On to ale jeden ze soudců ve své "menšinové reakci" popsal dobře - podle něj je chybou to, že soud tento bod zrušil úplně, správné řešení by bylo vyzvat zákonodárce k úpravě nedomyšleností. Především byly nesmyslně krátké lhůty, po kterých už byla možnost veřejnou službu požadovat, ale nebyl to jediný problém. Tohle bůhvíproč v článku citováno není...
Kdyby ÚS donutil zákonodárce k úpravě, tak mohl být výsledkem docela dobře a smysluplně fungující nástroj.
Jenže tím, že to ÚS nakonec zrušil jako celek, je výsledek skutečně v duchu reakce S. Balíka, narozdíl od pana Fettera bych ani neřekl, že to sklouzlo k trapnosti, je to bohužel spíš velmi drsný popis reality :-(
Samozřejmě, máte pravdu, že titulek není zcela přesný (nepostihuje všechny situace, tedy i tu, že uchazeč ještě nemá nárok na podporu, protože obdržel odstupné nebo podobné plnění a už se musí podrobit veřejné službě), ale u titulku musíte vždy respektovat určité zjednodušení - nemůže věci vysvětlovat, byl by neúměrně dlouhý. Za vysloveně nesprávný jej však označit nemůžete, takže o nic nejde. Myslím, že smysl článku vystihuje dobře.
Rychetský by si po kariéře soudce měl založit vlastní politickou stranu a ne zasahovat do politických otázek dnes. Práce pro spoluobčany může mít na někoho dehonestující účinky? A co dělník na stavbě, když na něj v montérkách koukají lidé, také se cítí špatně? Žadatel o podporu nemá práci a veřejný sektor mu ji nabídne a současně dostane podporu, takže není pravda, že jde o práci zadarmo. Proč by si daňový poplatník, který to vše financuje nemohl stanovit podmínky čerpání podpory, to je přeci naprosto legitimní. Nechat sedět člověka doma na podpoře může mít dehonestující účinky na daňového poplatníka, proto vy měl ústavní soud podporu zrušit? Kdeže, jen by se měl věnovat své funkci a ne politice!
Jenže tady je parazit instituce, v jejíž prospěch se ty veřejně prospěšný práce dělaj. Lidi si platěj sociální pojištění, ze kterého jde část i na podpory a pak očekávají plnění, to je princip pojištění. Místo toho musí dělat půl úvazku pro někoho, kdo by si místo nich jinak musel za svý najmout zaměstnance. Však už proběhlo pár informací, jak úřady mohou propustit lidi, kteří pro něj zajišťují úklid, protože místo nich dostanou zadarmo lidi z pracáku. A ty propuštěný půjdou kam? Na pracák. A pak půjdou dělat to samý, akorát místo normálního platu budou dostávat podporu. To je přece na hlavu.
Máte zkreslené povědomí o tom, co pojištění je. I pojišťovna si stanovuje detailní podmínky čerpání. Zde bylo zase v zákoně ("pojistných podmínkách SP") stanoveno, že ten, kdo ztratí práci má za splnění podmínek předchozí práce nárok na plnění v případě ztráty práce. Zároveň je povinnen aktivně situaci řešit, což je dnes nastaveno hrozně benevolentně, protože mnoho lidí si myslí, že hledání práce je projet dvakrát týdně nástěnku s inzeráty na ÚP. Po dvou měsících kdy může full time hledat práci mu veřejný sektor nabídne práci pro něj na půl úvazku při prodloužení podpory. Ten člověk může být kdykoli uvolněn na pohovor a pořád má hromadu času na hledání vlastní práce, takže je lež, že nemá, jak tady někdo píše. Proč se tady pohoršujete nad tím, že nezaměstnaný bude pracovat pro veřejný sektor, tedy pro nás všechny? Vždyť právě proto, že byl pojištěn proti nezaměstnanosti a z části práci dostal by měl být rád ne :)
Navíc nežijte milý pane v domnění, že si lidé jakoby něco předplatili a teď to čerpají. SP je založeno na redistributivní bázi. Většina z těch co platí hodně ho nikdy čerpat nebudou, nebo jen výjimečně. Zatímco většina těch, co pravidelně čerpají podpory neodvedla do systému ani třetinu toho, co čerpá.
