Stavební spoření a státní podpora bydlení se poslední dobou diskutuje více, než volba prezidenta. Neboť se to dotýká skoro všech lidí. Mnohým je již dávno jasné, že tento celonárodní "státní" spořící systém musí doznat změn. Jenže jak na to? Zrušit podporu úplně? Je tu strašák zhroucení systému, který hrozil na Slovensku. Nehledě na to, že i stavební spořitelny si na tuto podporu tak zvykly, že bez ní by musely změnit princip hospodaření a poplatkovou politiku. Jak přesně a podrobně popsal autor článku. Roční poplatek za vedení účtu až 290,- Kč (SSČS dokonce 400,- u starších smluv)a zřizovací poplatek 1 až 1,8% by musely doznat výrazných změn. Možná by musely odpadnout úplně. Ptáte se zda se ještě vyplatí stavební spoření? To záleží na tom, jak bude vypadat v budoucnu zajíc (výše státní podpory), který ještě běhá po lese. Mnohdy se říká, že nejlepší je zdravý selský rozum. Osobně si myslím, že stavební spoření bez, alespoň symbolické státní podpory, by nepřežilo. A pokud jde o bytovou problematiku, tak by zákonodárci, či vláda měli hledat řešení takříkajíc u zdroje, u daňového poplatníka. Každé přerozdělování je neefektivní a drahé. Napadá mě následující systém:
Kdo se rozhodne řešit svoji bytovou situaci, tak by byl osvobozen o daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění (po dobu například 5 až 10 let). Jeho zaměstnavatel by byl také osvobozen od platby na sociální a zdravotní pojištění. Uvedu příklad:
1. SOUČASNÝ STAV. Hrubá mzda 17.000 Kč. Čistá mzdy 12.970 Kč. Zaměstnavatel zaplatí celkem 22.950 Kč. Daň zaměstnance 1.905 Kč. Odvod na sociální zabezpečení zaměstnanec 1.360 Kč a firma 4.420 Kč. Odvod na zdravotní pojištění zaměstnanec 765 Kč a firma 1.530. Taková je současná realita v případě bezdětného zaměstnance.
2. NAVRHOVANÝ STAV. Zaměstnanec se rozhodne řešit svoji bytovou situaci a spolu s manželkou (družkou) si chtějí koupit byt v ceně 1.000.000 Kč. Osvobození by se týkalo daně z příjmů zaměstnance a plateb na zdravotní a sociální pojištění zaměstnance a zaměstnavatele. Nyní konkrétní čísla. Zaměstnanec by ušetřil 4.030 Kč. Zaměstnavatel 5.950 Kč. Zaměstnanec by si mohl za ušetřené peníze vzít hypotéku ve výši 600.000 Kč (na 20 let, úrok 5,3% včetně všech poplatků). V případě, že by manželka (družka) měla hrubou mzdu necelých 13.000 Kč, tak by ušetřila tímto systémem přibližně dalších 2.950 Kč. Potom by si spolu mohli vzít hypotéku na 1.000.000 Kč (na 20 let, úrok 5,3%, splátky 6.980 Kč). Přitom by nezaplatili ani o korunu navíc ze současných příjmů.
Výhody a nevýhody návrhu: Motivace pro zaměstnance si vydělávat co nejvíce. Čím vyšší mzda, tím vyšší úspory. Motivace pro zaměstnavatele. Takový zaměstnanec ho "stojí" řádově o čtvrtinu méně. Možnost řešení bydlení pro zaměstnance. Zaměstnavatel by mohl část ušetřených peněz přidat zaměstnanci, jako bonus. Pro banky by bylo jednodušší zjišťování bonity. Řešení by nemuselo být technicky složité, ale hlavně levné. Žádné přerozdělování, žádné ztráty v díře zvané státní rozpočet. Nevýhodou by mohly být různé spekulace s výší platu apod. Stát by tímto relativně ztratil, ale pouze relativně. V konečném důsledku by ho to vyšlo levněji. Myslíte se, že je to reálné?
Váš názor je sice revoluční, ale jinak velmi dobrý. Jeho uplatnění však narazí na myšlenkovou bariéru současného vládního establišměntu. Pro špidlovce je totiž nepřijatelná jakákoliv změna daňového systému s menším přerozdělováním. Taktéž je jejich voličstvo tvořeno nižší a nižší střední vrstvou a jakýkoliv krok, který by zvýhodnil schopné a více vydělávající lidi před proletariátem sdruženým v odborech pro svou neschopnost, je pro ně politickou sebevraždou. Špidlovci se totiž chovají jako Jánošík, bohatým a schopným berou a chudým a neschopným dávají z toho co morálně není jejich. Sami si při tom ale jsou schopni dobře napěchovat vlastní kapsy. Teď si představte, že by přistoupili na Váš nárh, spustili by řetěz staveb nových bytů, protože počínaje střední vrstvou by všichni měli možnost dostat se k vlastnímu bydlení! Ale proletariát by neustále dlel v nájemním. Věřím tomu, že jejich hodný strýček Špidla, by šel od válu a ke korytu by rázem přichrochtal soudruh Grebeníček, který by ty těžce nabyté byty a domečky znovu zestátnil, nebo na ně uvalil daň z majetku ve výši 10% z tržní nebo účetní hodnoty (podle toho, co by bylo vyšší).
