Hlavní navigace

Z červencové mzdy už bude zůstávat dlužníkům v exekuci zase více peněz

14. 7. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
K 1. 7. 2020 se změnil způsob výpočtu nezabavitelných částek na dlužníka a jím vyživované osoby, což povede k jejich letošnímu už třetímu zvýšení. Z červencové mzdy vyplácené v srpnu tak už zůstane dlužníkům více peněz, protože se zvýší exekučně nezabavitelné minimum.

Už potřetí se letos zvýší ochrana dlužníků v exekuci, kterým je pro úhradu jejich dluhů sráženo ze mzdy, platu, sociálních dávek apod. O první změně jsme psali ve článku Dlužníkům v exekuci zůstane v roce 2020 více peněz, o druhé ve článku Z dubnové mzdy už bude zůstávat dlužníkům v exekuci více peněz.

Tentokrát si připomeneme tu třetí a poslední: Od 1. 7. 2020 se nezabavitelná částka na osobu samotného povinného (dlužníka) zvýší z dosavadních 2/3 na ¾ součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu a nezabavitelná částka na vyživovanou osobu se zvýší z ¼ nezabavitelné částky na povinného na 1/3 této částky.

Nezabavitelná (exekucí nepostižitelná) částka na (osobu samotného) povinného (dlužníka), která mu musí vždy zůstat, bez ohledu na výši dluhů a počet věřitelů a nařízených exekucí, tak bude činit již 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy (od 1. 4. 2020 valorizované) částky 3860 Kč, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, bez ohledu na to, kde dlužník skutečně žije, a to 6502 Kč (stanovené resp. valorizované již k 1. 1. 2020), čili ¾ z částky 10 362 Kč.

Nezabavitelná částka na povinného tak od 1. 7. 2020 bude ve výši 7771,50 Kč. Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu ve výši 1/3 nezabavitelné částky na povinného pak bude od 1. 7. 2020 představovat 2590,50 Kč.

Pravidla výpočtu se mění od 1. července a týkají se až mzdy za červenec, tedy srpnové výplaty

Nově vypočtené nezabavitelné částky se uplatní poprvé za výplatní období, do něhož připadne den účinnosti příslušného novelizačního nařízení vlády (t. j. 1. 7. 2020), tedy při zúčtování mzdy za červenec 2020 v praxi prováděném v srpnu 2020.

Ještě si pro úplnou znalost parametrů pro srážky připomeňme, že částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, ve výši dvojnásobku součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako dvojnásobek součtu částek 3860 Kč a 6502 Kč bude činit i od 1. 7. 2020 20 724 Kč.

Tato částka se k 1. 7. 2020 měnit nebude, zůstane na úrovni, na jaké je od 1. 4. 2020. O změnách v exekučních srážkách ze mzdy a jejich parametrů od 1. 4. 2020 jsme psali.

Vývoj parametrů pro srážky ze mzdy v posledních letech

 Rok 2017 2018 2019 2019 2020 2020 2020
      do srážek ze mzdy za měsíc květen včetně od srážek ze mzdy za měsíc červen do srážek ze mzdy za měsíc březen včetně od srážek ze mzdy za měsíc duben do srážek ze mzdy za měsíc červen včetně od srážek ze mzdy za měsíc červenec
Nezabavitelná částka na povinného v Kč 6154,67 6225,33 6428,67 6428,67 6608 6908 7771,5
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu v Kč 1538,67 1556,33 1607,17 1607,17 1652 1727 2590,5
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (tzv. 100% částka výpočtové základny) v Kč 9232 9338 9643 19 286 19 824 20 724 20 724
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy 3077 3112 3214 6428 6608 6908 6908

Připomenutí postupu při srážkách

Nyní si ještě připomeňme výpočtový vzorec srážek ze mzdy (v jehož rámci je třeba po odečtení nezabavitelných částek rozdělit přebývající částku čisté mzdy až do částky, nad kterou se sráží bez omezení, na třetiny), jakož i celkový postup při realizaci srážek ze mzdy.

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí vždy zůstat (a tedy oprávněným věřitelům nikdy nepřipadá) alespoň toto nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek (základní nezabavitelná částka) a, pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, tak také další částky, jak jsou dále uvedeny (a to jedna nebo dvě třetiny onoho zbytku čisté mzdy převyšujícího základní nezabavitelnou částku).

Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek až do částky, nad kterou se sráží bez omezení, se rozdělí na tři třetiny.

1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).

