ pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení. Pokud prokážete, že na mateřské i rodičovské jste byl vy a máte ve svém informačním listu důchodového pojištění tyto doby zaznamenány, můžete si o výchovné požádat. Jinak nechápu, proč by se výchovné mělo dědit ze zemřelé poživatelky starobního důchodu na jejího pozůstalého muže.