Názory k článku „Za komunistů bylo lépe.“ A teď tu o Budulínkovi

Docela dost si vzhledem k věku pamatuji.
Ale nepamatuji si, že by vlády ( tak jako dnes) posílala občany pro různé druhy pomoci ( ono to je něco jako za první republiky byly žebračenky ).
Také žebrák na Václavském náměstí jaksi nebyl k vidění.

Komouši řešili problémy vězením. Žebrák na Václaváku dostal až 3 roky za trestný čin příživnictví.
U nás ještě hodně fungovala rodina, případně ve vězeních bylo místo, ale jak se komouši hezky umí postarat o chudé, se člověk mohl dozvědět při výletu do Ruska, kde ve velkém žebraly děti.

První republiku si pamatovat nemohu. Ale pamatuji si, že když jsme šly s kamarádkami ze školy - chodily jsme tehdy do 4. třídy. Byl rok 1961 a bylo to v Brně. Stará paní nás oslovila, jestli nemáme nějaké drobné, že by si chtěla koupit rohlík. Nebyla opilá, nebyla špinavá, byla hubená, stará a oblečená v nějakých starých šatech. My jsme žádné peníze neměly. Druhý den ve škole, když jsme to vyprávěly učitelce, ta nás poučila, že "dnes" nikdo nemůže a nesmí žebrat, protože toto prý bylo žebrání, a všichni lidé mají svůj příjem anebo důchod.
Povinnost pracovat byla stanovena zákonem. Kdo nepracoval, respektive, neměl razítko zaměstnavatele v OP, byl příživník. Byl zadržen SNB, později VB, a byl umístěn v nápravném zařízení, tedy ve vězení.

Komunismus si nechtěl připustit, že existují i chudí lidé. Sociální péče v 50.letech prakticky nebyla a za 1.republiky nebylo ani povinné sociální nebo zdravotní pojištění. Když někdo onemocněl, buď na lékaře měl, nebo se holt léčil bylinkama. Obojí bylo zavedeno po 2.sv.válce, a to jak u nás, tak i na Západě. Nicméně i za komunismu existovali chudí lidé. Moje babička měla ještě v 70.letech tak malý důchod, že byly nebydlela u své dcery, tak sama by z důchodu nevyžila. A sedláci, kterým komunisti rozkulačili majetek, taky neměli příjmy kdovíjaké. Akorát žebrat se nesmělo, ale chudí lidé existovali.

Vezměte si třeba jeden paradox: zpočátku bojovali dělníci za právo na práci. Aby nebyli nezaměstnaní a aby lidi měli zdroje na obživu svou i rodiny. Ale postupně se to přetavilo na povinnost pracovat. Pročpak asi? No, i komunisti poznali, že existují lidi, pro které je slovo práce sprosté slovo. A dneska živíme tisíce lidí, především z nejmenovaného etnika, které už ve 3.generaci nepoznalo, co to je práce. Takže třeba ta komunistická povinnost pracovat byla pro některé lidi nutnost.

25. 11. 2023, 10:08 editováno autorem komentáře

Můj děda měl na konci 60. let důchod 100 Kčs... Bolševická pomsta za to, že nikdy nevstoupil do JZD.

Moje babička v 70. letech 240,- Kčs. Bylo jí tehdy 80 let.
Ale tady bych nebyla tak ostrá. Nemusela to být pomsta za nevstoupení do JZD. I komunisti vypočítávali důchody z odpracovaných let a výdělků. A pokud vím, tak za 1.republiky si na důchod platit nemusel, nebylo to povinné a neměli to všichni. Komu sociální pojištění platil zaměstnavatel, byl pan/paní NĚKDO a lidi si takového zaměstnání považovali. Moje babička třeba pracovala jako služka u sedláka, pak byla tzv. v domácnosti, protože to v té době bylo běžné, tak měla nakonec malý důchod.

Krom toho důchodové fondy byly po 2.sv. válce vykradené, rozvrácené nebo znehodnocené fašisty. V roce 1948 byl přijat zákon č. 99/1948 Sb. o národním pojištění. Zákon umožnil vytvoření nové jednotné soustavy národního pojištění.
Více viz Wiki (i když je to tam hodně stručné): https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_zabezpe%C4%8Den%C3%AD_v_%C4%8Cesku

Postrádám však jeden z nejdůležitějších nákladů - náklad na bydlení. Za 3+1 v roce 1989 jsem v nájemním bytě měsíčně platil 398,- Kčs i s "nadměrem" (příplatek, že jsme v 3+1 bydleli jenom tři). Dnes za TENTÝŽ byt platím skoro 15.500,- Kč!!! To je víc jak 350% nárůst!!!
Kdysy jsem měsíčně hypoteticky z příjmu mohl zaplatit cca 3,5 nájmů a dnes tak 1,3 nájmů.
Ano, za elektřinu jsem platil 0,48 Kčs, ale to bylo všechno. Paní redaktorka uvedla pouze cenu silové elektřiny a kde jsou další příplatky počínaje distribucí, přes obnovitelné zdroje, a další stálé platby konče! A o tom že již neexistuje "noční proud" se taky nedočtete. Včera jsem zrovna obdržel ceník od ČEZu na přístí rok - jak vysoký tak nízký tarif mají stejnou sazbu. A v distribuci se liší pouze v halířích!
A taky postrádám údaj o tom, kolik jsme před revolucí a nyní zaplatili na daních, a všech možných jejich skrytých variantách (DPH, silniční daň, daň z nemivitostí, spotřební daň, atd atd).
Když srovnávat, tak všechno.

A ten nájem který uvádíte, ten mohl získat kdokoli, kdo prostě přišel a začal platit, jako tržní nájmy dnes? Asi ne, co... Takže porovnáváte hrušky a jablka.

Přesně tak. Olda nám trochu zapomíná, že v té 3+1 se většinou mačkali manželé, děti a babička. Dneska kdo chce, si pronajme 3+1 v Praze jen pro sebe. Dřív naprosto nemyslitelné.

Takový nájem byl běžný. Obdobnou částku (369 Kčs) jsem platil za družstevní byt 3+1 v Radotíně (Praha 5), což tenkrát dělalo necelých 8 % mých hrubých příjmů (dle evidence ČSSZ).

