Vlákno názorů k článku Vyvázali byste se ze systému sociálního pojištění? od Webb - "V případě, že by tuto možnost stát nabízel,...
-
Webb (neregistrovaný)
"V případě, že by tuto možnost stát nabízel, byste tak neplatili sociální pojištění, ale na vás by bylo zajistit se na důchod a poradit si s příjmem během nemoci i mateřství."
Jenže zajistit se na důchod a poradit si s příjmem během nemoci musejí už dnes mnozí z těch, kdo do systému platili, ale jsou z různých důvodů vyšachováni. A je to v tomhle směru čím dál horší. Přibývá lidí, kteří nemají nárok na žádný důchod, přestože nějakou dobu do systému platili, ale potřebné roky na přiznání důchodu nenasbírali - a aby mělo nárok na důchod ještě méně lidí, tak se ta doba prodlužuje. A teď si představte, že někdo ví, že už nemá šanci potřebný počet let nasbírat, ale není mu dovoleno se na stáří zajistit, neboť musí dál platit státu, od kterého pak nic nedostane. Je to celé zvrácené! Ne však pro tu nemožnost odhlásit se z pojištění, to bych viděl až jako druhou alternativu, ale proto, že stát neustále omezuje plnění. Jako naposledy s těmi diskutovanými podporami. Člověk aby platil, ale když přijde o práci, stejně nic nedostane a musí se postarat sám.
Jediné, co ještě funguje, je podpora v mateřství. Sice nic moc, ale pomoc to je. Vsadím se ale, že za pár let bude i ta omezena například zákonem nařizujícím nucené práce matkám čerpajícím tuto podporu. Nemohou přece dostávat něco jen tak zadarmo. On už to ten exot na ministerstvu nějak odůvodní...Je to prostě neúnosné, když musejí všichni platit, ale čím dál méně lidí něco v nouzi dostane.
-
Webb (neregistrovaný)
Co je to za bláboly? Neplatil dostatečně dlouho, dostatečně nepřispěl - někdo odvede za 10 let víc než jiný za 40, ale důchod nedostane! Někdo to nezvládne odpracovat kvůli zdravotnímu stavu nebo jiným okolnostem a je ze systému vyřazen, ale platit do něj musí dál, když se naskytne možnost výdělku. Ta pravidla jsou zvrácená a je to čím dál horší, takže buď se najde někdo, kdo obnoví sociální stát pro všechny, nebo bude brzy většina pro zrušení nefungujícího systému bez náhrady, neboť to už pak vyjde na stejno, prostě návrat o pár století zpět.
-
Tecik (neregistrovaný)
Dobra, navrhneme idealni reseni prumerna mzda*pocet let, dale vzit v potaz vyvoj prumerne mzdy, a udelejme castku, kterou odvede-li clovek, ma narok na takovy duchod, ale PRESNE dany z konkretni castky, jez odvedl. Nic vic, nic min.
Jenze svet neni spravedlivy. A s temi roky, kolik znate lidi, kteri za 10let odvedli vic jak lide za 40? Dalsi vec, paklize se ty 40let vs 10let odvodu castky budou shodovat, tak maji obe skupiny narok na TOTOZNOU davku castky, jenze uprimne, kdyz budu mit 4 nasobny plat, a v duchodu dostavat almuznu, tak moc nadseny nebudu.
-
xls (neregistrovaný)
Tohle je opravdu megasprosťárna. Bohužel se týká i mé manželky. Protože žila a pracovala část života v zahraničí, tak může tady v ČR jen tučně platit a nic nedostane. A díky tomu prodlužování donekonečna už vůbec ne. Kdyby stát nebyl vyložený zloděj, tak udělá v takové situaci proporcionální plnění.
-
Petr (neregistrovaný)
Jo a dodatek. Moje kamarádka žila 7 let v Anglii. STRAŠNĚ se divila, že se jí u nás ty roky nezapočítají do důchodu, když v Anglii "přece platila daně". Absolutně nebyla schopna pochopit, že anglické daně a české sociální pojištění jsou dvě různé věci. Spousta lidí prostě nemá na to, pochopit základní souvislosti.
