Názory k článku Vyplatí se přijmout uprchlíky?

Českému důchodovému systému se vyplatí každý cizinec, který tu pracuje např. krátkodobě, nebo přišel do ČR v poněkud vyšším věku, např. ve 40 letech. Protože nárok na vyplácení důchodu má taková osoba až po odpracování 35 let za podmínky, že těch 35 let odváděla pojistné na sociální zabezpečení. Pokud sem přijde např. 40-letý cizinec, pak naděje, že bude od českého státu dostávat důchod, opravdu není velká, protože takový člověk by musel pracovat do svých 75 let. A podotýkám, že skutečně PRACOVAT bez jediného dne výpadku!

To je samozřejmě jenom polopravda. Například právě s Ukrajinou už je uzavřená mnoho let smlouva a odpracované doby v obou státech se sčítají.

Nemáte pravdu, paní Píchová. Od 1. 4. 2003 platí mezistátní smlouva mezi ČR a Ukrajinou, která to upravuje. Pokud nyní příchozí imigrant(ka) z Ukrajiny u nás získá k datu dosažení důchodového věku například 20 roků českého důchodového pojištění, což samo o sobě na řádný starobní důchod nestačí, tak pro NÁROK se bude hodnotit i doba ukrajinského důchodového pojištění, respektive součet českých a ukrajinských dob, podle národní legislativy (v ČR české v UA ukrajinské). A pokud tento součet bude pro nárok dostačující, přizná se tzv. "dílčí důchod", a to český za poměrnou část z celkové získané doby za dobu pojištění pojištění v ČR, (tedy například za výše zmíněných 20 roků) a ukrajinský za dobu pojištění získanou v UA. Obdobně se posuzují i nároky na důchod v rámci EU, případně mezi ČR a dalšími smluvními státy (pokud s nimi není dojednáno mezistátními smlouvami něco jiného). Jsou ovšem země, s nimiž žádná smlouva o sociálním zabezpečení uzavřena není. A tam je pak šance na nějaký důchod (tzv. poměrný) až ve věku o 5 let vyšším, než je důchodový věk muže stejného data narození. A ještě pouze za předpokladu, že takový člověk získal v ČR alespoň 20 roků pojištění včetně náhradních dob, nebo 15 roků odpracovaných, případně zaplacených.

Já jsem ale nemluvila Ukrajincích, ale cizincích obecně. Máme tu třeba hodně Vietnamců, ale i jiných národností. U nás si třeba otevřel restauraci Afričan neb Číňan.

Pak je ovšem Váš příspěve poněkud "off topic", alias "mimo mísu", tedy pokud nereagujete jen na nadpis a bez přečtení, či alespoň "přelétnutí", obsahu článku (jako mnoho jedinců a jedinek zvláště). Jinak byste seznala, že článek se týká převážně až výlučně ukrajinských uprchlíků, viz první věta pod nadpisem (perex...):

Uprchlíci něco stojí, to nelze popřít. V mnoha směrech ale pro stát nově příchozí z Ukrajiny znamenají i příležitost, jak zlepšit kvalitu života Čechů a podpořit naši ekonomiku.

Dále, těch mezistátních smluv o sociálním zabezpečení, zmíněných v mém předchozím příspěvku, je celá řada *), o pravidlech v rámci EU nemluvě.

A jak jsem též uvedl výše, kdokoli, kdo získal v ČR 20 roků důchodového pojištění včetně náhradních dob, případně 15 roků bez nich (tj. doba byla v ČR odpracována a/nebo zaplaceno pojistné), má ve věku o 5 roků vyšším, než je důchodový věk muže stejného data narození, nárok na tzv. poměrný starobní důchod. To se týká i Vámi zmíněných Vetnamců, Číňanů či blíže neidentifikovaných Afričanů.