Jinak stačí nahlédnout například do Statistické ročenky 1989 (jistě ji někde v knihovně mají), kde na str. 270 v části Služby je u položky "Nájemné za byt s příslušenstvím (s předsíní, koupelnou, vlastním WC) 2 pokoje a kuchyň s ústředním topením" je v r. 1975 cena 302 Kčs a od r. 1980 až do r. 1988 cena 358 Kčs. Za obdobný byt bez ústředního vytápění je pak uvedena cena 121 Kčs. V té ročence jde samozřejmě o průměr, daný tehdy z většího regulovaným nájemným, které se však netýkalo družstevních bytů. Tam bylo nájemné "nákladové", podle hospodaření bytového družstva, tedy většinou vyšší, než regulované. "Tržní nájemné" oficiálně neexistovalo, ale samozřejmě zejména v Praze fungoval "černý trh", kdy se platilo podle okolností údajně (nezažil jsem) cca 2 - 3x více, než ve "státním".

Ono to tenkrát s tím bydlením bylo tak, že běžný člověk buď bydlel v nájmu relativně levně, nebo "vůbec". Tedy žil u rodičů, příbuzných, známých a pod. Získat nájemní byt ale nebyl problém pro dělnické profese, protože nabídka bytu byla běžnou součástí náborových kampaní. A byty se nabízely již při závazku odpracovat v podniku 3 - 5 let. Ostatně, já družstevní byt z tzv. "družstevní stabilizační výstavby" jako "technicko-hopodářský pracovník" získal proto, že dělnictvo, pro které byly původně byty určeny, nebylo ochotno ze svého skládat družstevní podíl (celkem 32 tis. Kčs, což nebylo, pravda, úplně málo) a v tzv. FKSP podnik neměl dost peněz, aby jim to zadotoval. Takže se byty nabídly i nedělníkům, za symbolický dvouletý úvazek práce v podniku, když si ten členský podíl zaplatí.

Ano, POKUD jste získal byt, byl takový nájem běžný. Problém byl v tom, že získat byt bylo bez protekce a úplatků věc spíše na desetiletí, než na léta.

Ano, někdy měl člověk štěstí (jak zmiňujete např. Vy), ale statistiky, udávající velikost bytu na jednu rodinu (podstatně menší než dnes) a počet lidí na jeden byt, mluví jasně.

Jako trošku jiný náhled na cenu bydlení i já se svou troškou do mlýna. 3+1 1. kat. v okresním městě co pamatuji (z 60. let po cca konec 70. let) inkaso 360 Kčs. Avšak, za Husáka, neřeknu, který rok, úprava cen a do roku 1989 cca 720 Kčs. Odkoupení bytu za 65 000,- Kč, otec v něm stále bydlí a jeho inkaso činí (včetně tepla, vody a elektřiny) téměř 5000 Kč. Tedy i tady souhlasím s pisatelkou, že se žilo dráž. Nemůžu přeci porovnávat dnešní (nenažrané) tržní nájmy s tehdejší dobou, když takový typ bydlení nebyl. Ovšem, kdo bydlí ve vlastním, musí vyjít obdobně. Mimochodem, i já platím za nájem + teplo cca 17 000,- Kč. Ale také nevydělávám 2000 Kčs hrubého jako v roce 1987, po ukončení VŠ.

Taky podle toho ty nemovitosti vypadaly. To jste si fakt nevšiml? A oční lékař o tom ví?

Poněkud úsměvná pohádka. Autorka zřejmě záměrně opomněla náklady spojené s bydlením. Asi věděla, že by se jí ta kalkulace hodně rychle zhroutila.

Neni to az tak hrozne, ja treba za byt 4+kk 100m2 platim mesicni naklady cca 5700 Kc (sprava, pojisteni, uklid, revize, plyn, elektrika, voda, internet). Pri prijmu domacnosti cca 85000 netto, je to zanedbatelna castka,

26. 11. 2023, 23:00 editováno autorem komentáře

Píšete o bytu vlastním (v SVJ), družstevním v bytovém družstvu, nebo o komerčním nájemném? A také trochu záleží, kde ten byt je.

v roce 1988 byl můj čistý plat 9426 Kčs koruny byly kryté zlatem , aktivami ČSNB a prací našeho lidu . Byt 2+1 mě stál 426Kčs , pojištění mé+rodiny 560Kčs s šesnácti násobkem pojistné události (trvale následky) za vykloubené rameno jsem po roce dostal 17tisíc . Dům postavený svépomocí cca 300tis , 100tis od podniku 80tis od MNV za stavbu v pohraničí , nějaké FKSP zbytek půjčka od banky s 2% úrokem splátky 300kčs po kolaudaci splácel jsem cca 20 let . Novomanželská 50tis úrok už ani nevím . Po narození dětí významné odpisy od banky. Cenu cigaret chlastu a jiných blbostí k životu nepotřebujete nechápu k čemu je zde uvádíte . Cena bytu (za 40 let jich bylo postaveno na 900tisíc) Než jsem si postavil domek dostal jsem podnikový byt v sobotu jsem se oženil a v pondělí si šel pro dekret a kolik že jsem za něj zaplatil ? Nula nula nic jen jsem podepsal 10let u podniku kde jsem nakonec zůstal let 20 !!!! A mimochodem rohlík ještě v 88 stál 30hal a byl vyrobený ze skutečných surovin podléhajících tvrdým ČSN , ty se musely po hadráku zrušit jinak by sem západ nedovezl NIC . Takže pokud je dneska „levněji" tak je to na úkor KVALITY A NUTRIČNÍHO OBSAHU viz měkké salámi ze separátů od firmy TRIKKATEL ! Podotýkám pro hnidopichy NEBYL JSEM STRANICKÝ FUNKCIONÁŘ ti měly platy mnohem nižší

24. 11. 2023, 08:37 editováno autorem komentáře

Opravdu byl v r. 88 9k plat běžný? To asi těžko.
Jistě tvrdé normy ČSN na potraviny... to sice byly, ale o častém vylepšení ve stylu Babicy v praxi už radši nemluvme.