-
Mirek (neregistrovaný)
Jak rekl spravne, jeho kamaradka plati neuveritelne penize do systemu. Plati je proto, ze byla v zahranci, ziskala zkusenosti a jiny pohled na vec.
Ja byl taky dlouho v zahranici a to ze budu kracen na duchodu neresim. Platim se skripenim zubu neuveritelne odvody.
No a pri ruznych prilezitostech posloucham od ruznych lidi reci o tom, ze jit do zahranici bylo moje rozhodnuti.
Ze jsem mel zustat jako oni na miste, radsi poctive chodit pet let na pracak nez se situace v miste trosku dala dokupy(pokud se dala)a tlouct bidu z nouzi, prosti byt tak cesky prizpusobivy.
Jsem v klidu, az budu v duchodovem veku, tak stejne vsichni ti prizpusobivi co ukazuji kolem prsty na ty co delaji vse jinak, tedy se treba snazi ziskat zkusenosti v jinem meste, zahranici, bez duchodu tak jako ja, patrne uz ani nezbyde na davky a tak se zase prizpusobive postavi k charitativnim vyvarovnam protoze to bude zrovna in.
A budou huhlat o tech co se rozhodli jinak o tom ze to bylo jejich rozhodnuti. -
Pokud jste žil v cizině 5 let (a ta zmiňovaná známá 7 let), tak fakt nevím, co řešíte. Mezi 18 lety a důchodovým věkem 67 let je 49 let.
Najít v tom 35 odpracovaných let, zvlášť když se prvních 6 let studia po dosažení věku 18 let započítává coby náhradní doba, mi fakt nepřipadá problém - stačí v ČR odpracovat něco přes 2/3 z celkově odpracované doby.
A nevím o tom, že byste byl nějak bitý na výši důchodu (tedy kromě toho, že vysokopříjmoví pojištěnci jsou znevýhodněni). Jestli si myslíte, že ano, tak prosím o citaci konkrétního ustanovení.
Jinak já taky platím odporně vysoké peníze do systému. Bohužel ten systém je z povahy věci drahý. -
Můžete to nějak vysvětlit?
Pokud tedy neřeknete, že by se důchody mohly snížit všem, což je podle mne následek přibližně stejně nežádoucí, jako zvýšení nákladů systému.
Samozřejmě, spravedlivější řešení může mít své náklady, to je legitimní.
Ale tady už řešíme to skutečné jádro sporu, jestli je stávající řešení spravedlivé, či nikoli.
Já si myslím, že je spravedlivé, protože si myslím, že povinnost státu někoho zabezpečit na stáří nevzniká tím, že v něm ten člověk pracoval/žil v den odchodu do důchodu, ale tím, že v něm pracoval/žil převážnou část svého života. -
Webb (neregistrovaný)
Tak především povinností každého civilizovaného státu je zabezpečit každého, kdo v něm žije. To je základ. V opačném případě nemá stát absolutně žádné právo komukoliv něco diktovat, nebo od něj něco vybírat. Právo na základní důchod by měl mít každý, a pak podle zásluh, jedno jak vypočtených, vyšší. I když třeba zrovna v té Británii na zásluhy moc nehledí, to už je ale do jiné debaty, jak to počítat.
A k tomu financování, na které se mě ptáte, těch lidí bez důchodu není zas tolik, aby se kvůli tomu muselo víc vybírat, nebo ostatním důchody snižovat. Všechny evropské státy doplácejí důchody z rozpočtu, tady by úplně stačilo například zrušit nemravné doživotní renty bývalým vojákům a policajtům, zdravým a většinou ještě mladým lidem, a hned by bylo na důchody pro všechny. A to nepíšu o tom, kolik by bylo volných peněz, kdyby se tolik nekradlo. -
V Evropské sociální chartě ani dodatkovém protokolu opravdu nevidím povinnost vyplácet důchod. Je tam povinnost:
"umožnit starým osobám, aby zůstaly co možná nejdéle plnoprávnými členy společnosti prostřednictvím: a) dostatečných prostředků..."
