Vlákno názorů k článku Vytvářet si finanční rezervy je nutnost. Ale kam s úsporami? od Patrik Chrz - Zatímco v polovině devadesátých let Češi patřili...

Zatímco v polovině devadesátých let Češi patřili k nejspořivějším národům v Evropě, dnes jsou v tomto ohledu jen podprůměrní. Míra úspor sice klesá prakticky ve všech vyspělých zemích, ale většinou ne tak rychle, jako u nás.

Na tom ale není nic divného. Vysoká míra úspor vycházela z naprosto odlišné ekonomické a hlavně politické situace u nás. Naprostá většina spotřebního zboží, které patřilo na Západě k běžnému vybavení domácnosti byla u nás fyzicky nedostupná, laicky řečeno "nebylo za co peníze utratit" a to vytvářelo přebytek peněz, které se hromadily ve formě úspor.
Dnes je situace opačná. Obchody přetékají zbožím jehož součet je v úhrnu vyšší, než koupěschopná poptávka (stejně jako v jakémkoliv jiném rozvinutém státě) a tak se obchodníci ve spolupráci s bankami snaží prodat zboží i za cenu toho, že zákazníky přemluví, aby koupili na splátky (často i bez úroků, jen aby prodali zboží např. "na úkor" konkurence).
K těm anonymním knížkám - podle mě jde o značné části o "zapomenuté" peníze - tedy peníze lidí, co už jsou dávno mrtví nebo jednoduše zapomněli, že je tam mají (třeba hodně staří lidé).
A ty spořící a termínované účty, u zálože je možné se dostat až na 5 - 5,5 % (podle výše částky a doby trvání).
K tomu ostatnímu to chce to, co píše kolega přede mnou. ZNALOSTI. Ono to sice vypadá hrozně lákavě "investovat na burze", ale uvědomme si, že tam soupeříme s hráči z úplně jiné ligy. Banky a fondy mají informace, ke kterým nemá běžný smrtelník šanci se dostat a už vůbec ne ve stejné době. O investice se (obvykle :-)) starají týmy těch největších odborníků. Rovněž částky jakými tyto instituce disponují jsou úplně jiného řádu, při jejich možnostech mají i možnost různě zmanipulovat trh (i když je to obvykle nelegální - když se na to přijde :-) ) a přesto i tito velcí hráči občas prohrají (Barings Bank nebo nyní Societé Generale). Malý investor má jen jednu výhodu - je pružnější, protože hospodaří se svými penězi může si dovolit riskovat a v případě, že se rozhodne svého portfolia rychle zbavit, nezpůsobí (znatelný) pokles ceny dané komodity. Banka, když nakoupí nějaký "šunt" je tak trochu "v pasti". Když ho bude chtít najednou prodat, prodělá ještě víc, protože převis nabídky způsobí obrovský pokles ceny. A v případě investice do starožitností, známek, zlata, diamantů,... Pro běžného investora není problém komunitu koupit - a to i výhodně, problém je jí prodat. Chcete diamant? Na Internetu najdete spoustu společností zabývajících se jejich prodejem a koupit ho za polovinu oficiální maloobchodní ceny není vůbec žádný problém. Ale zkuste prodat JEDEN diamant! To tak možná v zastavárně (a nabízená cena tomu bude odpovídat).

zatím :-)