V roce 1988 jste měl čistého platu 9426,-- Kčs? Nepíšete, kde jste byl zaměstnán a jakou práci jste vykonával. V roce 1988 jsem byla na "další mateřské" - dnes rodičovská, dostávala jsem měsíčně 500,-- Kč. Manželův výdělek, pracoval jako metalurg, byl 3100,-- Kč hrubého. Rozhodně nebyl žádný stranický funkcionář. V pohraničí jsme domek postavili, ale pohraniční příplatky byly dávno zrušeny. Za žádné narozené dítě jsme nedostali žádný odpustek od peněžního ústavu. Nepíši "od banky", protože tehdy pro běžné občany existovala jen Československá státní spořitelna.
Domek jsme si postavili, protože jsme k tomu byli nuceni situací. Žádný byt jsme nedostali. Od nikoho.
V roce 1988 neměl tak vysoký plat ani ředitel n.p., kde jsem byla zaměstnána. Ten bral něco kolem 4 tisíc Kčs.

v roce 84 jsem měl plat + - 5000 - 6000kč čistého jako řidič v pozemních stavbách Ostrava a kubík plynu stál 1,10kč

V Ostravě. Dál nemusíte pokračovat.

Já jsem vystudovala humanitní VŠ a můj nástupní plat byl 1.750,- Kč. Kamarádka z vesnice pracovala v JZD ve výkrmu telat a její měsíční plat byl 3.500 a víc. Komunisti preferovali dělnické profese a bylo naprosto běžné, že dělník měl větší plat než mistr (a taky ho kolikrát poslal tam, kde slunce nesvítí s tím, co ty nám tady budeš rozkazovat, s tím tvým platem). Učitelé měli taky příjmy nic moc, na rozdíl třeba od bagristy na stavbě silnice. Kamarád jako absolvent ČVUT šel po VŠ před nástupem na vojnu jezdit právě s bagrem, protože tam měl větší plat než jako inženýr. Práci v oboru si hledal až po vojně (pro VŠ tehdy na rok). Všechna data rok 1982.

Přesně... Já nastupoval v r. 1983 jako strojař konstruktér za 1850 Kč brutto, brácha se mně smál a říkal "pojď k nám házet vidlema, budeš mít čtyřku čistýho" (jezdil s finišerem). Kamarád vojenský doktor, když jsem se "pochlubil" platem, spadl v hospodě smíchy ze židle. A v r. 1988 jsem to dotáhl na celých 2700 Kč brutto... Takže by mne zajímalo povolání pána, který měl v r. 1988 skoro desítku čistého. To neměl ani můj kamarád báňský záchranář.

Třeba je ten pán profesionální skořápkář nebo dealer bonů. Bony bony, nechcete bony?

Buď si vymýšlíte nebo jste byl hodně slušný kádr. Takže jestli se vám podobní mají hůře, neshledávám na tom nic v nepořádku.

Táta jako horník na uranu si taky těch 6-9 vydělal těsně před revolucí. Teda spíš těch 6 tisíc. 9 zabral akorát, když zaskakoval v prominentní partě, kterou dával podnik všem na odiv a dával jí vždy na tu nejlepší žílu. Ty ostarní party jim odtěžovaly akorát hlušinu.

Jo tak OK, jestli jste byl horník a zlášť na uranu, to také byl platově i zabezpečením zvláštní vesmír. Ale podle toho soudit opravdu nelze.

Trochu Vám uniklo započítat k ceně bytu jeho nedostupnost za komára. Běžně bydleli v bytě 3 generace. To je dnes nemyslitelné. Máme hodně i singl domácností. Dnes je v této ceně započítána nižší nabídka, ale neexistuje situace, aby jste byt nesehnali. Cenu dále navyšuje možnost výhodné investice. Pokud by všechny byty vlastnil stát, tak by ceny výrazně klesly z důvodu, že bychom neměly prázdné byty. Na druhou stranu by na výstavbu od roku 1989 stát neměl peníze a žalostný by byl i jejich technický stav - protože by na to nebyly peníze. Začarovaný kruh.
Současný stav je nejlepší možný. Jediné co by mohlo celou situaci zlepšit by bylo zjednodušení povolovacího řízení na stavbu nových bytů.

7. 12. 2023, 11:42 editováno autorem komentáře

Škoda. Tak slibné téma článku a tak zfušovaný obsah. Autorka ale už podle nadpisu měla jasný světonázor, takže záměrně odfiltrovala všechno, co se jí nehodilo. Ostatně ani ten zdroj není o moc lepší.

V žádném případě komunismus neobhajuju. Těch problémů bylo dost – zejména neexistence cenových signálů (kvůli jednotným cenám), tím pádem způsobená neefektivita, tím pádem bída, a tím pádem všechno ostatní.

Ale proč se sakra ještě po tolika letech mají lidi potřebu se vymezovat a psát podobně tendenční články? Po 34 letech? Proč sakra nemůžou objektivně srovnat co fungovalo hůře, co lépe (ano, za každého režimu bylo něco „lépe“, téměř z podstaty věci), a rozebrat obojí z ekonomického hlediska? Myslím, že i jako strašák by objektivní článek působil lépe než takto jednostranný článek jak z PR agentury. Nechápu.

jakou bídu máte na mysli ? Nevšim jsem si že by někde v té době na rohu stály potravinové banky , no to mi vysvětlete

24. 11. 2023, 09:17 editováno autorem komentáře

Máte pravdu, úplná bída nebyla. Nebyl nikdo, kdo by umíral na ulici (ostatně to bylo i zakázáno, takového člověka by sebrali a šel by do vězení, ale, pravda, neumřel by).

Kromě základních věcí ale nebylo nic. Když něco náhodou bylo, tak to buď okamžitě zmizelo (lidi to skoupili dřív, než to zase nebude a pak to podle možností roky sušili někde ve spížích a po sklepích), anebo toho bylo naopak příliš, takže pak byly obchody plné jednoho konkrétního zboží, které ale nikdo nechtěl.

Není divu, nešlo plánovat, ceny byly dopředu dané, takže nějaká nenadálá vzácnost/nevzácnost zboží neměla vliv. Strana nabídky byla naprosto nepružná, a na straně poptávky měli lidé tendenci vykupovat spíše to vzácné zboží (tedy zcela naopak než dnes, kdy lidé kupují to levnější a tím se srovnávají ceny všeho – nedochází k výkyvům).