To lze nepochybně umožnit i prostřednictvím transparentního důchodového systému - pokud ho využijete, je vám umožněno být plnoprávným členem společnosti. Pokud ho nevyužijete, nelze popotahovat stát.
-
Webb (neregistrovaný)
Když jsou podmínky nastaveny tak, že ho někteří využít nemohou, tak těžko. A stát ty podmínky mění tak, aby těch, kdo ho nebudou moci využít, přibývalo. A nejde jen o důchody. Ale obecně:
"Každý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na sociální a zdravotní pomoc."
"S cílem zajistit účinné uplatnění práva na sociální a lékařskou pomoc se smluvní strany zavazují:
1. zajistit, že každé osobě, která je bez přiměřených prostředků a která není schopna si takové prostředky zajistit bud' sama vlastním úsilím nebo je získat z jiných zdrojů, zejména prostřednictvím dávek ze systému sociálního zabezpečení, bude poskytnuta přiměřená pomoc a v případě nemoci i péče nezbytná podle jejího stavu"Taky je tam něco o právu na život v důstojných podmínkách, nebo je to v jiném dokumentu, to je jedno, Český stát z toho stejně nic neplní!
-
Když to citujete, tak si všiměte, že je tam spousta tzv. právních norem s relativně neurčitou hypotézou. Laicky řečeno, není jednoznačně stanoveno, kdy to stát musí učinit - místo toho tam jsou neurčité "Každý, kdo nemá dostatečné prostředky", "je bez přiměřených prostředků" a podobně.
To znamená, že je prostor pro možnost posoudit, co jsou dostatečné, přiměřené a podobně prostředky a kdy začne něco vyplácet. Navíc i ona pomoc stačí, když je přiměřená.
V praxi si je signatářský stát musí stanovit sám, a je to tak dobře.Právo dostávat sociální dávky (ať už se jmenují jakkoli) nemůže z povahy věci být absolutní.
Pochopte, že stát má možnost rozdávat jen to, co jeho občané nejdřív vydělají. A na argument "kdyby se nekradlo" poznamenávám jen to, že dělíte kůži medvěda, který ještě běhá po lese - nejdřív navrhnětě a přispějte k prosazení opatření, která podle Vás přispějí k tomu, aby se nekradlo, a vyčkejte, až tato opatření něco přinesou, pak můžete teprve rozdávat peníze, které jsou za stávající situace rozkradeny.
-
Webb (neregistrovaný)
Když ta pomoc nestačí na přežití, tak určitě není přiměřená!
Proč bych měl navrhovat, jak zamezit rozkrádání, když takových návrhů má vláda spoustu od organizací, které se tím zabývají, jen je odmítá uplatnit. Dělit se ty peníze dneska nedají, to je jasné, ale záleží jen na vládě, kdy a jestli vůbec někdy budou k dělení.
-
Táňa (neregistrovaný)
Pravidla jsou známá a je třeba je dodržovat. Že nejsou ke všem, hlavně dle jeho mínění, spravedlivá, je druhá věc. Tady by se většina vyvázala nejen ze sociálního, ale i zdravotního pojištění, ale až by došlo k tomu, že má platit za léčení nebo k tomu, že nebude mít žádný důchod, tak by řvala. Tyto systémy jsou nevýhodné hlavně pro vysoko příjmové. Tito tam platí velké částky, ale jaksi nejsou potom zvýhodněni. Když jsou nemocní, tak mají nárok na stejnou zdravotní péči, jako ten, který tam i nic neplatí a důchod budou mít jen o pár stovek vyšší než nízkopříjmoví. To je ta solidarita, která se ale ještě pořád levičákům zdá málo.
