Pan Chrz skutečně není odborník, ale na svůj názor má právo.
Pojištění je v první řadě zajištění proti nenadálým životním situacím a pokud budeme mít štěstí a prožíjeme svůj život bez „ztráty desítky“ část peněz se nám vrátí zhodnocená.
Tak to vždycky bylo, je a bude. Kvalita produktů není v jeho zhodnocení, ale poznáme ji ve chvíli kdy máme škodu a očekáváme pojistné plnění. Neméně důležitý je přístup poradce potažmo pojišťovny ke klientovi a poskytovaný servis.
Pan Chrz skutečně není odborník, ale na svůj názor má právo.
Definovat co je odborník je těžké. Určitě nejsem profesionál (neživím se tím). Ohledně odbornosti – 5 let jsem pracoval v pojišťovně (na infolince) a o finance (pravda, spíš banky a záložny) se stále aktivně zajímám, takže si myslím, že o tomto vím víc, než leckterý tzv. finanční poradce, ale rozhodně méně než např. pojistní matematici, likvidátoři a vůbec lidé, kteří se k tomu pojištění dostanou tak říkajíc „zevnitř“. Bohužel takoví lidé pojistky neprodávají :(
Pojištění je v první řadě zajištění proti nenadálým životním situacím
Tohle by si měli lidé 10 x denně opakovat před spaním. Bohužel naprostá většina pojištění je prodávána jako „lepší spoření“ v kombinaci s využitím daňových výhod – shodou okolností jsem se včera vyskytl v jedné pojišťovně, kde jsem slyšel jak „na podobnou notu“ přemlouvala po telefonu jedna pracovnice klienta ke schůzce. Moje „filipika“ tak není rozhodně zaměřena na rizikové spojištění, to zmiňuji jen v prvním odstavci a jako výhodu uvádím právě to, že klient ví kolik a za co platí.
Dle mého názoru se rezervotvorné životní pojištění vyplatí jen ve variantě kterou v článku označuji jako „chyba pojistného matematika“, ovšem v tomto „módu“ je uzavíráno naprosté minimum smluv. Je to výrazně náročné na odbornost prodejce (která nebývá často valná, po pár nalejvacích školeních ho pošlou „lovit lidi“) a „za odměnu“ dostane výrazně nižší provizi. A tak typické životní pojištění je sjednáno na pojistnou částku několik set tisíc na riziko a zbytek „na spoření“ a to je právě to špatné. Kromě vyjímek typu obcházení dědického řízení s tzv. neopomenutelnými dědici, apod.
Ještě k tomu amatérovi. Amatér není nadávka, není synonimum pro člověka neschopného/neodborného. Je to jen vyjádření, že to dělá z lásky (franc. amateur [amatör], milovník), na rozdíl od profesionála, který to dělá pro peníze. O jeho schopnostech to ale nic neříká. Takže ano, hrdě se hlásím k tomu, že v oblasti financí jsem amatérem – je to pro mě srdeční záležitost.