Tj. aby se člověk k něčemu dostal, musel třeba stát celou noc ve frontě. To je neefektivní. Když stojím celou noc ve frontě, nevyspím se a těžko můžu tvořit něco hodnotného. Když vidím díru na trhu, ale nesmím podnikat, nesmím udělat svět lepším, je to neefektivní. Můžu pracovat, chci pracovat, je to společensky žádoucí, ale nesmím. To není dobré za žádného režimu. Ten dnešní režim zase práci trestá daněmi, byrokracií, regulacemi, ztrátou různých příspěvků apod., také to není ideální.

Jsou povahy, kterým to určitě vyhovovalo. Jak to samotné nastavení, tak jim vyhovovala i ta společnost, která se tím utvořila. Nejsem si ale jist, zda těch lidí, kterým to v životě vyhovovalo, je nějaká větší část. Ale jsem si naprosto jist, že čistě z ekonomického hlediska to byla katastrofa.

tentokrát nemám námitek , souhlasím . Jen bych podotkl že to shánění „podpultovek" byl národní sport každý měl nějakého zelináře ,řezníka, kámoše v prioru někdy jsem žasl co vše bylo pod pultem ve stavebninách dokonce i písek. Prodavač nechtěl dát že to už něčí je ,no se zlou se tehdy z naší strany potýkal hodili jsme ho do kontejneru písek si naložily a odvezli (zaplacený už byl) bohužel rozjela se vyšetřovačka no sranda

Kdyby tehdy soudruzi zavedli potravinové banky, tak by v nich nebylo co prodávat, jen okurky a krevní tučnice, toho byly plné obchody. Jinak nic. Kdo chtěl nakoupit jako člověk, musel něco strčit vedoucímu prodejny a ten mu to schoval po pultem.

A co Vám brání napsat nám tady o tom?

Málo znalostí. Navíc se zabývám něčím jiným než psaním.

Navíc já kritizuju, že někdo vytvoří tendenční článek. Ne že tvoří něco. Když už tvoří, tak ať to není tendenční. (Podle vzoru: Když už peče chleba, tak ať není plesnivý.)

24. 11. 2023, 10:26 editováno autorem komentáře

Proč? Protože kdejaký zapšklý postbolševický trotl vypráví, jak bylo líp. To je hlavně reakce na to, že se vymezují jiní. Snažíte se to relativizovat hezky, ale blábolíte.

Můžete mi prosím dát odkaz na nějaký článek, kde někdo říká, jak bylo za komunistů líp? (A není to případně jen nějaký štěk vytržený z kontextu?) Já na nic podobného popravdě nenarážím.

Komunismus padl v podobné době, když jsem začínal číst. Od té doby je obrovská masírka PROTI komunismu – cokoli, co se dělo, lidi dělali, mysleli si, komunista řekl apod. bylo špatně. I když to bylo zjevně neobjektivní. Ty první roky to bylo pochopitelné, lidi se chtěli zbavit toho starého a chtěli dát od válu ty staré komunisty. (i ideologicky) Popravdě jsem žádné komunistické plky nikde nezaznamenal, a když už, tak to bylo spíš od nějakého pomateného mileniála, kterého následně všichni rozcupovali. Popřípadě různí jednotlivci v diskuzi (viz tady jeden aktivní), ti jsou opravdu bolševici, ale ti křičí akorát v diskuzi a i tam jsou ve značné menšině.

Jaký je tedy důvod k tomu, že ta nemůžou vycházet normální vyvážené články o komunismu?

Líp bylo možná nějakému nevzdělanému soudruhovi s rudou knížkou v kapse. Pak se špatně neměli ani vojáci, policajti a horníci. Zbytek národa na tom byl plus mínus stejně, stejně mizerně. Jo, a dobře se ještě měl ten, kdo mohl nabídnout nějakou protihodnotu, třeba vedoucí prodejny schoval pod pultem zboží výměnou za jinou protislužbu. Korupce byla neskutečná a dělníci byli platy preferovaní před např. vysokoškoláky.
Vyvážené články vycházet nemůžou. Profesor dějepisu na střední škole nám říkal, že pokud má nějaký politický systém problémy, musí neustále omílat chyby systémů předchozích a poukazovat na jejich chyby, aby lidi neviděli ty chyby současné. A že jich máme taky dost: inkluze ve školství, gýndýl, FVE na každé střeše, elektromobilita, bezdomovci, nepřizpůsobiví a vyloučené lokality, půl národa v exekucích, dneska i stávka. Na to je třeba neustále hledat hnidy na komunistech a vykládat, jak se dneska mají lidi dobře. Že tu komunismus není 34 let a že jsme si pitomci všechno rozkradli a fabriky vyprodali do ciziny nebo pozavírali, o tom se musí mlčet, protože u koryt jsou zahraniční majitelé a čeští miliardáři. Ti rozhodují o tom,, jakými kydy a "jedině těmi správnými pravdami" bude lid obecný krmen.

Opravdu si toho můžeme pořídit o dost více. Jen v zájmu objektivity by bylo třeba zmínit i ceny veřejné dopravy (MHD, vlaky atd.). Tady rovněž stouply ceny nadprůměrně.

máte pravdu , zejména potravin si mužete pořídit více , ale co ta kvalita ? No a vrtačka mi stačí jedna NAREXKA koupená před dávnými léty pořád vrtá no ty dnešní slýchávám od kamarádů 2roky a pak se ozve „kurwítko" ve finále si zaplatíte i trojnásobek mé narexki vyrobené ani nevím kdy

Kvalita potravin byla proti dnešku různá. Problém byl, že vlastně nic nebylo a člověk neměl moc na výběr. Takže všichni jedli to samé. Dneska skutečně jsou potraviny v horší kvalitě, ale pouze ty levné. Kdo kupuje levné a nekvalitní, tak dostává horší kvalitu, než dostal před 1989. Nicméně dnes je na výběr a nebudu počítat potraviny, které tehdy prostě nebyly, ale třeba obyčejné maso, které je lepší už z důvodu změny chovu zvířat. Jen člověk nesmí sáhnout po tom nejlevnějším balíčku v supermarketu. Méně se dnes hnojí a jsou kvalitnější hnojiva. Výroba se mění všude. Všechno není ani tak chyba komoušů, přestože velká část ano, ale prostě za 35 let se vývoj někam posunul. Co za komoušů ale platilo všude a tedy i ve výrobě potravin, tak když byl nějaký průšvih a že byly a stále jsou, tak za komoušů se to tutlalo.
Ale hlavně člověk neměl na výběr, prostě nemohl přijít do masny a koupit si kvalitní šunku. Možná drahou, ale prostě špičkovou šunku. Tahle možnost nebyla.

