Vlákno názorů k článku Za co nejvíce utrácíme? od Normální člověk - hmmm, a já jsem zjistil, že ušetřím čas...
-
Jarmila (neregistrovaný)Copak čas, ale jsou vysoké fixní náklady: sporák, hrnec - ten ne jeden, lžičky, vidličky, talíře, někteří šílenci si dokonce kupují roboty, pekárnu, lednici, mrazák, šlehač, wok-pánev, tácy, misky, formičky - ty použijou jen jednou v roce na Vánoce, kvůli tomu si pořizujou třeba i kuchyně nebo auto, aby měli v čem ty suroviny dotahat domů. Pak kuchařky, dřez, zástěru, navíc ten promrcasený čas - vidíte ty zbytečné náklady? V hospodě to máte jednodušší, můžete si vybrat podle chuti, do které zajdete.
-
anonymníAle tu "kvalitu" poznáte až za mnoho let. V podobě rakoviny ...
Tuhle jsem někde viděl, jak dělali rozbory z čínských restaurací. Pominu humus, který tam byl, ale po rozborech zjistili, že ty jejich slavné pikantní, sojové a já nevím jaké ještě omáčky v sobě měly tolik u nás nepovolených složek, vyvolávající právě tu zmiňovanou rakovinu, že je vám prd platné, že vidíte na přípravu jídla, když nevíte, co jednotlivé suroviny obsahují za jedy ... A že u nás není kapacitně nikdo schopen ohlídat tak velké množství občerstvoven a i kdyby, tak se dělají stále měkčí a měkčí normy, které pojídání jedů de facto legalizují. -
anonymníJá už to psal v reakci na nějaký příspěvek paní Jarmily - mne dělá problém u malých, neřetězových prodejců sehnat kuře za 45,- - tam ho mají za 65,-. Za levnějším musím právě do řetězců, bohužel. Ale barvu seženu u místního drobného prodejce za 199,- - kdežto v Baumaxu a v Obi to samé za 299,--
Naši začínající páni podnikatelé chtěli být brzy po převratu milionáři a tak nasadili pro konečného zákazníka převysoké ceny. Pak sem přišel myslím že Plus a Norma, a do Holešovické tržnice se sjíždělo půl republiky pro levné zboží. Ale nastala situace, kterou tu jistí levicově smýšlející kdysi předvídali. Naši podnikatelé nestačili a místo dalšího rozmachu řadu prodejen rušili s tím, že je uživí to málo co ještě zbylo (koukněme se, co zbylo z Jednot, Pramenů, o Včele ani nemluvě - a u drobných živnostníků to samé) a začali krachovat a zahraniční řetězce začaly ceny šponovat, protože jim odpadla konkurence.
Dnes se dovídáme, že obrovský růst cen potravin v nedávné minulosti nebyl až tak zaviněn zemědělci a neúrodou, ale rostoucí marží obchodníků. Rovněž tak navýšení DPH znamenalo v praxi mnohdy nárust ceny až o 20 %. A tak jestli se v nedávné minulosti museli spokojit s 20 %, dnes jim nebude stačit 40 % a zítra 60 % marže. Na platech prodavačů a pokladních to však znát není. Ostatně sem tam uniknuvší zprávy o chování SM a HM vůči dodavatelům hovoří jasně. -
Obyvatel (neregistrovaný)Marze jsou v nekterych pripadech i v radech stovek procent. Treba kdyz jsem slysel za kolik nakupuji nektere retezce jablka od pestitelu a jaka je pak konecna cena, tak marze za presunuti prepravky od mista A do B je opravdu uchvatna.
Drobni podnikatele odpadli nejen z vami uvedeneho duvodu, ale take proto ze pro tento stat jsou to stale "tridni nepratele". Podivejte se co vse projde velkym obchodnim retezcum, kdyby polovinu z toho delal drobny prodejce tak uz ho davno smetou. Je take zajimave, ze vsichni drobni prodejci potravin zde postupne zkrachovali a jsou nahrazeni "vecerkami". Nic proti, ale ten temer naprosto stejny sortiment opravdu nenahrazuje normalni obchod. -
Jarmila (neregistrovaný)Mléko: výkupní cena od zemědělce 8,- Kč/litr. Prodejní nejde pod 15,- Kč. V mlékárně navíc mléko odstředí, čímž ho znehodnotí, ze vytěžených částí se vyrobí máslo, smetana, jogurty, podmáslí. Proč mám platit 15,- Kč za znehodnocený výrobek?
Jdeme dál: podmáslí - je odpad. Přesto stojí více než výchozí surovina, tedy mléko.