Já bych byl pro zrušení celýho stavebního spoření, dneska nemá žádný opodstatnění. Je to jen o přelévání peněž z daní zpátky poplatníků (po zaplacení štědrého bakšiše státním úředníkům a nenažraným stavebním spořitelnám). Celý systém by se klidně mohl nazývat místo "podpory výstavby" na systém "podkopávání výstavby". Když chtějí podporovat bydlení, ať místo toho udělají průhlednou dotaci na novou bytovou jednotku, dům nebo zkolaudovaný metr - stejně se to státu na DPH a ostatních daních mnohokrát vrátí.
Dalším problémem stavebního spoření je ten, že když už potřebujete úvěr na stavění (jako teď já), tak je Vám to spoření na houby. Nakonec jsem měl problém ty uspořené peníze nějakým rozumným způsobem z nich dostat. Nekřesťanský úrok, požadavek bonitního ručitele a spoustu papírování a poplatků - jako výsledek úvěr 400 kKč (z toho tam mám přes 200 kKč uspořených) s nemožností dohody o předčasném splacení. Prostě naprosto směšný, stejně se musí celá výstavba financovat z hypotéky za mnohem lepších podmínek.
Takže rychle zrušit, zrušit, zrušit!
Zrušme stavební spoření a lidi přijdou o jediný dostupný způsob, jak získat peníze na bydlení. Pokud tedy nepatří k příjmově nejsilnější vrstvě, která jako jediná dosáhne na hypotéku. Zrušme stavební spoření, stát nám jistě díky tomu sníží daně, už se na to těším.
Jste na omylu. Jestli jste si vzal překlenovací úvěr, není vám spoření na houby. Na váš vklad vám jde až do přidělení cílové částky úrok a státní podpora, to jste asi přehlédl. Započtěte si úrok z vkladů a státní podporu na jedné straně proti zaplacenému úroku z překlenovacího úvěru na straně druhé a dostanete tak skutečnou cenu vašeho úvěru. Pokud jste nechtěl překlenovací úvěr, mohl jste si začít s předstihem vytvářet dostatečnou akontaci úvěru spořením a počkat si na přidělený úvěr. Řeknu-li to úplně natvrdo, je to vaše chyba, že jste se o stavební spoření začal zajímat až ve chvíli, kdy jste potřeboval úvěr. I tak vám ale, zdá se, pomohlo.
Překlenovací úvěr sice jednorázově nedoplatíte, ale nikdo vám nebrání dát mimořádný vklad na spořící účet a výrazně tak přiblížit termín přidělení. Pokud dospoříte před přidělením celou cílovou částku, přidělením bude úvěr splacený a vy budete mít od toho strašného stavebního spoření jednou pro vždy pokoj. Nebo můžete jednorázově doplatit celou částku po překlopení úvěru na úvěr přidělený.
Stavební spořitelny fungují již od roku 1993 . Pokud to někdo nezaznamenal a spoření uzavřel až nyní je samozřejmé že se při žádosti o úvěr ,,hned,, zajímá banka o podrobnější věci . Porovnejte si za jakých podmínek nabízejí spořitelny úvěry , když tam spoříte 4 , 5 , 6 let . Nad tím se už nikdo nepozastavuje že banka mu pak půjčí až 150 000 bez ručitele a ,,bez potvrzení příjmů,, a to při minimálně 8 - 10 leté splatnosti . Předčasné splacení meziúvěru/překlenovacího úvšru je trošku problém - je potřeba si uvědomit že čerpáním ,,překlenováku,, máte vlastnš u banky dva účty . Pokud bych tedy chtěl splatit překlenovák dříve musím oba účty zrušit - a tím pádem mohu ztratit i státní podporu . Dobré je také to že teď již není podpora u úvěrů tak důležitá , úroky z úvěrů stále klesají , ale je potřeba podpořit vkladatele , kteří zdroje na poskytování půjček ze stavebek převážnš tvoří .
Nikdo se nepozastavoval , že státní podpora od roku 1993 nebyla valorizována , je stále stejná . Těžko se prosazovalo , když TV měli až 14% úrok a teď , když úroky klesly , dělají všichni velký humbuk že je státní podpora o ničem .