-
Dobrý den, pokud to bylo na území EU tak by to tuším šlo započítat. Přiznám se ale, že podrobnosti už se mi z hlavy vykouřili ale o tématu jsem psala v článku: http://www.mesec.cz/clanky/kdo-muze-pobirat-vice-duchodu-najednou/ určitě se podívejte a zkuste zjistit,byla by to škoda...zdravím Gábina Klimánková
-
Nevolník (neregistrovaný)
Pěkně napsáno Webbe.
Tu myšlenku ohledně vyvázání se z moci státu (později už jen odepření poslušnosti státu) jsem postupně rozvíjel a těch myšlenek bylo mnohem více (některé pod jinými nicky). Na Měšci, mne většina lidí odsoudila, jinde ne.
Uceleně svou tehdejší představu znovu předkládat nebudu. Lidi, nevěřili byste kolik lidí má podobné názory, i když často odlišné. Je vidět, že mnozí o tomto problému přemýšlejí - jejich sociální systém by byl propracovaný, má hlavu a patu, necítili byste se jako nevolníci a pomáhal by udržovat kvalitu života napříč všemi vrstvami společnosti.
Já nevěřím, že při současném stavu správy veřejných financí je vhodná doba na jakékoli sociálno. Naše práce/peníze mizí v bezedné žumpě, vytvořené politiky. Čím více státu odebereme peněz které může rozhazovat, tím více jich budeme mít a nikdo nám nebude říkat jak je máme použít. Když nebude vaše rodina po dvě generace okrádána státem, žádný státní důchod ani platbu za lékaře nebudete potřebovat.
Nerad to říkám, ale předpokládám, že pokud se nic nezmění tak časem, někde v Evropě, kvůli pocitům nevolnictvím dojde k občanské válce a část společnosti se pokusí získat autonomii a budou si chtít žít své životy po svém nezávisle na původním státu. Tyto řádky píši záměrně, protože mnoho trollů by lidem jako jsem já nebo ty doporučili vystěhovat se někam do tramtárie a tam v tichosti zhebnout...**
Kdyby nebylo potřeba značné síly, pro obranu svých přirozených lidských práv (mluvím o opravdovém fyzickém násilí, ekonomická provázanost je u malých skupin často přeceňována a navíc považuji veškerá embarga či obchody na úrovni států za deformaci kde čeho...), což vyžaduje opravdu velkou skupinu lidí, nemusela by vás Merkelová v čele dalších euro-magorů přesvědčovat že Evropa musí být jednotná. Vznikaly by malé přirozené ekonomické celky (a jsem si jistý že by nebyl jeden jako druhý což je jen dobře) a dobré vzory by se automaticky šířily i do svého okolí. V dnešní přeregulované Evropě...I přestože v současnosti sílou vzdorovat síle českého sociálního státu neoplýváme, doporučuji nedát státu nic dobrovolně. Pokud po nás něco chce, co nejsme schopni odevzdat dobrovolně, ať ukáže že má sílu si to vzít...!
-
Webb (neregistrovaný)
Díky.
Já bych ale přece jen radši, kdyby tu fungoval sociální systém. Nejen proto, aby lidé zbytečně nestrádali, ale také proto, aby se méně kradlo, aby lidé mohli být k sobě slušnější, aby se tu všem lépe žilo... Útěk jinam, nebo zakládání nových států, podle mne není řešení. A odpor vůči tomuhle státu, všechnu tu snahu vyhnout se jeho dotování, vidím jako reakci na jeho nefunkčnost a totální zkorumpovanost. Do toho zapadá i ta touha vymanit se z jeho sociálního systému, který nefunguje, ale kdyby fungoval, byl by určitě lepší než žádný, takhle to hodně lidí vidí tak, že lepší bude ten žádný.