Kvalita potravin byla proti dnešku různá. Problém byl, že vlastně nic nebylo a člověk neměl moc na výběr.

Tohle je problém, na který se při tom srovnávání často zapomíná - a nebo "zapomíná". Jednak že mnohé věci byly sice teoreticky celkem levné, ale v praxi to často bylo k ničemu, protože nebyly dostupné vůbec. Teď nemyslím zábavné historky o sezóně nedostupnosti toaletního papíru (tehdy to až taková legrace nebyla), ale spíš trvalou nedostupnost zboží, které se nekupovalo ale shánělo a všichni to brali jako neměnný fakt, že tak to prostě je. Že když člověk chtěl televizi od československé Tesly, měl paradoxně mnohem větší šanci pořídit ji v Tuzexu (což ale pro většinu nebylo zcela legální) než ve standardní prodejně. Že koupit dítěti favorita vyžadovalo hodně trpělivosti, velké štěstí a nebo dobré známosti. A tak by se dalo dlouze pokračovat.

U potravin je pak k té chronické nedostupnosti (zaleka ne jen neustále opakovaných banánů a pomerančů) dobré vzpomenout i tristní šíři sortimentu. Ještě v polovině 80. let byl "jogurt" prostě komodita, ne že by si člověk vybíral příchuť a řešil značku nebo složení. Podobně terminus technicus "plátkový sýr" (viz úvodní titulky seriálu Malý pitaval z velkého města. Mléko? Modré nebo červené (a to ještě ne vždy a všude obě). A to už vůbec nemluvím o tom, jak absurdní je na jedné straně sledovat debaty pitvající "éčka" a procento masa v párcích a na druhé vychvalování, jak kvalitní byly potraviny za socialismu (nezřídka od těch samých lidí).

Historka o toaletním papíru je neustále vykládá jako odstrašující příklad. Už se ale nemluví o tom, že v řadě domů na vesnicích byly ještě v 70. letech suché záchody na dvorku, kde si zadky utírali rozřezanými novinami (někdo z principu Rudým právem, jiní používali noviny levnější). Ne, to nebylo z nedostatku toaletního papíru, ale proto, že ty rodiny byly chudé a byly nuceny každý dostupný zdroj recyklovat a využít do poslední mrtě. Brácha se ženil na konci 70. let a první co udělal, bylo že v podobném domě vybudoval splachovací záchod. V některých domech nebyla voda ani kanalizace ještě po r. 1990. Já bydlím v okresním městě a měli jsme tu části města, kde se vodovod a kanalizace budovaly až po r. 1995.

I za socialismu byly hodně chudé rodiny. Jistě pamatujete povodeň 2002 a např. Zálezlice. Tam spadla spousta domů, ale jen proto, že ještě v r. 2002 byly ty domy z nepálených cihel, čili tak na úrovni příbytku chudiny z pol. 19. století.

Když si dnes koupíte Narex, obvykle to i dnes bude kvalitní vrtačka. Ta kvalita potravin je dost obdobná. Ostatně kdo si vzpomene třeba zrovna na chleba, ví. ROzdíl je ten, že dnes se stravovat kvalitně můžete i v ČR. Tehdy to byl problém o dost větší.

Ostatně mnoho zlozvyků co se potravin týká pochází právě z té doby.

A ta puvodni za totace koupena narexka ma uz tyristorove plynule rizeni otacek uz v zakladu? A umi i utahovat srouby s hrubym momentakem? Ta narexka dodavana za komancu mela afaik jen 2 rychlosti.Byl tohle nejaky lepsi typ?
Taky si srovnejte kolik tehdy stala - rozhodne to nebyl levny vyrobek. Dnes mate moznost koupit levny nastroj pro lehci zatez i drahy nastroj pro narocne zachazeni.
A nastroje na akumulatory(tehdy NiCd) nebyly v nasem sortimentu vubec k mani. Vlastne ani ty akumulatorove clanky:-).

30. 11. 2023, 18:39 editováno autorem komentáře

Opravdu, jízdenka MHD v Ostravě stála 0,60 Kčs, dnes stojí 30,- Kč. O přestupech se raději nezmiňuji. Za 1,40 Kčs jste tramvají zajel až do Karviné, Bohumína, Kyjovic atd.

„síťovka" mě stála v OV- 30Kčs (student.) Dospěláci 60 , dráhy ani nemluvím , autobus to samé . Takže když to shrneme nejde o to kolik jste si vydělal , ale co jste si za to mohl koupit a že nebylo zboží širokého sortimentu no a ? Pokud člověk nebyl hlupák zbalil švadlenku , neboť látek bylo na trhu dost

V Praze měsíční síťovka pro studenta 35,- Kčs, měsíční poplatek za koleje 50,- Kčs. Kdo bydlel se zahraničním studentem, platil tuším 30,- Kčs. Konec 70.let.

Podobná srovnání, ať už z kterékoli strany, jsou pochybná především proto, že autoři mají touhu všechno skrýt za jedno číslo, ceny vzrostly tolikrát, platy tolikrát, porovnáme a je jasno, máme se o tolik a tolik lépe (nebo hůře).

Jenže takhle to nefunguje a už z principu fungovat nemůže, protože různé ceny vzrostly diametrálně odlišně. Jen z hlavy: na jedné straně voda, za tu se platilo 0.50 Kčs, dnes necelá stovka, takže poměr skoro 1:200; na druhé straně televize, za kterou jsme dali v 80. letech 13500 Kčs, dnes celkem slušnou pořídím snadno i pod 10000 Kč, tedy i nominálně ještě méně. Jediný způsob, jak z toho dostat to kýžené jedno číslo, je zvolit nějaký standardní "spotřební koš", ale pak to bude hodně citlivé na jeho složení - a každý má tu spotřebu výrazně jinou.