Vzpomínáte , když byla 200 000 půjčka pro nové bydlení s 20 letou splatností nebo 10 let odklad a 10 let splácet . To se nokdo nerozčiloval , že na to stačilo defakto jen mít stavební povolení a 200 000 bylo vašich ? Však taky rychle skončila . Pro nás je důležité aby stát měl konečně jasnou koncepci bytové politiky , jinak to bude stálé látání a neefektivní přelévání peněz , při nichž se ,,třením ztrácí na objemu,, .
Rozdíly v hodnocení, o kterých se zmiňujete, jsou dány rozdílným přístupem k překlenovacím úvěrům a k přiděleným úvěrům. Přidělený úvěr můžete mít už za dva roky.
Nechápu, co jste myslel tím zrušením dvou účtů při překlenovacím úvěru..? Překlenovací úvěr jednorázově nedoplatíte, i kdybyste se na hlavu postavil. Můžete jen mimořádnými vklady na spořící účet významně přiblížit termín přidělení. Je-li stav spořícího účtu v okamžiku přidělení roven cílové částce, je úvěr splacen. Jiný rychlejší způsob neznám.
Váš systém jedno přerozdělování nahrazuje druhým. Pokud se nebudou odvádět peníze na zdravotní pojištění, jak zaplatíte zdravotní výdaje ? Peníze budou scházet, vyčarovat je nejde. A co výpadek sociálního pojištění, jak ho nahradíte? Jediné, kde by se dalo ušetřit, je daň z příjmu. Tam se opravdu přerozděluje.
Je jasné, že zde jsou uvedeny názory střední a vyšší třídy, tedy cca 20% polpulace, jsou to zřejmě ti pracovití, inteligentní, vzdělaní, ti co měli více štěstí (pardon, každý přeci svého štěstí strůjcem, že?) atd. Problém ovšem je, že více než 60% naší polpulace jsou lenoši, "socky", neochotní pracovat, neschopáci apod.Takže OK. Jen škoda, že také mají volební právo, bylo by to vše mnohem jenodušší, kdyby tu vládla jen jedna "ta jeiná správná" pravicová strana (volební právo jen pro ty, kteří platí daně od určité výše --ooops. pardon, zase mi huba ujela, tak to by také nešlos :), omlovám se...
Jak z toho ven,když většina národa jsou nemakačenkové a kapitalismus jim ani po úspěšné kupónovce nevoní? Zrušíme snad demokracii.....?
Demokracie má tu jedinou nevýhodu, že téměř vždy vládne většina nad menšinou. Jestliže je vláda většiny morální, spravedlivá, pak je vše v pořádku, protože nedochází k ubližování menšině. V momentě, kdy se vlády ujme sprostá lůza (náš nynější problém), dochází ve státě k útlaku menšiny. Malost neúspěšných lidí tkví v tom, že samotný komplex méněcenosti si v davu jsou schopni transponovat na subjektivní pozitivní vlastnost (pocit síly) a tou se pak ohánějí kolem sebe, až trefí někoho, kdo není stejně nastaven jako oni. Pocit síly pak roste s každou trefenou ránou. Socani rozdávají údery trefně na celé pravé spektrum, tzn. na schopné lidi (drtivou většinou voliče pravice), aby si udrželi náklonost neschopné lůzy dlící na sociálních dávkách nebo pod ochranným deštníkem odborových organizací. Zvedají daňovou zátěž, zvedají minimální mzdy a tím i povinné odvody do státní kasy a z té pak štědře rozhazujou na sociální dávky pro nemakače a neschopňáky, sanujou polostátní molochy, aby je pak pod cenou prodali... Samozřejmě, že žádné zvýšení daní nikdy nepozvedlo výkon ekonomiky, a tak roste nezaměstnanost a tím i potřeby dalších dávek, lidé jsou zaměstnáváni načerno a rozmáhá se šedá ekonomika a tím se i snižuje množství odvedených peněz do eráru. A tak si socani odhlasujou dluhopisy a za pár let oni už u žezla nebudou a problémy spadnou do klína těm, kteří je vystřídají. Jen si přejme, ať to nejsou Grebeníčkovci - ti by se tady mohli usídlit na dalších 40 let.
A jak z toho ven? V ´89 jsme si s tím poradili, jenže tehdy to došlo tak daleko, že se proti vládní garnituře postavila i sprostá lůza, dnes ještě podporuje současné vlátní kreatury. Tak si ještě počkejme.
Držme si navzájem pěsti a přejme si, aby nás to stálo maximálně tolik, kolik sami máme, abychom si na placení daní nemuseli brát půjčky.