V zemích, kde sociální systém funguje, jsou lidé šťastnější a rádi si jej zaplatí. Tam nejspíš nikoho ani nenapadne myšlenka, zda by nebylo lépe se ze systému osvobodit. Dokonce i velcí plátci, kterým se to penězi nikdy nevrátí, jsou spokojeni, neboť si uvědomují, že v sociálně silném státě se žije bezpečněji a spokojeněji.
-
Háček je v tom, že ten zákon zřejmě neznáte.
Aby se odstranila tvrdost systému a umožnilo se dosáhnout důchodu i lidem, kteří se například přistěhovali z nějakého nespolupracujícího státu nebo co já vím co, existují dvě hranice.
První (§ 29 odst. 1) Vám umožní odejít do starobního důchodu dosažením důchodového věku (případně ještě o něco dřív do předčasného důchodu), druhá (§ 29 odst. 2) Vám umožní odejít do starobního důchodu o 5 let později.
První byla 25, nyní je 27 a postupně se bude zvyšovat na 35. Pokud ale naplníte 30 let práce (bez započtení náhradních dob, jakými jsou studium, nezaměstnanost a podobně), tak Vám to podle § 29 odst. 3 stačí taky.
Druhá byla 15, nyní je 17 a postupně se zvyšuje na 20. -
No jo. Taky jsou lidi, kteří umřou sotva začli pracovat. A přece kvůli nim důchodový věk neposouváme.
V roce 2009, ze kdy jsou poslední tabulky, byl důchodový věk 62 let pro muže a cca 57-61 let pro ženy. Prodloužený důchodový věk s kratší dobou pojištění podle dnešních pravidel by tedy byl 67 let (tehdy byl univerzálně 65 let).
Věku 67 a více se tehdy dožilo 72,5% všech lidí, kteří v tom roce zemřeli, takže se té prodloužené hranice nedožilo o dost méně než 1/3 - spíš 1/4.
Důležitější ale je, že z té cca 1/4 se 2/3 nedožily ani běžného důchodového věku. Je to smutné, ale je to tak.
Člověk, který se dožije první hranice důchodového věku, se s pravděpodobností cca 90% dožije i druhé hranice důchodového věku.
Navíc doba dožití se dlouhodobě prodlužuje o 1 rok každé cca 2,5 roku, tedy mnohem rychleji, než se posouvají hranice odchodu do důchodu. -
Webb (neregistrovaný)
Těžko se ten člověk dožije nějaké hranice, když nebude mít z čeho! Prostě ho berete jako odpad. Ať si zdechne, je to jen číslo ve statistice, jiní se toho věku dožijí.
Doba dožití se prodlužuje zhruba o 1 rok za 5 let, ale to je detail, stejně to neznamená, že by se lidé dožívali vyššího věku, nebo že by byli ve stáří čipernější, jen se jich toho věku dožije víc. Když je někdo zchátralej v 70, bude zchátralej v 70 i potom, jenom těch zchátralých bude o něco víc. -
Co vidím, tak lidé kolem jsou v jakémkoli určitém věku od cca 50 let výše v mnohem lepší kondici, než byli v témže věku lidé o generaci starší.
A pokud se bavíme o věku 80 a víc, tak je mi celkem jedno, jestli se lidé jako
celek dožívají vyššího věku, nebo jenom ti, co by dřív umřeli mladší, se posouvají do tohoto věku. Podstatné je, že neumírají v 75, ale 85. A to se IMHO počítá.
Jinak jsem kontroloval data z ČSÚ a tam i za posledních 6 let stále vidím průměr 3,2 (u žen) resp. 4,3 (u mužů) měsíce za rok, ne 1 rok za 5 let (=2,4 měsíce za rok). A zajímavé je, že významně se posunuje i věk dožití u stejných kohort. -
Webb (neregistrovaný)
Tak je to 1,5 za posledních 5 let, ale o tom nemá cenu se dohadovat, ten nárust je každý rok jiný, v dlouhodobém průměru sedí i ta Vaše čísla.