Na straně příjmů to pak s vypovídací hodnotou není o moc lepší. Jedním ze základních principů socialistické ekonomiky bylo, že se všichni mají mít tak nějak stejně. Nikdo neměl vysloveně existenční problémy, ale nikdo se neměl ani vyloženě dobře (nepočítám-li více či méně tolerované existence pohybující se na hraně zákona). Oproti tomu dnes je poměr mezi nizkými a vysokými příjmy mnohonásobně větší, takže jakákoli snaha vyjádřit nárůst mezd jedním číslem je naprosto pošetilá. Nemluvě o tom, že vypovídací hodnotu by spíš měl nějaký "disponibilní příjem", tedy čistý příjem po odečtení nezbytných životních nákladů, a tam jsou ty rozdíly ještě daleko výraznější.

Proto jakékoli srovnání snažící se ukázat, jestli si žijeme lépe nebo hůře, bude vždy zavádějící a nakonec bude odrážet spíš bias autora, který se snaží podpořit svůj názor, se kterým se do toho pouštěl. Není férovější přiznat, že někdo se má lépe, někdo dokonce mnohem lépe, a někdo hůře nebo i mnohem hůře? Hlavní rozdíl je spíš v tom, že dnes máme lepší možnosti, jak to ovlivnit.

Za komunistů se špatně nežilo
V létě bylo vedro, v zimě sněžilo
Z jara ledy tály, byly povodně
To jste, milé děti, přišly o hodně

dobrýýý ,

to je Plíhal :)

Není to Nohavica? Na Plíhalovu melodii?

Chybí tam třeba vodné - za bolševiků 0,60 Kčs, dnes (Kladno - Mělník) 80,44 Kč, stočné 0,20 Kčs, dnes 59,46 Kč. A od Nového roku bude ještě hůř.

Voda je nádherný příklad, jak lidé buď nevědí a nebo zapomínají, jak to dřív bylo všechno špatně.
Jenom rychlé připomenutí. Vodné 0,6 za 1m3 se platilo od roku 1954. Všude. Jen těžko si lze myslet, že náklady byly po celé zemi stejné a za 35 let se nezvýšily. Ano správně, takhle částka byla mimo. A přišli komouši s řešením. Nejdříve brutálně napálili cenu továrnám. To nestačilo a tak přišla stará dobrá státní dotace. V miliardách ročně.
Vodné 0,6 za 1m3 bylo jen na oko, skutečná cena byla mnohem větší.

Pravda, ale taky na údržbu 50 let staré sítě vodovodů nikdo nesáhl a dneska nás to dohání.

Ano. Vodné bylo naprosto brutálně dotované. Vodou se plýtvalo ve velkém a vodovodní síť se postupně dostala do naprosto strašného stavu; třeba Praha to řeší doteď.

Gratuluju k vaší nevědomosti.

Pamatuju si, že v 90. letech po jednom větším průšvihu, kdy se přímo v centru (Jindřišská?) najednou objevila několikametrová díra, expert z vodáren vysvětloval, že v některých částech Prahy až čtvrtina vody, kterou natlačí do sítě, mizí někde v zemi a nikdo neví kde.

Zato teď je vodovodní síť ve stavu naprosto skvělém. Vodárny se prodaly cizákům a síť zůstala na hrbu obcím. Doporučuji si na toto téma najít povídání F.R. Čecha z doby, kdy do toho viděl.

„Nic není tolik zodpovědné za staré zlaté časy jako špatná paměť.“ — Anatole France francouzský spisovatel 1844 - 1924

Ceny potravin, energií, nájemného, služeb, PHM, to všechno lze dohledat na webu Českého statistického úřadu. V roce 1957, když jsem začala chodit do školy, tam v sobotu ráno mne matka poslala do fronty na maso. Získala jsem místo a čekala tam tak dlouho, než mne vystřídala matka. Já jsem se šla nasnídat a pak do školy. Matka vystála frontu, než maso přivezli a pak nějaké maso na neděli koupila. Když v zelenině dostali jablka nebo jiné ovoce, stála matka frontu a já také, protože jsme dostaly každé 1 kg toho ovoce. Bylo nás 5 dětí plus 2 rodiče. Proti domu, kde jsme bydleli, se někdy v roce 1960 postavila samoobsluha. Poslali mě pro mléko. Prodavačka mi dala jen 1 l mléka. Když jsem řekla, že je to pro nás málo, že je nás 5 dětí, řekla mi prodavačka, že si nás tata neměl "tolik nadělat". Brečela jsem a šla domů. Pro mléko odešel otec. Moje rodiče měli byt, podnikový, ten byl přidělen otci. Když jsme se, my děcka, osamostatnili, byty nebyly. Někdo tady tvrdí, že "se postavilo XY bytů", ale mladých rodin bylo mnohem víc. Sestra s manželem a malým dítětem bydleli u rodičů, další sestra se dvěma dětmi a manželem bydlela v garsonce od zaměstnavatele manžela. Já jsem bydlela v podnájmu, kde nebyl plyn, voda, WC. Všechno na chodbě. Pořád něco nebylo, všechno jsme museli shánět. Ať už to bylo maso, játra, zelenina, ovoce, toiletní papír, hygienické potřeby pro ženy, dětské oblečení a já nevím, co ještě. Ještě v roce 1987, kdy jsem měla druhého syna, nebyla o dostání obyčejná mrkev. Dejte pokoj. Ano. O Budulínkovi. Budulínek - anglicky The Bad Boy Budulinek.

já bych jen dodal k těm výpočtům co kdy kolik a za kolik ?
m3 plynu 0.40kč dnes 29,8kč
3+1 nájem měsíční 147kč dnes od 14000kč
pozemek na stavbu RD buď přidělen národním výborem zdarma nebo cena za 1000m2 - 5000kč dnes za 1m2 cena 4000kč. tam nedáte ani toi toi
elektřina 1kW za 0.20kč dnes 1kW za 11,5kč
lyžařský výcvik v 7třídě základky pro jedno dítě na týden plná penze + vlek 147kč DNES od 15000kč
Byt 3+1 za smlouvu ve fabrice na 5let čekací doba rok !
Byt 3+1 za smlouvu v uhelných dolech na 10let přiděleno do měsíce !
Dnes můžete ho mít ihned za hypotéku na 30let splácení ! a to né každý!
hovězí vývar 1,10kč dnes od 55kč
A tak můžu pokračovat až mi nebude stačit stránka !
30let jsem žil v tom teda totáči a teď 30lel v demokraticky svobodném kapitalismu.
Jak si to mám přebrat co teda bylo pro mne lepší k životu ? poraďte mi.
Voda v rodinném domku s 1000m2 zahradou - paušál čtvrtletní 145kč dnes 1m3 vody za 100kč No není to nádhera ! A to energie porostou a s nimi VŠE ! Jsem vděčný za těch prvních 30let mého života s úctou DĚKUJI

