Přece jenom bych očekával od měšce nějakou hlubší analýzu a ne jen zopakování obecně známých věcí bez čísel. Autor má asi i problémy s logikou: v nadpisu se ptá "Vzrostou ceny nemovitostí?" a v závěru říká, že se asi "udrží pod evropskou úrovní". Jedno druhé vůbec nevylučuje, takže si každý vybere.
Jinak si myslím, že ceny dost vzrostou - jak kvůli všeobecnému růstu mezd, životní úrovně, tak třeba i kvůli skokové změně DPH na stavební práce. Za ty ceny co dneska si prostě už nikdy nic nepostavíte. I v ostatních zemích byl takový nárůst značný a nevidím důvod, proč by se za 10 let ceny nemovitostí lišili od průměru chudších zemí Unie.
Souhlasím, ale nebude to plošné. V Praze jsou mnohdy uměle vysoké ceny, které neodpovídají realitě. Musíme do toho, chtě nechtě, započítat i nemovitosti s regulovaným nájemným a tím pádem zkreslené tržní prostředí. Autor má pravdu v tom, že mnoho cizinců u nás již nemovitosti vlastní. A nejen to, mnohé nemovitosti se pro cizince staví. Ochranná bariera 7 let je nesmysl. V čem je problém? Že u nás cizinci, po vstupu do EU, masivně vykoupí pozemky? A proč by to dělali? Ti, kteří to uvažovali účelově (z důvodu stavby, spekulace, hospodaření), tak už dávno provedli. Pozemky, ani stavby si nikdo od nás neodveze. Maximálně je bude využívat a také udržovat. K tomu je třeba nastavit právní prostředí. Zemědělské pozemky, po vstupu do EU, budou z jedné poloviny (někdo dokonce odhaduje ze 2/3) nevyužívané. Efektivně se bude hospodařit jen v úrodných oblastech. Jediná šance pro zemědělce, je buď toho co nejdříve nechat a nebo přejít na něco jiného. Například pěstování produktů pro biologické topení - šťovík krmný a nebo rychlerostoucí dřeviny. V běžných zemědělských komoditách (obilí, brambory apod.) nemáme žádnou šanci. Ani při 100% dotacích. Pokud někam směrovat dotace, tak právě do alternativních produktů a vesnice raději "naučit" jak využívat venkovskou turistiku ve velkém. Vzorem může být Rakousko, kde jsou v tomto daleko před námi, ale i celou Evropou. Jenže to by naši vyjednávači museli vědět, co vlastně naše republika bude, po vstupu do EU, vůbec dělat. Co pro nás bude perspektivní a kde máme šance, v konkurenci, uspět. A ne se hádat o procenta na zakonzervování bídy našeho venkova.
Videl jste nekdy fakturu za zalesneni hektaru lesa? A jake jsou naklady na jeho udrzbu? Predpokladam, ze je vam jasne, ze je to na dalsich 60-80let investice s nulovym vynosem.
Obavam se, ze abysme mohli k necemu podobnemu prikrocit, tak by ty subvence musely byt mnohem a mnohem vetsi nez jsou v soucasnosti. I v EU s jejich 100% subvencemi je zalesnovani pomerne velky ekonomicky problem. Myslite, ze kdyby se daly nevyuzivane plochy jednoduse (a levne) osazet smrky a nechat byt, tak by uz nebyla Evropa jeden velky smrkovy haj a Evropska Unie organizace s prebytkovym rozpoctem? ;-)
Samozrejme, ze dotace na plodiny nejsou zrovna efektivnim hospodarenim. Klasickou ukazkou je dotace naseho cukrovarnickeho prumyslu, kde stoji (podle oficialnich statistik MZ) jedno pracovni misto slovy tri miliony rocne.
S tim urcite souhlasim, jen jsem chtel upresnit, ze sazeni stromecku neni zrovna samospasitelne.