2010 - M: 74,4 - Z: 80,6
2009 - M: 74,2 - Z: 80,1
2008 - M: 74,0 - Z: 80,1
2007 - M: 73,7 - Z: 79,9
2006 - M: 73,4 - Z: 79,7
2005 - M: 72,9 - Z: 79,1
2004 - M: 72,5 - Z: 79,0(V letech 2000-2005 byl ten nárust u mužů cca 1,2 a u žen méně než 1 rok)
Na ty vaše dojmy ze starších lidí, co máte kolem sebe, ale fakt nemá cenu reagovat.
-
1,5 roku za 5 let = 3,6 měsíce za rok. Nebo se pletu? Čili skoro přesně aritmetický průměr mých čísel, která byla za roky 2003-9 (4,3 měsíce za rok pro muže a 3,2 pro ženy - průměr je 3,75). Samozřejmě, když podle toho, jaká které roky si vyberete, tak to vyjde pokaždé trochu jinak - rok 2003, se kterým jsem počítal já, ale ne Vy, znamenal vysoký skok u obou pohlaví, zatímco rok 2010, se kterým jste počítal Vy, ale ne já, znamenal vysoký skok jen u žen.
Osobní kondice atd. je stav, který se statisticky měří mnohem obtížněji, než věk.
Nicméně lze demonstrovat, že ke změně evidentně dochází.
Například výdaje domácností důchodců na rekreační a kulturní služby vzrostly mezi rokem 2006 a 2010 (na osobu) o 48%, výdaje na dovolenou s komplexními službami na (na osobu) v témže období o 94%.
Naopak hrubé peněžní výdaje této skupiny celkem (na osobu) vzrostly jen o 27%. Souhrn inflace za tyto roky je cca 15%.
Tuto změnu IMHO nelze interpretovat jinak, než že jsou senioři aktivnější, než dříve.
Zdroj: ČSÚ. -
Ano. Každou statistiku lze interpretovat více způsoby. Ale ten Váš mi přijde za vlasy přitažený - pokud by šlo o stále stejnou skupinu, jak to, že by své výdaje zvedla o polovinu nebo dokonce na dvojnásobek?
Mnohem pravděpodobnější je, že do poolu důchodců nově vstupují lidi, kteří jsou aktivnějši (a pravděpodobně bohatší), zatímco dříve tam takoví nevstupovali.Statistiku nemocnosti důchodců jsem hledal, ale nenašel.
Jestli máte odkaz, rád se podívám.Statistiky nemocnosti zaměstnanců nejsou srovnatelné, protože mnohem víc odrážejí to, jak a jak je vyplácena nemocenská apod.
-
Aha. Na WHO nějaké statistiky jsou, ale vesměs nekompletní a špatně použitelné. Třeba jen rok 2002-2003.
K tomu počtu diabetiků: za prvé se zlepšují preventivní a diagnostické metody, takže je docela dobře možné, že se jich jenom víc diagnostikuje.
Za druhé kompenzovaný diabetes člověka po dlouhou dobu nijak zásadně neomezuje v kvalitě života. Někteří lidé dokonce spokojeně žijí i s nekompenzovaným diabetem, byť si tím z toho spokojeného života nakonec ukrajují.
Za třetí je nárůst diagnóz diabetu II. typu a dalších některých nemocí asi nevyhnutelně spojen s růstem průměrného věku. Ale to neznamená, že by Ti lidé nevedli spokojený život (vizte předchozí bod).Když to zobecním:
1) zvýšení počtu diagnostikovaných případů u nemocí tohoto typu automaticky neznamená zvýšení počtu nemocných,
2) to, že má někdo nějakou diagnózu, automaticky neznamená, že to jakkoli zásadně ovlivňuje kvalitu jeho života,
3) růst věku nepochybně znamená, že někteří lidé jsou delší dobu před smrtí nemocní. ale to jim nemusí bránit (a v praxi nebrání) vést aktivní a spokojený život. -
Webb (neregistrovaný)
Diabetes byl jen příklad. A každá nemoc ovlivňuje kvalitu života, zvláště když se vlivy více takových nemocí v jednom těle sečtou. S tím je spojeno i horší uplatnění na trhu práce, nižší příjem, vyšší výdaje na léčbu a z toho plynoucí zhoršující se životní úroveň i kvalita života. Ale vy máte kolem sebe asi jen takové, kterým i přes snižující se výkon platí stále víc.)
