Vlákno názorů k článku „Za komunistů bylo lépe.“ A teď tu o Budulínkovi od Olda - Postrádám však jeden z nejdůležitějších nákladů - náklad...
-
Postrádám však jeden z nejdůležitějších nákladů - náklad na bydlení. Za 3+1 v roce 1989 jsem v nájemním bytě měsíčně platil 398,- Kčs i s "nadměrem" (příplatek, že jsme v 3+1 bydleli jenom tři). Dnes za TENTÝŽ byt platím skoro 15.500,- Kč!!! To je víc jak 350% nárůst!!!
Kdysy jsem měsíčně hypoteticky z příjmu mohl zaplatit cca 3,5 nájmů a dnes tak 1,3 nájmů.
Ano, za elektřinu jsem platil 0,48 Kčs, ale to bylo všechno. Paní redaktorka uvedla pouze cenu silové elektřiny a kde jsou další příplatky počínaje distribucí, přes obnovitelné zdroje, a další stálé platby konče! A o tom že již neexistuje "noční proud" se taky nedočtete. Včera jsem zrovna obdržel ceník od ČEZu na přístí rok - jak vysoký tak nízký tarif mají stejnou sazbu. A v distribuci se liší pouze v halířích!
A taky postrádám údaj o tom, kolik jsme před revolucí a nyní zaplatili na daních, a všech možných jejich skrytých variantách (DPH, silniční daň, daň z nemivitostí, spotřební daň, atd atd).
Když srovnávat, tak všechno. -
Takový nájem byl běžný. Obdobnou částku (369 Kčs) jsem platil za družstevní byt 3+1 v Radotíně (Praha 5), což tenkrát dělalo necelých 8 % mých hrubých příjmů (dle evidence ČSSZ).
Jinak stačí nahlédnout například do Statistické ročenky 1989 (jistě ji někde v knihovně mají), kde na str. 270 v části Služby je u položky "Nájemné za byt s příslušenstvím (s předsíní, koupelnou, vlastním WC) 2 pokoje a kuchyň s ústředním topením" je v r. 1975 cena 302 Kčs a od r. 1980 až do r. 1988 cena 358 Kčs. Za obdobný byt bez ústředního vytápění je pak uvedena cena 121 Kčs. V té ročence jde samozřejmě o průměr, daný tehdy z většího regulovaným nájemným, které se však netýkalo družstevních bytů. Tam bylo nájemné "nákladové", podle hospodaření bytového družstva, tedy většinou vyšší, než regulované. "Tržní nájemné" oficiálně neexistovalo, ale samozřejmě zejména v Praze fungoval "černý trh", kdy se platilo podle okolností údajně (nezažil jsem) cca 2 - 3x více, než ve "státním".
Ono to tenkrát s tím bydlením bylo tak, že běžný člověk buď bydlel v nájmu relativně levně, nebo "vůbec". Tedy žil u rodičů, příbuzných, známých a pod. Získat nájemní byt ale nebyl problém pro dělnické profese, protože nabídka bytu byla běžnou součástí náborových kampaní. A byty se nabízely již při závazku odpracovat v podniku 3 - 5 let. Ostatně, já družstevní byt z tzv. "družstevní stabilizační výstavby" jako "technicko-hopodářský pracovník" získal proto, že dělnictvo, pro které byly původně byty určeny, nebylo ochotno ze svého skládat družstevní podíl (celkem 32 tis. Kčs, což nebylo, pravda, úplně málo) a v tzv. FKSP podnik neměl dost peněz, aby jim to zadotoval. Takže se byty nabídly i nedělníkům, za symbolický dvouletý úvazek práce v podniku, když si ten členský podíl zaplatí.
-
Ano, POKUD jste získal byt, byl takový nájem běžný. Problém byl v tom, že získat byt bylo bez protekce a úplatků věc spíše na desetiletí, než na léta.
Ano, někdy měl člověk štěstí (jak zmiňujete např. Vy), ale statistiky, udávající velikost bytu na jednu rodinu (podstatně menší než dnes) a počet lidí na jeden byt, mluví jasně.
-
Jako trošku jiný náhled na cenu bydlení i já se svou troškou do mlýna. 3+1 1. kat. v okresním městě co pamatuji (z 60. let po cca konec 70. let) inkaso 360 Kčs. Avšak, za Husáka, neřeknu, který rok, úprava cen a do roku 1989 cca 720 Kčs. Odkoupení bytu za 65 000,- Kč, otec v něm stále bydlí a jeho inkaso činí (včetně tepla, vody a elektřiny) téměř 5000 Kč. Tedy i tady souhlasím s pisatelkou, že se žilo dráž. Nemůžu přeci porovnávat dnešní (nenažrané) tržní nájmy s tehdejší dobou, když takový typ bydlení nebyl. Ovšem, kdo bydlí ve vlastním, musí vyjít obdobně. Mimochodem, i já platím za nájem + teplo cca 17 000,- Kč. Ale také nevydělávám 2000 Kčs hrubého jako v roce 1987, po ukončení VŠ.
ČLÁNKY DO MAILU