Právě proto, že jde o jistý druh sociální dávky je nutné nastavit efektivní podmínky čerpání tak, aby bylo dotyčnému pomoženo se brzy vrátit do práce, nikoli že přes zimu si půjdu sednout na pracák a potom zase sezónní práce jako to dělá mnoho lidí. Sociální systém musí pomoci, ale ne být pohodlný. Konec konců platíme SP proto, aby se ti lidé dříve vrátili do práce a byli ekonomicky aktivní a současně jako prevence kriminality. Musíte tak myslet i na výhodnost pro ty, kteří to platí.
Jedno mi není jasné, když je veřejný sektor schopný dávat lidem práci a platit je, proč je nezaměstná a nedává jim normální plat?
A už jsem kdesi četl vyjádření úředníků, že po zavedení nucených prací budou moci propustit zaměstnance údržby, protože dostanou lidi z pracáku. Takže mi nějak uniká čemu a komu to má pomoct.
jinak já v žádnym domnění nežiju, já moc dobře chápu princip pojištění. Jenže pokud se někdo tváří, že pojistné plnění je laskavost nebo si ho musím odpracovat, tak to pojištění není a nedává smysl ho platit.
Samozřejmě, že část lidí dříve zaměstnaných veřejnou správou nebude potřeba, protože je nezaměstnaní nahradí. Nezaměstnaný si prací přispívá na své dávky a ušetří daňovému poplatníkovi peníze za mzdy zaměstanců. Navíc vy chápete ekonomiku jako koláč, který se krájí. Kdo dříve pracoval pro VS a pak ho vyhodili, tak bude pro veřejnou správu pracovat za dávky, což vám nedává smysl. Ale jde o to, že ten vyhozený pracovník může být uvolněn pro produkci v soukromém sektoru a celkový koláč tak zvýší. Současně jiný dočasný nezaměstnaný jeho práci pro veřejnost nahradí. Nezaměstnaní se na veřejně prospěšných pracích točí, tam nikdo nezůstane dva roky. Všichni na tom vyděláme a systém je efektivnější. Větší přísnost zamezí zneužívání. Nezaměstaným se to nelíbí, což svědčí o tom, že ve skutečnosti pracovat nechtějí a chtějí být jen vykrmování pracujícími bez jakéhokoli přičinění se. Navíc stát nikoho nenutí k "nuceným" pracím, protože člověk může práci hledat dál na pracáku, ale bez dávek. Kdo tak má úspory, tak je jen na něm, pro co se rozhodne.
Prostě život z pomoci ostatních spoluobčanů nesmí být piánko, ale systém musí mít jasné vazby k výsledku a cestě k pomoci podporovaného. Člověku ve složité životní situaci je pomoženo a měl by být vděčný, že na něj společnost myslí. Ti kteří jen nadávají, tak ve skutečnosti nechtějí pomoct, ale chtějí pohodlí. A na to ať si s prominutím vydělají sami.
Počkat, to jako že veřejná správa zaměstnává lidi, kteří chybí soukromým zaměstnavatelům? A nezaměstnaný místo aby šel dělat pro soukromníka půjde na pracák, ten ho pošle dělat pro veřejnou správu, kde nahradí běžného zaměstnance, který pak půjde dělat k soukromníkovi a zvětšovat koláč blahobytu? Vaše představa je poněkud divoká.
Ne prosím, problém je v tom, že veřejná správa místo aby nakoupila službu od soukromníka (eventuálně toho člověka zaměstnala sama), tak nechala práci provést defakto zadarmo tím nezaměstnaným, čemuž přirozeně cenou konkurovat nejde.
No a v důsledku toho vzniká nezanedbatelné riziko, že se nezaměstnaný stane i z toho, kdo předtím pracoval u toho soukromníka...
Na druhou cestu by to byla cesta ke zlevnění státní správy, vyhodit všechny státní zaměstnance a pak si je tam nechat poslat z pracáku zadarmo :-)
Ale jinak je to nesmysl, kdo pracuje, neměl by být označován za nezaměstnaného a měl by dostávat odpovídající mzdu/plat od toho pro koho pracuje a není důvod, aby tato odměna měla být považována za nějakou sociální dávku. Navíc když ve většině případů jde o práci, na kterou by tak jako tak museli někoho najmout.