Nemovitosti podle toho vypadaly, byly v příšerném stavu. Energie byly brutálně dotované. Proč asi nebylo na řadu jiných věcí, že? To byly miliardy a desítky miliard tehdejších korun ročně. A jestli platíte za kilowatt elektřiny dnes 11,5 Kč, jste naprostý blázen...

Ostatně vodovodní síťe se z toho, jak do nich komouši nevrazili ani korunu a ještě je brutálně dotovali vzpamatovávají dodnes. Právě lidé jako vy ten stát doslova prožrali. A teď byste velmi často rádi, aby se ostaní měli stejně blbě jako vy a ještě máte tu drzost řvát, jak vás ostatní okrádají tím, že vám nepřidávají tak, jak jste si vysnil.

Hrozné chucpe, číst tyhle vaše blafy.

Máma měla ještě r.1988 nájemníka v přízemí rodinného domku.
Pokoj 30m2, kuchyň 15m2. Voda na chodbě suchý záchod v domě.
Nájem platil 400 Kč za rok. Nájemník si stěžoval na nevyhovující bydlení. Takto na úkor chátrání nemovitostí žila spousta nájemníků. Nájemné nestačilo pokrýt ani základní údržbu.

To bylo proto, že komunisti klidně do domku, a to ani nijak zvlášť velkého, nařídili rodině přijmout nájemníka, protože na osobu byly vypočítané metry čtvereční, které může obývat. Všechno ostatní byly tzv. nadměrné metry, kam bylo možno dát nájemníka za pár šupů. V činžovních domech se přepažovaly byty a z jednoho většího se udělaly i tři malé, se společným WC i kuchyní. Tyhle praktiky byly hlavně v 50.letech, ale ještě k nim občas docházelo v letech šedesátých, pak už asi ne, ale lidi se toho stejně báli. Ono e to už třeba v 70.letech moc nepraktikovalo, protože to nedělalo dobrotu (lidi se rvali a dělali si naschvály), ale v zákoně ta možnost zůstala. Nájemné bylo za pár šupů ještě v 90.letech, kdy bylo tzv. regulované nájemné. Komunisti do znárodněných domů léta nevrazili ani korunu, domy de facto nechali vybydlet, pak se teda s těžkým srdcem vrátily majitelům, ale regulované nájemné se nechalo. Jednak nebylo dost bytů, kam by se lidi nastěhovali, druhak na tržná nájemné lidi neměly, když inflace v 90.letech byla jeden rok i 50%, další rok už "jen" 20%. Vybydlené byty nebylo za co opravit a majitelé s tím měli dost dlouho problémy. V té době taky začaly hypotéky, ale úroky začínaly někde na 12% p.a. Úroky na úvěry pro začínající podnikatele, jištěné nemovitostí, byly 17-20%.

Jestli upřednostňujete žvanec před svobodou tak prosím...
Peníze si do hrobu stejně nevezmu a za ty možnosti, které dneska máme, těch pár drobáků "navíc" prostě stojí.
Už ta vzpomínka, jak mi rodiče často řikali "nikomu neřikej, o čem se doma bavíme nebo nás zavřou" mi stačí vybavit, kdykoliv slyšim nějakého "stěžovatele" na kapitalismus.

Autorka lže úmyslně, nebo jen neznalost?

Napřed musíte odečíst mandatorní výdaje a potom až násobit !!!

Naši měli v ´89 měsíční příjmy cca 5.000,- Kčs a mandatorní výdaje (nájem v panclu 2+1 včetně energií a vodného a stočného) cca 500,- Kčs, Potom za pár korun moje obědy ve škole a otec v práci, matka si vařila doma sama. Takže zbylo měsíčně na útratu nějakých 4.300,- Kčs.

Dnes rodina s příjmem 50.000,- Kč, po zaplacení nájmu, energií a vodného a stočného, dále skrytých daní (zdravotní pojištění, koncesionářské poplatky, dálniční známka, pojištění vozidla, daň z nemovitosti), dále léky, zubař, komunální odpad, internet, mobil, děckám kroužky, …) zbude třeba 8.000,- Kč.
A teď můžete násobit.

A to se dnes ti, na sociálce, bez výdělku do průměrného platu vůbec nepočítají, přesto existují.

Problém je, že se zapomnělo na to, že životní úroveň šla za posledních 30 let nahoru i v zemích, které komunizmus vůbec neměli. Tedy nelze veškeré zlepšení připisovat jen pádu komunizmu. Tedy chtělo by to udělat podobné srovnání třeba v Rakousku nebo Německu, kde by také bylo výrazné. Ve skutečnosti to zlepšení u nás mohlo být výrazně lepší než je.

Já věřím pouze té statistice, kterou si sám upravím.

„Politici potřebují statistiku jako opilý kandelábr: ani jedno nic neosvětluje, ale dá se toho držet.“ — Gerd Bosbach německý matematik 1953 Zdroj: [Hauser, Jürgen, 2007, Alter, ist das herrlich!, 30, de, 978-3-8349-0528-4]

Jinak o autorce článku bych se radši ani moc nevyjadřoval.

Za komarů byl pořád a nebyl bordel jako je teď. Teď zneužívá stát kdo může, stačí se podívat kolik lidí je na dávkách apd... Potraviny obsahovaly co měli, a teď? předražený chemický hnus. A k čemu se cinkalo klíči když stejně žádná demokracie a spravedlnost není. Jen si ti s námi nahoře dělají prdel a krade se kde jen to ještě jde.

Potraviny obsahovaly co měli, a teď? předražený chemický hnus. A k čemu se cinkalo klíči když stejně žádná demokracie a spravedlnost není.