Příklad: Vietnamec, narozený 9.7.1959, se přistěhoval do ČR v r. 2007, a od 1.6.2007 do 31.12.2021 byl OSVČ hlavní, čímž získal (odpracovaných) 14 roků a 7 měsíců důchodového pojištění. Jeho důchodový věk podle českých předpisů je 64 roků a dosáhne jej v r. 2023, v den svých narozenin. Nárok na český důchod však mít nebude, a to ani na dílčený, jelikož s Vietnamem není uzavřena dohoda. Může však získat nárok na poměrný důchod ve svých 69 letech v r. 2028, pokud do té doby získá alespoň dalších pět měsíců pojištění bez náhradních dob, tedy buď SVČ, pracovním poměrem, DPČ, či placením dobrovolného důchodového pojištění. Procentní výměra jeho důchodu ovšem bude stanovena (pokud budou platit současné předpisy) jen ve výši 22,5 - 31,5 % výpočtového základu (za 15 až 21 roků pojištění), zatímco například u mne je 70,5 % výpočtového základu (za 47 roků pojištění). Čili pokud neměl velmi vysoké odvody, ten důchod bude nízký. Ale získat jej může.

*) Viz: https://www.cssz.cz/prehled-smluv-uzavrenych-cr

Díky za podrobné osvětlení tohoto problému,vůbec jsem netušil, že je něco takového možné mezi zeměmi, které nejsou obě v EU.

Myslím, že státu se všeobecně vyplatí každý,kdo odvádí daně. A samozřejmě veškerá pojištění, proto říkám všeobecně. A je jedno,odkud je a zda je červený či zelený. Horší pak je,když takoví budou dělat oficielně za minimální mzdu a ještě k tomu přes svoje agentury. Tam už stát jaksi je mimo.

Stát mimo není, jen je na tom hůř. Ale i šedá nebo dokonce černá ekonomika (melouchaření a pod.) vytváří HDP a zprostředkovaně daňový příjem. I v případě, že "melouchář", s příjmy značně nad rámec sousedské výpomoci sám neodvede ani korunu daní, stejně je minimálně poplatníkem DPH a spotřební daně za nakoupené zboží a služby, byť za něj tu daň odvádí někdo jiný => plátce. A majetkové daně, správní poplatky či třeba dálniční známky též stát umí "zkasírovat".

Osobně vidím největší problém u důchodového pojištění, protože tam kombinace nepřiznaných příjmů (nebo jen částečně přiznaných) a způsobu výpočtu důchodu, extrémně zvýhodňujícího nízkopříjmové skupiny (viz redukční hranice), a to včetně "šizunků", je z dlouhodobého hlediska poněkud vražedná.

Co je ale také třeba dodat je, že daně z příjmu neplatí ani zaměstnanci (a OSVČ) se základem daně pod 205600 Kč za rok, a to díky slevě na dani na poplatníka. A ti co "berou" více platí daň z příjmu jen z toho, co je "nad" uvedenou částku.

Super, děkuji, máte přehled.

Ono je do budoucna vražedné i obcházení Zákoníku práce. Firma nepřijme zaměstnance, ale ten pro ni pracuje externě jako OSVČ. Obě strany sice dočasně ušetří na odvodech, ale "zaměstnanec" zapláče nejprve nad nemocenskými dávkami a posléze nad důchodem, pokud si tedy peníze sám někam neodkládal. Pokud v produktivním věku zemře, zapláčou i jeho děti, protože sirotčí důchod se vypočítává na základě odvodů zemřelého rodiče. Pokud měl malé odvody, má dítě rovněž malý sirotčí důchod.
Dále je časté zaměstnávání na dohodu o provedení práce, popř. dohodu o pracovní činnosti, popř. provizní systém (typický třeba pro roznos letáků, kdy když si spočítáte celkovou odpracovanou dobu, tak zjistíte, že pracujete za nějakých usmolených 7,60 Kč na hodinu). Přesto to třeba berou studenti nebo ještě děcka školou povinná, přičemž se práce napíše na rodiče, protože děcka si legálně nemohou přivydělat ani korunu (možná mohou, ale je kolem toho tolik byrokracie, že je jednodušší to napsat na babičku nebo na nízkopříjmového rodiče. Přičemž rodiny riskují, že při překročení příjmu třeba jen o korunu přijdou třeba o sociální dávky ve výši několika stokorun měsíčně. Učíme je tak nikoli pracovat, ale natahovat ruce po sociálních dávkách. Chápu, že zákonodárce chtěl zamezit dětské práci, ale proboha 2 hodiny týdně kolportování novin nebo roznosu letáků ještě žádné dítko školou povinné nezabilo a ani ho neodvedlo od školní výuky).