Ne, vy to nechápete. Využití dočasně nezaměstnaných na produkci veřejného sektoru je efektivní z hlediska zvýšení produkční kapacity ekonomiky. Protože dnes musíte někoho zaměstnávat a současně vám někdo sedí doma na dávkách, To jsou dva lidi mimo soukromý sektor. Současně zatěžujete méně pracujících daněmi jak na dávky, tak na zaměstnance veřejné zametače. Zatímco takhle by veřejné práce odpracoval nezaměstnaný za pomoc v nouzi a současně by další pracovník mohl pracovat pro soukromý sektor.
Takové ty efekty jako větší tlak na nazaměstaného řešit svou situaci zde pomíjím, ačkoli je to silný argument pro veřejné práce.
Vaše myšlenka vychází z toho, že privátní sektor má nedostatek lidí a čeká, až tito lidé budou vyhozeni z veřejného sektoru a půjdou pracovat do privátního, když budou nahrazeni nezaměstnanými. To je samozřejmě nesmysl. Profese, které jsou nahrazování nezaměstnanými nepůjdou do privátního sektoru, ale jako další dlouhodobě nezaměstnatelní na pracák. Takže místo jednoho standardně pracujícího a jednoho nezaměstnaného budete mít dva nezaměstnané. A v případě, že ho pracák pošle zametat na místo, kde zametal předtím, až na něj přijde řada, to bude ohromně motivující.
Jediné zvýšení efektivity je v tom, že stát nebude platit za odvedenou práci odpovídající mzdu, ale jen "dávku" a vybrané pojistné nebude použito na pojistné plnění, ale veřejný sektor si za něj zaplatí nuceně levnou pracovní sílu.
proč by to dělal? já neřikám, že je nutné všechny zaměstnat za odpovídající práci, ale že když chce někdo od někoho nějakou práci, tak ta práce má být za odpovídající plat a ne za dávku. Pracovat a být tím kdo mi dává práci považován za nezaměstnaného a zároveň místo platu dostávat dávku. Navíc placenou z pojistného příjemce dávky? Navíc nejde o nějakou symbolickou práci, ale až o 20 hodin týdně, což je půl úvazku. Platit pojištění a pak pracovat na půl úvazku, dostávat za to dávku a ještě se tvářit, jakou že mi to dělaj milost? To je hovadina. Až stát zruší sociální pojištění, prosim. Ale dokud lidi platí pojištění, tak je nesmysl tomu říkat dávka a chtít za to protihodnotu.
Vaše řešení - buď žádné sociální pojištění, nebo na štědrý stát blahobytu. Nic mezi tím. Není hovadina stanovit podmínky čerpání pojistného plnění. Navíc jde o pojištění proti nezaměstnanosti, takže nabídnutí částečného úvazku za pojistné plnění není od věci. Je to prostě legitimní možnost a ústavní soud se nesmí montovat do typů politik. Asi budeme mít vždycky odlišný názor, ale problém je v kompetencích ústavního soudu, který překračuje pravomoci.
A proč do toho pořád taháte soukromý sektor? Účast soukromého sektoru znamená v našich podmínkách jen tolik, že se náklady na provedení práce zdraží o zisk soukromého firmy (a provizi pro toho, kdo schválil vstup konkrétního soukromého subjektu).
Příklad: v jednom nejmenovaném pražském špitále měli technický úsek a v technickém úseku měli čtyři elektrikáře, kteří pracovali na směny v nepřetržitém provozu a měli na starosti všechno, údržbou elektrických rozvodů počínaje, přes výměnu žárovek až po údržbu výtahů. Cokoliv nefungovalo, shořelo, nešlo zapnout, volal se podnikový elektrikář a do čtvrt hodiny se to začalo řešit - ve dne, v noci, soboty, neděle. Přišel ovšem nový ředitel (který se předtím osvědčil při tunelování nemocnice Motol) a elektrikáře zrušil v rámci restrukturalizace. Servis výtahů teď zařizuje soukromá firma (od osmi do čtyř), servis elektrických rozvodů a osvětlení zase jiná firma (taky od osmi do čtyř). Takže když někde na pavilonu ve tři ráno shoří pojistky, nebo se v pět odpoledne zadře výtah, čeká se do rána a pacienti se tahají na nosítkách do čtvrtého patra. Náklady jsou sice srovnatelné, ovšem servis poloviční.