Schopnost některých lidí ignorovat realitu, jak ve vzpomínkách, tak v hodnocení současnosti, je jen obtížně uvěřitelná. Je opravdu tak těžké uvědomit si, že sama existence tohoto komentáře, tedy už to, že ho sem můžete napsat bez obav z následků, jasně ukazuje, jak strašné nesmysly píšete?

Bylo líp no to asi ne. Pamatuji si tu chudobu. Samozřejmě malus za vzdělání, takže se nám řehtali třeba řidiči že dřeme i po nocích jako intelektuálové za polovic. Což až tak nevadí jako to, že bylí chudí všichni krom papalášů.

Jako děcko jsem musel čekat na dárky tak půl roku, jen pár ročně celkově. Dnes děcka asi 100 hraček ročně. Kdysi se spořilo na dovolenou do Chorvatska celej rok. Dnes mám oblítanou zeměkouli. Kdysi jednou za 10 let počítač, Commodore 64, tak to již po totáči, spořilo se poctivě. Dnes flagship mobil, velké TV, 16jádrové PC, koupíš bez přemýšlení z části výplaty.

Takže ekonomicky je tak 100x líp.

Co bylo stejné byla spíš ideologie, normalizace, propaganda, potlačování jiných názorů. To je dnes úplně stejné, ale zase místo uranových dolů hrozí "jen" vyhazov, dehumanizace, nebo ostrakizace. Ale to se dá obejít, když člověk podniká nebo je ve vícero zemích.

Ano, přesně tak. A také to dokazuje fakt, že co se dostala k moci opět rudá, převlečená za zelenou, to jde všude zase do kelu...

Skvěle zpracovaný článek, muselo to dát dost práce sesbírat ta data, děkuji autorovi za jeho práci, není to ani tak k vyjádření názoru co do obsahu a významu, ale jelikož jde o v podstatě exaktní obsah, tka je to jenom "na vědomí". Ještě jednou díky.

Článek je samozřejmě silně tendenční. Především neodlišuje mezi lidmi, někomu se žilo lépe, někomu hůře. Troufám si ale tvrdit, že ono "žilo se lépe" se týká naprosté většiny lidí lidí. Někdo naopak pracoval ve fabrice a pak zrestituoval obchodní dům (realita) - ten to bude vidět jinak; takových je ovšem minimum.
Co bylo podstatně dražší a nedostatkové bylo určité spotřební zboží, typicky elektronika, jenomže jednak bylo zbytné, jednak se nekupovalo pravidelně. Naopak věci nezbytné každodenní potřeby, byly výrazně levnější. Kromě energií, vody, nájmů, potravin si vezměme si třeba pivo, že :-). No a samozřejmě zdravotní péče, za léky na předpis se nedoplácelo nic (kromě antikoncepce apod.); tedy platila se 1 koruna "za recept". Acylpyrin (10 tablet) stál myslím 2 Kčs, teď kolem 40 Kč.
Dražší bylo i cestování, což ale platilo pro celý svět - masová turistika nebyla zdaleka tak rozjetá jako dnes. Na druhou stranu měl každý větší podnik vlastní rekreační středisko a pobyt v něm byl za hubičku.
Podle mne jsou silně cinklé údaje o platech, rozdíly byly podstatně menší. Strýc jako soustružník si pravidelně vydělával více než ředitel jeho podniku (ČKD Blansko, závod Letovice), ovšem to se honil plán a bylo třeba dělat noční.
Pár let před koncem vlády komunistů stát poskytoval nevratné půjčky (čti dary) na výstavbu soukromých domů, které pokryly přes polovinu nákladů.
Jo - kde na to stát bral. Existoval velmi složitý daňový systém. Snad každá kategorie zboží měla jinou daň, která mohla být i záporná (potraviny) , u "luxusního" zboží naopak byla vysoká. Dále byla odstupňovaná daň z příjmu, na tu byly rozsáhlé tabulky; někde bych je našel. Měly několik sloupců podle věku a počtu vyživovaných osob (do 25 let byly daně nižší, o bezdětných nad 25 se pak zvedly - u rodin s dětmi si rodiče mohli vybrat, kdo uplatní výhodnější sazbu - samozřejmě ten s vyšším platem).
Dalo by se psát velmi, velmi dlouho.

No, nevratné půjčky na stavbu soukromého domu rozhodně nepokryly polovinu nákladů. Domek jste postavil za nějakých 200.000, půjčka byla cca 20.000. Pokud jste stavěl na brownfieldu, pak jste dostal 10.000 navíc.
Zemědělci měli plat čistá ruka, neplatili daň z příjmu. Zdravotní a sociální nebylo, to bylo právě v té dani z příjmu.
Bezdětní nad 25+ platili daň z příjmu vyšší (říkalo se tomu "volská daň"). Kdo měl děti, platil daně nižší. Pokud Vám ale děti odrostly, opět jste platil "volskou daň", protože už jste nikoho nevyživoval.
Když se narodilo dítě, byla mateřská dovolená 6 měsíců a mateřská činila 500,- Kčs (údaj z r. 1981). Od r. 1985 byla mateřská dovolená prodloužena na 12 měsíců. Rodičovská dovolená nebyla, ženy byly doma zadarmo až do nástupu dítěte do školky. Jesle byly jen ve větších městech a zdaleka do nich nechodily všechny děti. Některé děti nechodily ani do mateřské školy, nastupovaly z domova rovnou do 1. třídy ZDŠ, hlavně v rodinách, kde byla matka doma s mladšími sourozenci.

Upravený citát z klasika:
Před plyšákem to stálo za P. R. D, teď za dva.

Chcete vědět, jak se žilo za socialismu? Tak si pusťte Troškův film Slunce, seno, erotika a sledujte hlavně kulisy, módu, venkovské domy. Tam to máte jako na dlani.
Ale od té doby jsme už taky pokročili dost dopředu.

Nevěděl jsem, že podobné srovnání ještě někdo sestavuje, vždycky jsem si myslel,že jde o vykradené práce nějakého studenta,nebo novináře,které někdo vydal v článku, aby okradený nebyl okradený úplně a dočista.
Možná si někdo dokáže udělat obrázek a pak si spraví chuť tím rumem,ale ten prapor,to je opravdu síla teda.