-
Můj názor formuje něco jiného: při řešení dluhové problematiky potkávám mnoho lidi, kteří se vyhýbají odpovědnosti.Třeba: když se přijde na to, že nemá z čeho platit dluhy, nestarají se o to, jak vydělat na splacení, ale o to, jak nepřijít o auto (dům, televizi ...).
A nemám to štěstí na lidi, kteří se v takové situaci staví k problémům čelem, a nenatahují ruku ke státu, případně jí natahují teprve poté, co se k situaci čelem postavili.
Takže my dva se neshodneme dříve, než buďto Vy změníte názor, nebo já uvidím hrob (stačí v přeneseném smyslu) člověka, který zemřel hlady, protože neměl prostředky, za které by si koupil jídlo, přestože se ze všech sil, které mu zbývaly, snažil si ty prostředky legálním způsobem opatřit.
Howg.
-
Méďa Béďa (neregistrovaný)
Proč by se lidi měli starat o to, jak vydělat na splacení? Jukni do insolvenčního rejstříku, najdi si příjmení "Kotl..." (4 písmena stačí), bydliště Most... Fotr s mámou 2,6 mega, jeden synáček 540 kKč, druhý synáček 570 kKč, věřitelé "vážené" (pro mne teda ne) banky jako Česká šiditelna, Komerčka, Raiffka, majetek barevná TV, rychlovarná konvice a mobil, oddlužení povoleno... Však oni to těmhle zasr... bankám zaplatí ti, co své dluhy řádně splácí, ne?
-
Webb (neregistrovaný)
To jsou ještě troškaři. Jeden vysoký státní úředník (ono je mnoho takových, ale o jednom to vím) dlužil kolem 150 milionů, přes Konsolidační agenturu (kolem roku 2000) a nějakého prostředníka ten svůj dluh odkoupil asi za 15 milionů a dnes je čistej a vysmátej. A takhle nějak zbohatla většina dnešních milionářů. My jsme jim to zaplatili, ale navážet se dokážeme jenom do troškařů.
-
Tono (neregistrovaný)
Zvrácená tato vláda a postřelený Kalousek chtějí, aby lidé brali jenom menší důchody, a byli závislí na nějakých bankovních produktech, které stejně nic nevynáší a mohou k tomu ještě zkrachovat a bez náhrady. Již dneska mnoho lidí bez práce se spoléhá na svoji jedinou záchranu v tom, že se přihlásí o rychle předčasný státní důchod, aby měli aspoň nějaký osobní pravidelný příjem, když nemají práci. Kalousek si tak sníží výdaje na české důchodce, ale zároveň snížuje domácí spotřebu většiny lidí, což přináší menší příjmy státu. Proto zvýšení DPH a tím vyšší inflace, aby se příjmy dorovnali při nižší spotřebě. Lidé živoří a stát bude na stejném. Dlouhodobé dluhopisy prodá Kalousek českým domácnostem, aby v případě řecko-české krize zahraniční investoři byli odškodněni, ale domácnosti nedostanou nic, až by byly dluhopisy bezcenné. Pokud Kalousek bude záměrně příjmy státu od soukromých firem snižovat, porostou jenom dluhy, tak dojde k ostrým škrtům, což jinak znamená velká hospodářská krize jako v Itálii a Řecku. Zatím nás drží velké a bohaté Německo hlavně s vývozem automobilového průmyslu, ale jeho krize je hlavně naše krize.
ČLÁNKY DO MAILU