Podobným způsobem proběhl pokus nahradit podnikové vrátné/strážné soukromou bezpečnostní službou. Ukázalo se ovšem, že příslušníci bezpečnostní služby nejsou schopni podávat návštěvníkům nemocnice informace (což je zřejmé, když člověk uváží, jaké kádry obvykle končí u bezpečnostních služeb), takže vrátní se záhy do práce vrátili - ale bezpečnostní služba zůstala, protože smlouva s ní byla opět uzavřena na dvacet let. Aby se bezpečáci nedloubali v nose, dostali na starosti placený vjezd (což do té doby obstarali vrátní) a byla otevřena ještě jedna vrátnice, kterou nikdo nepotřeboval a jezdí přes ni akorát funebráci. Opravdu bezvadný kšeft.
Ředitel už je samozřejmě dávno odvolán, ale smlouvy se zmíněnými firmami jsou uzavřeny na dvacet let.
Jo jo, jděte mi pěkně do hájíčka zeleného se soukromým sektorem... soukromý sektor v českém podání, to je pěkně drahá sranda.
Jablka a hrušky. Kdo psal, že se musí v rámci podniku všechno outsoucovat? Nikdo. S tím soukromým sektorem jste to nepochopil. Jde o to, aby zde nevznikala umělá zaměstnanost a nebyly blokovány zdroje pro produktivní užití. Vaše nedůvěra v soukromý sektor je úsměvná. To je přesně ono, jeden příklad špatného manažerského rozhodnutí a někdo usoudí, že soukromý sektor je neefektivní:)
Ten druhý odstavec je pravdivý a je to reálný problém. Mám s tímto zcela konkrétní zkušenost staršího data - před nějakou dobou jsem pracoval v organizaci zdravotně postižených a tehdy úředníci vysloveně sabotovali pozadavky na mzdové prostředky se zdůvodněním, že si můžeme nabrat kluky jdoucí na civilní službu místo vojny (tehdy to ještě běželo). Dělalo to zásadní problémy v udržení nějakého jádra kmenových pracovníků, prostě to řešila "levná síla na nucených pracích". Po konci civilky se situace zprvu zkomplikovala, ale po nějaké době začaly klady převládat.
Při současné míře nezaměstnanosti už to začíná vyloženě smrdět - klidně se může stát, že bude park "za neodebrání dávek" hrabat člověk, který ho předtím hrabal za normální plat a byl propuštěn právě proto, že si to úřad chce řešit levněji... Tohle mi osobně připadá jako daleko závažnější problém než řeči o lidské důstojnosti :-(
Protože člověk, kterej je vyhozenej práce, má jít po 2 měsících zametat (místo toho, aby si práci sám hledal, protože na pracáku mu najdou velký kulový), zatímco cikán, kterej v životě nedělal a na pracáku tedy registrovanej není, se může celé dny válet na koupališti a tomu metaři s VŠ se chechtat?
Ono i kdyz na tom pracaku je, tak vec se ma tak, ze takovy opaleny spoluobcan pri naznaku verejne sluzby pani "naznacil", ze v 16.30 ji konci smena a musi se nejak dostat domu. Pripadne se musi nejak dostat jeji deti ze skoly/skolky a on by zucastnene velmi rad nejak kulturne obohatil, rekneme treba takove predvedeni prace s britvou. Myslite si, ze si nejaka urednice bude delat problemy, kdyz ty penize navic nejdou z jeji kapsy? Respektive kdo z nas by si ty problemy delal?
Fakt, že dávky mezi sebou a daňovým systémem nejsou provázány tak, aby byla zmírněna past chudoby a došlo k motivaci subjektu je dlouhodobý problém. Je to však problém hlavně benevolence vyplácení životních minim a příspěvků na bydlení, nikoli zpřísnění podmínek čerpání podpory v nezaměstnanosti.
A já hlasuju za ustanovení rovných platů a práva na práci v rámci boje proti otrokářství a sociálnímu vyloučení. Případně práva na nepráci, pokud by se někdo cítil ponížen. Jo a taky by neškodilo navýšení sociálních dávek - to vykryjeme zvýšením daní, případně si prachy dotisknem a je po problémech
Zajímalo by mě, jak by ctihodní páni soudci reagovali, kdyby všichni studenti oborů, na kterých je na VŠ povinná praxe, podali hromadnou žalobu za porušování LZPS na tyto školy.