Jogurt - otázkou je, jestli se tomu, co je na pultu, dá ještě říkat jogurt. Odtučněná tekutina, vyztužená škrobovým hydrolyzátem, ochucená cukrem a dalšímu vylepšovadly, aby se to vůbec dalo jíst. Bože, kde jsou ty komunistické jogurty ve skleničkách s hliníkovými víčky, kdy na každém jogurtu byla navrch kolečko pravé nefalšované smetany?
Pokračujeme: kysaná smetana - už to nekupuju, protože je to neskutečná s**čka (omlouvám se za to slovo, lepší se pro ten výrobek použít nedá). Nejsem zvědavá na kyselou hmotu opět vyztuženou škrobem. Stejnou funkci mi do omáčky splní plnotučný jogurt.
Přejdeme k salámům: na jaře jsme od kolegů dostali nový vzorek párků na ochutnání. Zapomněli jsme je na stole a ležely tam celý víkend. V pondělí jsme se báli, že nebudou k jídlu. Kupodivu byly růžovoučké a netknuté. Asi proto, že neobsahovaly maso. I zdlábli jsme je a nikomu nic nebylo. Myslíte, že v prodejně koupíme něco lepšího, třeba vyrobeného dokonce i z masa?
Hitem budoucnosti nejsou kvalitní potraviny, ale náhražky, ochucovadla, konzervanty, dochutidla, aromata a podobné specialitky. Lidi už v rámci tzv. "zdravé výživy" dlabou to, co nežere ani koza: šrot, pohanku, obilní slupky... Třeba naši potomci nebudou znát ani to, jen amarouny. -
anonymníAno, jako obvykle máte paní Jarmilo pravdu.
Potraviny nejsou potraviny, ale výkvět chemicko-odpadního průmyslu. Kam jdou všechny ty prvotní, opravdové potraviny? Ty vezeme na západ jako za socíku surové dřevo, a zpět vezeme papundekl?
Moji rodiče mají milého kocourka, kterého nerozcapují šunkou a jinými kulinářskými výkvěty. Ale je barometrem kvality. Když mu dají za odměnu (loví myši) kousek "šunky" a on ji nežere, tak je to prací prášek plný fosfátů zabalený do slova "šunka". Když mu dají kousek párku, a on jej nežere, je to ze zdravé soji, doplněné množstvím konzervantů a chemických barviv. Krapet šlehačky ve spreji dostává pravidelně jen v něděli - přesně ví, kdy je na ni čas a hlásí se o ní. Než jsme zjistili, že ač v rámci globalizace by měly být výrobky všude stejné, pro nás se dodává šlehačka ve sprayi - rostlinná. Tu, co kocour baští, vozíme z Německa. Když mu dáme kousek ssýra a on jej nežere, tak víme, že je to jen "eidam" bez označení sýr - tedy výrobek z rostlinných bílkovin, který mléčnou surovinu viěl leda tak z rychlíku. Tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Nejhorší je, že nám "odborníci" radili, jak takovéto imitace poznat - nápadně nízkou cenou. A co udělalo přetržené hospodářství? Vyšponovalo cenu do výše, jako kdyby byl výrobek opravdu vyroben ze suroviny, ze které měl být vyroben. Podle ceny se tedy řídit nedá a nedá se řídit ani podle údajů na etiketách
, které dle různých kontrol obsahují nepravdivé, falešné údaje (o potřebě mikroskopu na takovéto etikety pomlčím). -
Jarmila (neregistrovaný)Já bych taky netušila, že se kuře dá koupit za 45,- Kč/kg. Mně to řekla sousedka. Pravda je, že u nás tu cenu drží 3 prodejny, jedna z nich je rybárna, co má vedle ryb i drůbež (teda zatím ji mají). Já to beru tak, že všechno je to holt o informacích, mauí cenu zlata, v tomto případě levnějšího kuřete.
Omlouvám se, že můj příspěvek je trochu mimo hlavní téma debaty.
Mohlo by vás zajímat
-
Na kartu v Albánii nespoléhejte, stoeurovky nechte doma a dejte pozor na poplatky za výběr z bankomatu
-
Učitel tvrdil, že žáka neuhodil, soudy mu ale nedaly šanci žáka vyslechnout. Zasáhl Nejvyšší soud
-
Úspěch s první hromadnou žalobou: Soud přiznal nárok na 1,6 mil. Kč. Jak vám může hromadné řízení pomoci?
-
O vyšší příspěvek na bydlení lze žádat jen do konce července. Jak doložit příjmy a náklady na bydlení online?
ČLÁNKY DO MAILU