Co se tyce navratnosti, tak hodne zalezi na tom kde je les umisten. Takovy jehlicnaty les na rovine, idealne blizko zeleznicni trati muze byt docela lukrativni majetek. Na druhou stranu les nekde v horach za civilizaci, ma co delat aby vydelal na ty lidi co se o nej staraji. Nastesti v takovych oblastech se daji, alespon dobre vykoristovat mistni pracovnici. Viz. severni Orava, aneb jak si dobre zamakat s motorovou pilou cely den za desitku hrubeho v SK mesicne. :-)
Zakladnim problemem je vsak konstanta 60+ let. Kdyz si uvedomite kolik cini jenom uroky za takovou dobu, tak je jasne, ze pocatecni investice je hodne silena.
Nemluve o problematicnosti investice na 60+ let dopredu. Rikate, ze je zajem o drevo? Ano, to skutecne je. V soucasnosti neni vetsinou kvalitni drevo problem udat. Zaroven se ale neda rici, ze by byl nejaky zasadni prebytek poptavky nad nabidkou. Nevim napriklad o tom, ze by zacala vlada zavadet strategicke drevene rezervy jako je tomu u benzinu. :-)
Z toho vyplyva, ze pri pripadnem zasadnim narustu zalesnene plochy bysme se lehce mohli dostat k otazke: kam s nim (tedy se drevem). Nemluve o tom, ze mluvime o drevu, ktere sklidime za 60+ let. Za sedesat let se muze stat moc veci, pokud byla vase babicka prachata a zila jinde nez tam kde vy dnes, tak mozna pred sedesati lety obdivovala jeden z prvnich elektrickych sporaku. Vy mate dneska (pravdepodobne) doma mikrovlnku a sklokeramickou desku.
V soucasnosti je jednim z hlavnich odbytist papirensky prumysl. Jenze klidne za nejakych deset let muze nejaka chytra hlava vymyslet elektronicky papir a noviny si budete stahovat pres nejake Wi-Fi rovnou na Vas elektronicky papir. Z papiren budou vyrobci elektronickeho papiru a elektronickych pamprsek ci neceho jeste horsiho. :-)
A co pak budete delat s tim Vasim drevem, co Vam prave dorostlo? OK, mozna ho spalite a vyrobite teplo pro nejake baraky, ale treba taky v te dobe bude centralne vytapet celou CR fuzni Temelin II Gold Gregr Edition.
Ja osobne bych do takoveho business penize neinvestoval. Ale pripadnemu zvyseni dotaci na zalesnovani a udrzbu lesu bych se nebranil, vzhledem ke stavajicim pomerum by to byly vicemene prachy cista ruka. ;-)
Je to fakt, je to složité. Mě se to plácá, když nevím přesné částky.
Možná, že by se to finančně úplně nevyplatilo. Zase na druhou stranu by tu byly lesy které by čistily náš vzduch, snižovaly by nebezpečí povodní, mohli by se sem vozit bohatí Němci, kteří by si sem chodili zastřílet po zvěři ;-), .... .
A nějaké nulové poptávky po dřevě bych se až tak nebál. Kromě topení a papíru se dá použít i na stavební účely. Vžďyť se nemusí pěstovat jenom smrk. Po takovém dubovém nebo bukovém dřevě na nábytek by byla určitě pořád poptávka.
.... A vykácet se to může vždycky, ne?
Hmmm... No samozřejmě že se "vzrostou ceny nemovitostí" a "udrží pod evropskou úrovní" nevylučuje. Proč by také mělo, že? To že ceny bydlení můžou růst postupně s cenovou hladinou a s růstem životní úrovně, to je, troufám si říct, samozřejmé. O tom ale článek nebyl. Těžko si lze představit, že by měly být v budoucnosti tak obrovské rozdíly v cenách v rámci jednoho státu (EU). Článek byl o tom, že se ty ceny nesjednotí příliš rychle.