Vlákno názorů k článku Za co nejvíce utrácíme? od anonym - "Jsou ochotni pro zlevněné rajče jet přes půl...

"Jsou ochotni pro zlevněné rajče jet přes půl města, ale už si nespočítají, kolik času a prostředků vynaložili na dopravu ..."
Bohužel, k takovýmto úkonům jsou doslova hnáni např. důchodci. Ti mají relativně dost volného času, někde i hromadnou dopravu zdarma a tak podstupují ono sháněcí martirium. A nejen s rajčaty - ale i s léky, o náhradě podělané pračky ani nemluvě.
Nejsem sice důchodce, ale když vím, že něco budu v budoucnu potřebovat, tak to prostě cestou okolo nějakého obchodu omrknu, za kolik to tam prodávají. Případně prostuduji hafo letáků, které dostáváme a doba a nuzné mzdové podmínky nás naučily kupovat to, co je v akční nabídce /ale ověřujeme, zda je to opravdu výhodné - na špek prodejní reklamy, že jejich cena je nejvýhodnější, i když za rohem to má někdo jiný levnější a bez akce, již dlouho nedáme - v tom nám i hodně pomáhá uvádění ceny za množství - litr, kilo .../, byť někdy v předstihu před předpokládaným termínem potřeby. Někde jsem četl vyznání od obchodníků, že nemají rádi takové kupující, co nakoupí jen výhodné akční zboží a ostatního, předraženého zboží si nevšimnou. A takoví se snažíme být. Nebudeme kupovat kuřecí řízky za 149,-/kg, když tytéž můžeme mít v akci na 99,- či dokonce za 89,-. Kilo mouky místo za 12,- jen za 6,50. Litr benzinu u Shelky za 32, u jiné o kus dál jen za 29,--. Ono je to "pár" korun, co ušetříme, ale za ony ušetřené peníze si pak můžeme dovolit nakoupit i jiné zboží, na které by nám jinak nevyšlo nebo za něj stavebně spořit atp.. Někdo může namítnout, že určité peníze může spotřebovat třeba mrazák - ano, svou spotřebou něco vezme, ale stále je to míň, než když si zboží koupíme za plnou cenu. A jeho pořízení také něco stálo - ale to bychom taky mohli počítat zbytečné náklady na pořízení a provoz auta, TV, PC, ledničky a dostali bychom se někam do doby kamenné. Je zkrátka někde hranice, za co člověk utratí peníz a za co již ne. A tu má každý člověk či rodina někde jinde. Jinak se bude chovat člověk s 10titsícovým příjmem a jinak člověk s 50titisícovým příjmem. A charakterem českého chudého človíčka je dělat ze sebe něco víc, než ve skutečnosti je. A tak v obchodě třeba odmítne vrácené drobné nebo je mu jedno, že kilo masa koupí za 2 stovky místo za stovku. V Německu za vámi vystartuje pokladní třeba až k autu, aby vám ty jejich centy vrátila. Nebo Němci, když zjistí, že jsme Češi (ne, neřveme na celý market jako Italové nebo jiné snědé etnikum), tak nám doslova zrentgenují nákupní košík, protože tuší, že nebudeme nakupovat zbytečně drahé zboží, a ono pro čecháčky levné zboží si také hned koupí. Máme ve městě 3 čerpačky, ceny se liší o destník. přesto Němec neváhá zajet k levnější cca 3 km (vzhledem k jejich příjmům je to směšné - ale šetří i tak). Nebo jaké bylo u nich pozdvižení, když ze € dostávali stále méně a méně vlivem posilující koruny - pak je oběd pro celou rodinu vyšel místo na 10 € na 12,5 €, za což tam u nich nedostanou skoro ani párek v rohlíku. Nebo jsem někde četl o jednom z nejbohatších lidí, o pánu IKEA (nevím přesně jak se skutečně jmenuje) vyměnil svého holiče za ještě levnějšího - aniž by ho situace k nějakému škudlení nutila.