Text článku : pokud nejsou dány důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru, nemůžete nikdy skončit hned. Zaměstnavatel má právo na to, aby si vyhledal novou pracovní sílu a zaškolil ji.
Tohle je jen teorie. Když má zaměstnanec vybranou dovolenou a přestane chodit do práce - zaměstnavatel se může postavit třeba na hlavu, ale nic s tím neudělá.
Do práce ho sice nedostane, ale zároveň se tím zaměstnanec staví do špatné a nebezpečné pozice. Kromě toho, že je to nesolidní jednání. Například je žalovatelný o náhradu škody. A to si piš, že ho mohou stáhnout z kůže. Vyrobí si nějakou smlouvu se spřáteleným zákazníkem, s velkými sankcemi, ty zákazník uplatní a jdou s tím s velmi slušnou šancí k soudu. Ostatně i kdyby soud měl podezření, že se jedná o zpětně vyrobenou účelovou smlouvu, tak to těžko bude prokazovat a asi ani příliš nebude chtít. Zachoval jsi se jako hajzl, ochranu si nezasloužíš. Další prosím.
Jinak řečeno, to co zde radíš by udělal jen naprostý hlupák. Oproti pověrám že zaměstnanec je nevyhoditelný, že chudák zaměstnavatel, není tomu tak. zaměstnanec tahá většinou za kratší konec. Zaměstnavatel má těch možností mnohem více, jak svůj záměr prosadit. Zvlášťě když se zaměstnanec bude řídit podle takových debilních rad.
Nejdřív bych byl rád, kdyby jste mi přestal tykat - ale že tady ukazujete svoje hlupáctví a nezdvořilost není můj boj. Za prvé - tu škodu je nutno JEDNOZNAČNĚ PROKÁZAT a už to je velký problém. Pak by mě zajímalo, jak vymůžete cokoliv od někoho, kdo nic nemá, bydliště na úřadě a nechá se zaměstnat tzv. načerno - poučte mě prosím. Za druhé - já to nikomu neradím, to bych si velmi vyprosil - popisuji svou osobní zkušenost, kdy zaměstnanec telefonicky oznámil, že už nepřijde do zaměstnání.Byly informovány všechny instituce od Inspektorátu práce až po zdravotní pojišťovnu a nedalo se s tím dělat vůbec nic - udělal jsem pakárnu a problémy jen sám sobě. Stejně tak si nechám poradit, jak lze vyhodit zaměstnance, který má po zkušební lhůtě, pracovní poměr na dobu neurčitou a je člen odborového svazu. O justici v tomto státě při pracovně-právních sporech máte velmi naivní představu, to vás můžu ujistit - opět mám osobní zkušenost.
Existuje i menší kalibr. Zaměstnanec do práce formálně chodí a pracuje, ale dělá vše, co je v jeho silách, aby očividně přinesl minimální užitek, a zaměstnavatel ho nechtěl platit. Pak se na předčasném ukončení pracovního poměru dohodne snadno. Pro zaměstnavatele to bude jen úleva.
Tak či tak, má to pro zaměstnance svá „ale“. Nechám stranou svědomí (to si musí každý zvážit sám) a soudní spor (otázkou je, jak moc je to prakticky postižitelné), jsou tu pořád další podstatné věci:
1. Reputace. Budoucí zaměstnavatel se na vás může zeptat vašeho předchozího zaměstnavatele. A i pokud už práci máte, může vás to dohnat při příští změně. Ta může s trochou smůly během zkušebky přijít kdykoli. Zrovna nedávno agenturu, která dělala můj background check pro mého nového zaměstnavatele, zajímali poslední tři zaměstnavatelé za posledních pět let.
2. Zavřete si nejspíš dveře zpátky. Někomu to možná nevadí a ví, že nechce zpátky. Znám ale i lidi, kteří si to dříve či později rozmysleli a vrátili se. Někteří se vrátili po změně situace ve firmě nebo na jiné místo. Je lepší neříkat „nikdy“.