A jak byste si představoval prověřování toho, u koho byla výchova patřičná a u koho nikoli, když jde o takové množství lidí? A jak přesně byste také stanovil, co už je vychované dítě a co nikoli? Víte, kolik různých variací a situací může nastat? To by byl panečku manuál :) Kolik byste na to asi potřeboval nových zaměstnanců, kteří by prověřovali jen toto? A co když se dítě zkazí časem? A co když se po čase naopak napraví?
Každý systém má mezery. Ale snažit se zalepit každou bývá v praxi často méně efektivní než se s tím smířit. O tom, jak by se prodloužil schvalovací proces, ani nemluvě.
No já bych spojení "patřičná výchova" definovala z pohledu státu!! člověka, který nějakou určenou dobu, dejme tomu 10 let, odváděl sociální pojištění (nebo jakékoliv kritérium, kde je jasné, že 10 let pracoval). Jen na takové dítě by bylo možné získat "výchovné". Jediná výjimka by byla v případě úmrtí dítěte do 18 let, příp. pak nějakým poměrem i v dospělosti.
To mi nepříjde zas tak složité. A eliminovali by se tím nemakačenka, černý trh.. a resp. jejich rodiče.
Ještě mě napadá případ nástupu rodiče do důchodu a dítě by třeba nemělo ještě svých 10 let odpracovaných (např. dítě ve 40 letech, VŠ do 26...) no tak by si rodič na "výchovné" musel počkat... protože by zase nebyl krácený na svém důchodu protože do 40 let sám pracoval. Ale to z pohledu byrokracie není nic navíc. Prostě "dítě" nemělo odpracováno 10 let, nebude výchovné...
A teď mi to rozporujte ;).
Proč tak složitě? Jak se asi budou dohadovat dávno rozvedení? Kdo to bude rozhodovat? Přetížené soudy nad tím budou zase roky přemýšlet?
Přitom by stačilo dát dětem možnost nasměrovat část daní, třeba 5% daně z příjmu, dle jejich volby. Zda to pošlou k důchodu matky, otce, babičky nebo třeba děcáku nebo oblíbené sportovní organizaci by bylo na nich. Klidně by to mohly rozdělit i mezi dva příjemce (matka + otec / matka + babička) a třeba 1x za rok to upravit.
Vy byste chtěl, aby nějaká nově vzniklá instituce, která bude zaměstnávat X počet zaměstnanců, osobně prověřovala každý jednotlivý případ? Tato žena porodila 2 děti - oba potomci řádně pracují, od okamžiku dokončení přípravy na zaměstnání, t.j. hned po ukončení vzdělání? Nebo: tato žena porodila 2 děti, jedno řádně pracuje, druhé je ten "darmožrout"? Případně by mohly vzniknout nějaké pouliční výbory, které by se k tomu vyjadřovaly. To byste chtěl? A co vás trápí? Máte takového "darmožrouta" v rodině? Já, naštěstí, nikoho takového neznám ani ve své rodině ani ve svém okolí.
Tak nejde o to, jestli je něčí "dítě" darmožrout, sklouzl ke drogám, pracuje v zahraničí, je od 20 do 40 na rodičovské apod. Jaké výbory? Z pohledu státu by stačilo stanovit pravidlo (jak už jsem psala výš...) 10 let odvádění do státního rozpočtu z příjmu dítěte = výchovné pro rodiče. Tečka. (ano s výjimkou při úmrtí, příp. těžkém postižení např. ID 3 stupně).
Dobře příp. by šlo ještě nastavit, že na jedno dítě je automaticky výchovné, na další až při splnění podmínek 10 let práce.
Je dítě v zahraničí? Nepracuje protože má další děti? Ano nikdy to nebude úplně spravedlivé... ale z pohledu státu přeci jen víc spravedlivé, než to co nastavili teď. Víte kolik lidí má 4 a více dětí jen např. v Ústí nad Labem, které nikdy nepracovaly ani pracovat nebudou (resp. nepracovali tak, aby z toho stát něco měl). A proč by ti rodiče měli dostávat o 2000,- - 4000,- na důchod víc, než rodiče dvou dětí, které opravdu "vychovali řádně", děti pracují, odvádí do rozpočtu, nejsou zátěží (dávky) a rodiče si přilepší jen 1000,-?
