Vlákno názorů k článku Vysokoškolským profesorem za 16 000 Kč čistého? Podle zákona v pořádku od riske - Ako už bolo povedané vyššie. Profosori si "nízky"...

Ako už bolo povedané vyššie. Profosori si "nízky" plat kompenzujú prácou na roznych grantoch. Takto si nie je problém prilepšiť aj o viac ako 10 tisíc čistého. Nehovoriac o roznych konferenciách (Kedy Vás vyslal Váš zamestnáveteľ na týždňové školenie napr. na Havaj?).

Inak obzvlášt pre doktorantov je práca na grantoch až existenčnou záležitosťou. Popravde celé vysoké školstvo sa začína uberať veľmi nepekným smerom. Celý výskum sa točí len okolo grantov a ich "výživnosti", veci ako prínos ľudstvu sú podružné...

Právě proto, že je VŠ učitel nucen řešit granty, přednášet na soukromých školách, konzultovat u soukromých firem, aby uživil sebe a rodinu, nemá pak čas věnovat se svým studentům. Znám několik takových učitelů na FSV, FF a PF UK v Praze (sám jsem z toho prostředí vyšel a dva roky učil tehdy za 14 tisíc čistého, ale musel jsem odejít, protože z takových peněz v Praze opravdu nevyžijete) a jsou tak rozlítaní, že často musí rušit konzultační hodiny, nemají na studenty čas a diplomky spíš nevedou než vedou. Na katedře se občas ukážou, přiletí na poslední chvíli na přednášku a po skončení zase letí na jinou školu. A tak pořád dokola.

Ono mezi námi, od té doby, co hlavním kritériem vědce, a tedy i univerzitního člověka, je grafomanie, tak to stejně není jako bývalo.

Studoval jsem několik vysokých škol, a rok od roku jsem viděl tak děsnou klesající tendenci univerzit samotných, tak vyučujících, že jsem časem pochopil, že je to už stejně jedno.

Lidé na univerzitě se nehodnotí podle kvality, a ti kvalitní odcházejí (a není to ani zdaleka platem). Jestli vědec se hodnotí nikoli podle přínosu, ale podle počtu vyzvracených písmenek honosně nazývaných „počet odborných článků/publikací“ a „citační index“, tak tato metrika to časem dovedla tam, kam to dovedla. Ke žvanilům umějícím psát hodnosné, dlouhé a prázdné články.

Takový Mendělejev, Mendel, Einstein, a další by dnes byli vyhozeni jako neschopní vědci, protože by generovali m álo písmenek.

Bylo spíše pravidlem, než výjimkou, že v mých studentských letech jsem měl mnohokrát vyšší znalosti, než vyučující. Tedy až v posledních letech se mi to stávalo. Protože vyučující uměli báječně psát, ale neměli ani základní znalosti oboru uspořádané. Nikomu to nevadilo, hlavně že psali práce, kde každou větu citovali jiného vědce. Mnohdy jsem se musel ke zkouškám učit věci, které neodpovídaly vědě ani vědeckému poznání, protože prostě vyučující nebyl na výši. Já také ne, nicméně i se začátečnickými znalostmi jsem často překonával. A to je hodně špatně a hodně špatná vizitka.

Školy se staly podnikatelskými subjekty, a tak to tak dopadá. Profesor má mnoho dalších možností, a pro většinu z nich je opravdu lépe, když nebude mít čas navyučování a konzultace.

Hodnotit vědce kolik toho odpublikují v kvalitních časopisech je na mnoha úrovních špatné.
Ale pořád je to 100x lepší, než dřívější situace u nás, kdy se to nehodnotilo vůbec a někteří lidé si tituly akorát vyseděli a v životě nic smysluplného nevybádali - a papírově to byli také docenti a profesoři.
A navenek se instituce tvářila, že jsou tam všichni hrozní odborníci. A když se získají nějaké peníze navíc, tak se "spravedlivě" rozdělí mezi všechny rovným dílem.

Školy u nás pomalu a s problémy najíždějí na systém, který dlouhodobě funguje ve vědecky vyspělém světě. Ano je tam masivně kritizován - ale také je pořád používán, protože nikdo nic lepšího nezná.

A že by vámi úžasní vědci byli vyhozeni, protože toho negenerují dost? To je zásadní nepochopení celého systému, který v podstatě fungoval už tehdy, když žili. Pokud objevíte něco zásadního, tak to publikujete (v kvalitním časopise, protože tam vám kvalitní objev velmi rádi vezmou). A na ten váš objev se následně budou odkazovat další kvalitní vědci a budou vás citovat - a potom budete mít vysoké scientometrické parametry, ať se ve vaší zemi na vaší univerzitě používá systém takový, nebo makový.

To co jste napsal působí jako pláč člověka, který nic zajímavého neobjevil - a tudíž nemá co publikovat, tudíž se musí snažit hledat kličky v systému (a kompenzovat kvalitní práci grafomanstvím).