Jardo, není obvyklé, aby se autor účastnil čtenářské debaty, ale Vy jste mne explicitně oslovil. Nuže: Tento obrat vskutku může působit překvapivě či nepochopitelně. Je to projev zaužívané „profesní hantýrky“. Jde o termín převzatý z jednoho z pramenů (vizte použitou literaturu), mělo to být patrno přímo z textu, nicméně v rámci redakčních úprav předmětný odkaz (poznámka) na práci jiného autora vypadla – nepovažuji to za významné a nežádám po redakci úpravu textu do původní podoby, neboť pramen zůstal uveden alespoň v použité literatuře. Domnívám se však, že obsah a význam pojmu by měl být z textu v daných souvislostech zřejmý – nezlobte se, dále se rozepisovat k tomuto již nebudu.
Ano, není to obvyklé a často je to ke škodě autorů. Pokud to s psaním myslí vážně, je to výborná příležitost pro získání zpětné vazby od čtenářů. Takže vás rozhodně chválím.
Jinak díky za vysvětlení, jde tedy o jakousi rádoby právnickou hantýrku. Z kontextu jsem samozřejmě pochopil že se tím myslí to, aby mělo dané řešení jistou úroveň – ale to už se dostáváme k základní charakteristice vynálezu a patentovatelnosti.
Takže zřejmě mělo padnout spíše to, že vynález musí naplňovat následující požadavky, aby mu mohl být udělen patent: Novelty (novost – řešení není součástí současného stavu vědění – state of the art), Inventive Step (prvek vynálezu – dané řešení nesmí být odborníkovi v daném oboru a znalého stavu vědění zřejmé – not obvious) a nakonec i Industrial application (vynález musí být použitelný v průmyslu).
Silně doporučuji, nepoužívat v čemkoli co se týká průmyslového práva anglické termíny, zejména ne ty z právního systému USA, neb doslovně jsou často nepřeložitelné (či je takový překlad v konkrétním oboru chybný). Je třeba si uvědomit, že i když je průmyslové právo poměrně slušně mezinárodně koordinované (zejména v EU), není v jednotlivých zemích totožné a jednotlivé pojmy a jejich výkladová pravidla mají drobné odchylky. Jinak rámcově lze samozřejmě s těmi uvedenými podmínkami patentovatelnosti v zásadě souhlasit.
Snad bych jen doplnil, že například zmíněná podmínka „industrial application“ neznamená v tuzemském prostředí pouze „použitelnost v průmyslu“, ale třeba i v zemědělství, rybářství, medicíně a pod. Čili obecně při téměř jakékoli hospodářské (či potenciálně hospodářské) činnosti. Co je dále podstatné je, že musí jít o technické řešení (nikoli například o řešení umělecké, jako je třeba design, o logický či matematický postup, o pouhý SW bez dalších technických prvků, a pod.). A toto technické řešení musí být opakovatelné…