Za mě je nejproblematičtější pasáž toho celého fakt, že nárok nemůže přecházet mezi rodiči a smrtí toho který si péči uplatnil zcela zaniká. Jako kdyby se ten druhý snad nestaral vůbec. To není moc fér. Převod mezi rodiči by měl být nejen možný kdykoliv, ale v případě smrti jednoho z nich by měl být automatický.
30. 8. 2022, 16:17 editováno autorem komentáře
Na výši důchodu nemá vliv jen rodičovská, ale třeba to, že žena zůstává s dítětem doma v době jeh nemoci. Tím se snižuje její výdělek, který se po x letech započítává do důchodu. Krom toho hodně žen vykonává v době péče o děti takovou práci, která jim péči o děti umožňuje, třeba upravenou pracovní dobou, ale bohužel taky častokrát nižším příjmem. Muži tyto problémy nemívají. Jich se nikdo neptá, jestli mají zajištěné hlídání dětí v době nemoci, ba dokonce se jich nikdo neptá, zda děti vůbec mají, na rozdíl od žen.
Také berou rodičovskou. Vlastně si užívají třeba 8 let důchodu kolem třicítky a platí to stát :-). V minulosti měly zvýhodnění v podobě dřívějšího odchodu do důchodu (přitom žijí déle). Nebylo to ale špatně vymyšlené. Protože pokud měly manžely o cca 3 roky starší, šli manželé do důchodu zhruba ve stejnou dobu. Ne aby se chlap válel tři roky doma v důchodu a žena chodila do práce než dosáhne důchodový věk.
Pane, to výchovné má kompenzovat rozdíly mezi výší starobního důchodu u žen a u mužů, proto, že ženy byly s každým dítětem na mateřské dovolené - to jsou doby vyloučené a na rodičovské dovolené - to jsou náhradní doby pojištění, kde pro výpočet výše důchodu se použije minimální základ pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení. Pokud prokážete, že na mateřské i rodičovské jste byl vy a máte ve svém informačním listu důchodového pojištění tyto doby zaznamenány, můžete si o výchovné požádat. Jinak nechápu, proč by se výchovné mělo dědit ze zemřelé poživatelky starobního důchodu na jejího pozůstalého muže.
Nepíšete, který stupeň invalidního důchodu pobíráte. Proč je to sprosté? Za půl roku si požádáte o starobní důchod, v žádosti uvedete děti, které jste porodila a vychovala a výchovné budete dostávat ke starobnímu důchodu. Příspěvek píšete dnes, 31.8., 65 vám bude v únoru. Jestliže jste ročník 1958, žena narozena v únoru, tak s jedním dítětem už jste mohla být poživatelkou starobního důchodu od listopadu 2020.
Považuji za nespravedlivý fakt, že se to netýká rodiče v invalidním důchodu. Vychovávala jsem děti, byla jsem s nimi 9 let doma, což se podepsalo na mé profesní kariéře, výši výdělku a nakonec i na odpracovaných letech. Nyní mne potkala nemoc, jsem v invalidním důchodu 1. stupně. Ten byl vypočítán pochopitelně daleko nižší, než kdybych děti neměla nebo je hned strčila do jeslí a školek. Do starobního důchodu mám ještě 9 let. Nebude se mně už týkat ani dřívější odchod do důchodu za každé dítě, zákon se změnil. Půjdu až v 65 letech. Nechápu, proč jsou nemocní lidé s maličkou penzí (já mám 9600,- Kč ) takhle biti.
31. 8. 2022, 09:43 editováno autorem komentáře
Presne.Me se taky nelibi,ze lide v invalidnim duchodu nemaji narok na 500kc za vychovane dite.Je mi 48let v invalidnim duchodu 2st.pak 3stup. vychovala jsem dceru 26let. vydelava je ing.slusna spolehliva...A nedostanu nic!!! nejsem ve starobnim duchodu ....fakt hnus..Mel by z vlady do toho nekdo postourat...ze to neni k matkam nebo otcum v invalidnim duchodu spravedlive..