Taková praxe je často povinná pro zisk titulu, neplacená (některé školy maximálně proplácejí náklady na cestu z bydliště do místa výkonu, a to ještě jen do určité výše), studenti jsou k ní nuceni (jinak by nedostali titul), výhradně pro soukromý sektor, a pokud ji odmítnou absolvovat, škola je vyřadí ze studia, stát za ně přestane platit sociální a zdravotní (podobně, jako u nezaměstnaných), a oni pravděpodobně budou muset jít na pracovní úřad, kde jen velmi těžko získají nějakou nabídku (protože budou mít v papírech nedokončenou VŠ).
Tyto podmínky mi připadají více než podobné těm, kvůli kterým Ústavní soud zrušil povinné veřejně prospěšné práce u nezaměstnaných. Nevíte tedy někdo, v čem vidí Ústavní Soud onen rozdíl?
Mimochodem - na středních školách už se žáci nějakou dobu nesmí nutit k utírání tabulí, veškeré tyto práce probíhají oficiálně dobrovolně...
Těch rozdílů je spousta. Student si může vybrat, kam půjde na praxi a je mu to prospěšné při pozdějším hledání práce, je to bonus, který mu umožní získat lépe placenou práci. Navíc to má na omezenou dobu, kterou si může korigovat podle svých potřeb a možností. Nuceně nasazený jde zametat ulice, nebo dělat cokoliv mu nařídí, bez ohledu na to, že mu to životopis spíš zkazí než vylepší, diktují mu pracovní dobu, která může být i taková, že musí být k dispozici 24 hodin denně (soboty, neděle), prostě kdykoliv si ho mohou zavolat a on musí jít, svátky a návštěvy lékaře si musí nadělat a celou tu otrockou práci může dostat i na doživotí...
Taky je dost podstatné, že na nucené práce jsou posíláni lidé, kteří jsou třeba živiteli rodin (nebo spoluživiteli) a kvůli nucené docházce na VS mohou ztratit placenou práci (brigádu), která znamená alespoň nějaký příjem (4 tisíce si mohou dlouhodobě nezaměstnaní při registraci na ÚP legálně vydělat).
Veřejná služba je prostě nucená práce, žádná praxe.
I nezaměstnaný si může vybrat, nemusí na veřejně prospěšné práce nastoupit a nedostane podporu. Už mě štve ten socialistický přístup, že podpora je jakoby něco automatického samozřejmého, co je výchozí stav a jakékoli zpřísnění podmínek je nežádoucí. Ani jeden kritik veřejně prospěšných prací tady nenavrhnul systém, kde by teda podpory fungovaly ku pomoci druhým a nebyly zneužívány. Jen jestli nepíšete z pracáku a nejste vydržovaný námi pracujícími.
I nuceně nasazený za nacistů si mohl vybrat. Nenastoupit a přijmout trest.
Už je trapné to hanění nezaměstnaných, jestli náhodou něco nezneužívají, a přitom na dotace podnikatelům teče mnohonásobně víc miliard a zneužívány jsou taky mnohem víc, protože nejsou pod takovou kontrolou, a když se na to přijde, tak ani nemusejí ty zneužité miliony vracet (to kvůli stovce běží k nezaměstnanému hnedka exekutor). A to nemluvím o těch stamiliardových rozkrádačkách na veřejných zakázkách. V tom jedou taky jen politici a podnikatelé, žádní nezaměstnaní, dokonce ani žádní cikáni z ubytoven.
Jen jestli nejsi z těch, kdo žádné daně neplatí, jenom kradou a zneužívají ve velkém (tihle takové kecy mívají nejčastěji, asi aby odlákali pozornost).
Protože podpora v nezaměstnanosti NENÍ problém!
Jste jako na lodi, která se potápí, ale jedinou Vaší starostí je, jestli je dobře umyté nádobí.
Jde o to, že pokud se bude pozornost věnovat takovým prkotinám, nezbude čas ani energie na řešení skutečných problémů. A dost možná je to záměr.
Článek byl o zrušení nucených prací, k tomu jsem tu napsal věcné příspěvky. Vy jste si postěžoval, že tu žádný kritik nucených prací nenavrhnul systémem podpor, který by fungoval. A na to jsem reagoval tím, že není důvod nic navrhovat, protože skutečné problémy jsou někde jinde.