2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek přednostní pohledávky specifikuje ust. § 279 odst. 2 občanského soudního řádu – a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.

3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.

Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu.

Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi)

Schématické znázornění výpočtového vzorce srážek ze mzdy po změně konstrukce nezabavitelných částek od 1. 7. 2020

Co zůstává povinnému dlužníkovi Co připadá oprávněným věřitelům
Celková nezabavitelná částka Čistá mzda po odečtení nezabavitelných částek
Na samotného povinného dlužníka Na manžela nebo manželku Na vyživovanou osobu (dítě) max. 20 724 Kč
7771,50 Kč 2590,50 Kč 2590,50 Kč max. 6908 Kč (+ případný zbytek 1 nebo 2 Kč vzniklý zaokrouhlováním)
připadne povinnému dlužníkovi
max. 6908 Kč připadne na přednostní pohledávky, jinak připadne povinnému dlužníkovi max. 6908 Kč
připadne na nepřednostní pohledávky a případně na přednostní pohledávky
zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky a 20 724 Kč připadne na přednostní pohledávky a případně na nepřednostní pohledávky

Příklad

Ženatý zaměstnanec s 1 dítětem pobírá čistou mzdu 31 000 Kč čistého, z níž v exekuci splácí nepřednostní dluh (tj. uspokojuje se nepřednostní pohledávka). Jeho celková nezabavitelná částka činila za měsíce leden, únor a březen 2020 6608 Kč na samotného povinného dlužníka a 2 x částku na vyživované osoby 1652 Kč, tedy celkem 9912 Kč. Když se tyto nezabavitelné částky odečetly od jeho čisté mzdy, zbylo z ní 21 088 Kč. Tato částka se rozdělila na 3 třetiny po 6608 Kč a 1264 Kč. (Částka 19 824 Kč se rozdělila na tři třetiny a zbytek nad částku 19 824 Kč čili 1264 Kč.) Dlužníkovi zůstaly dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) čili 2 × 6608 Kč a celková nezabavitelná částka 9912 Kč, takže celkem 23 128 Kč. Ve prospěch věřitele bylo sraženo celkem 7872 Kč, což je jedna třetina zbytku čisté mzdy 6608 Kč a plně zabavitelná částka 1264 Kč.

Od 1. 4. 2020 se celková nezabavitelná částka na povinného zvýšila na součet částek 6908 Kč na něj samotného a 2 x na vyživovanou osobu 1727 Kč (tj. 3454 Kč), tedy celkem na 10 362 Kč. Když se tato nezabavitelná částka odečetla od čisté mzdy, zbylo z ní 20 638 Kč. Tato částka se rozdělila na tři třetiny po 6879 Kč (a zůstala 1 Kč). Dlužníkovi zůstaly dvě třetiny zbytku čisté mzdy, které vznikly po odečtení celkové nezabavitelné částky, tedy 2 × 6879 Kč (tj. 13 758 Kč), celková nezabavitelná částka 10 362 Kč a zbytek 1 Kč vzniklý zaokrouhlováním (třetin zbytku čisté mzdy), tedy celkem 24 121 Kč. Ve prospěch věřitele byla sražena zbývající jedna třetina zbytku čisté mzdy 6879 Kč, která zůstala po odečtení nezabavitelných částek. Měsíční splátka dluhu z příjmu za měsíce duben, květen a červen tak byla o 993 Kč nižší, než splátka dluhu ze mzdy za měsíce leden, únor a březen 2020.

Od 1. 7. 2020 bude nezabavitelná částka činit 7771,50 Kč na samotného povinného dlužníka a 2 × 2590,50 Kč na vyživované osoby, tedy celkem 12 952,50 čili po zaokrouhlení 12 953 Kč. Po odečtení celkové nezabavitelné částky zbude 18 047 Kč, které se rozdělí na tři třetiny po 6015 Kč (a zbytek 2 Kč). Z tohoto zbytku čisté mzdy připadnou dlužníkovi dvě třetiny čili 12 030 Kč a zbytek 2 Kč, což spolu s nezabavitelnými částkami 12 953 Kč činí 24 985 Kč. Měsíční splátka dluhu pro věřitele ve výši jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) bude činit 6015 Kč, takže splátka dluhu z příjmu za měsíc červenec 2020 a další bude dokonce o 1857 Kč nižší, než splátka dluhu ze mzdy za měsíce leden, únor a březen 2020.

Jak vidno, dlužníci v exekuci si letos hodně polepšili. I když samozřejmě mít exekuci na příjem není nic příjemného…

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.